Újezd nad Lesy vyhrál i bez Jarolímů. Vyšehrad B hrál lépe než soupeři z divize, řekl trenér Šimek
Bráníte se euforii, ale na druhou stranu, porazili jste silného soupeře, který na konci minulé sezony pošilhával po divizi. To vás přece muselo potěšit, ne?
My jsme se na rozdíl od minulých let snažili v letní přípravě hrát v rytmu středa - neděle. A měli jsme tam i dva divizní soupeře. Musím říct, že ani jeden z těch divizních soupeřů nehrál tak dobře jako rezerva Vyšehradu.
Takže má ta výhra ještě větší cenu?
Na těch klucích je vidět, že trénovali nebo i trénují s druhou ligou, jejich práce s míčem je skvělá. O to víc musím pochválit svoje kluky, že to s nimi uběhali. Výsledek 2:0 je skvělý a já před týmem smekám. Vstup do přeboru je určitě důležitý, ale nechci ho přeceňovat.
Cítil jste na týmu nažhavení se ukázat, nebo převládal respekt před silnou vyšehradskou rezervou?
Moc jsem to neřešil, určitě tam bylo cítit, že je to náš první mistrák po postupu do přeboru. A taky klukům určitě po pár minutách v hlavě naskočilo, že nebude stačit výkon ani na devadesát procent. Tady se to muselo odmakat na sto, možná sto deset procent. A oni to dokázali.
Nastartovala váš tým i proměněná penalta v úvodu duelu?
Rychlý gól nám určitě pomohl, mohli jsme hrát s větším klidem. Na druhou stranu zase tolik toho neznamenal. Bylo jasné, že v tu chvíli soupeř shodí ostych a půjde do toho. Jsem moc rád, že jsme to zvládli.
Z vaší sestavy brzy vypadl zkušený obránce Michal Parys, který kopal i za třetiligové Jirny. Jak velká to byla komplikace?
Jsme v přeboru, takže je jasné, že tady prostě nemůžete mít posty zdvojené. Michal si udělal něco se svalem, takže tam šel místo něj devatenáctiletý kluk, který beka nikdy nehrál. Ale zvládl to a já teď vím, že máme připravenou další variantu, kdyby se podobná věc někdy opakovala.
Pohled na lavičku náhradníků nebyl úplně optimistický...
Nebyl. Původně jsme tam měli být dohromady tři, a to i se mnou. Sice teď máme i dalšího hráče zraněného, ale na druhou stranu by se měli dva další kluci objevit, takže nás snad bude zhruba stejně.
Těšit vás může i slušná návštěva 160 diváků.
Na číslo já nekoukám, vždycky návštěvu posuzuji podle toho, jak je zaplněné zábradlí u hřiště. A tady bylo zábradlí plné. Věřím, že přebor snad fanoušky přitáhne.
A to ještě chyběly avizované posily v podobě bratrů Jarolímových. Jak to s nimi vypadá?
K dohodě s nimi nakonec nedošlo. Když se objevila informace o tom, že za nás budou hrát, hned jsem říkal, že je to uspěchané. Tehdy, když jsme dělali rozhovor, tak jsem s nimi ani nemluvil. Řeknu to tak, že jejich pracovní vytížení a naše tréninky se prostě nepotkaly.
Takže se fandové známého dua v dresu Újezdu nad Lesy nedočkají?
Já si myslím, že jsou v systému jako hráči Újezdu. Nikdy neříkej nikdy. Ale dohoda není v tom stavu, že by se řeklo, že půjdou tehdy a tehdy za Újezd hrát.
Nyní vás čeká druhý zápas na domácí půdě proti rezervě Admiry. Hodně trenérů říká, že je těžké zvládnout a vyhrát dva zápasy po sobě doma. Patříte mezi ně?
Já to nerozlišuju. Ani jako hráči mi to nepřišlo. Samozřejmě, když na vás doma chodí patnáct tisíc fanoušků, tak je asi rozdíl hrát doma, nebo u soupeře. Pak to může být doma výhoda. Tady jsme ale v přeboru. Na druhou stranu je mi jasné, že béčka jsou nevyzpytatelná. Pošlou k vám hráče z áčka a pak je to úplně něco jiného. Ale má to i druhou stranu. Někdo jde za rezervu hrát rád, někdo ne. Těžko se na ten zápas připravuje dopředu, když nevíte, s kolika posilami soupeř přijede. Ale my se budeme samozřejmě snažit připravit co nejlépe.