Hostivař doplňuje trenérský tým, přichází kouč Hebousse

Hostivař doplňuje trenérský tým, přichází kouč Hebousse

Sálem Hebousse se vrací. Známý kouč, který naposledy vedl ženskou fotbalovou reprezentaci a později i v nejvyšší soutěži dámy v barvách Viktorie Plzeň, byl v hlavním městě dlouho spojený s Motorletem, pak Přední Kopaninou. Teď je zpátky v Pražská teplárenská přeboru, když se dohodl na působení v SK Hostivař, kde doplní v trenérském týmu dosavadního kouče Petra Procházku. „Rok jsem byl bez trénování a cítil jsem, že mi chybí. Působením v Hostivaři přichází nový impulz,“ řekl Hebousse.

Dohodl jste se s Hostivaří. Fanoušci vás mají spojeného s Přední Kopaninou. Jak se to všechno seběhlo?
Přední Kopanina je pořád moje srdeční záležitost, ale Dan Vott tam odvádí dobrou práci, nebyl důvod uvažovat tímhle směrem. S Tomášem Cigánkem jsem v kontaktu, ale tohle nebylo na programu dne. Hostivař mě oslovila během minulé sezony, ještě když tým vedl trenér Vondráček, ale já jsem potřeboval ještě nějaké věci dořešit, měl jsem své povinnosti. Teď jsme se k tomu vrátili a dohodli jsme se.

Někdo si může myslet, že jste čekal, jak dopadne bitva o udržení v přeboru...
Takhle to určitě nebylo. Já jsem říkal, že je v zásadě jedno, jestli bude Hostivař hrát přebor, nebo I. A třídu. Pro angažmá v Hostivaři hovořilo to, že to mám do klubu patnáct minut od bydliště, ve všem mi to vyhovuje.

V trenérském týmu doplňujete kolegy Procházku a Pence. Prozradíte, kdo bude mít hlavní trenérské slovo?
Je to tak, že rozšiřuji trenérský tým, všechno bude na bázi spolupráce. Je pravda, že mám z tohoto tria asi nejvíc zkušeností, ale myslím, že se na všem s kolegy shodneme. Je to jako všude, každý si řekne na danou věc svůj názor, vše si vyhodnotíme. Jednou ustoupím třeba já, jindy kolegové, ale fakt nečekám, že by docházelo k nějakým radikálně rozdílným názorům. Takhle jsme to měli třeba i když jsem byl u ženské reprezentace.

Dá se říct, že vám chyběl mužský fotbal?
Tak to jsem nerozlišoval, fakt jsem to bral tak, že dělám fotbal. Mám kamarády, kteří ženský fotbal moc neuznávají, nelíbí se jim. Já jim jejich názor neberu, ale můj pohled byl a je jiný. Jasně, jsou tam určitá specifika, ale pořád je to fotbal – jeden sport. Podívejte se na to takhle, ženy hrají hokej, nastupují k zápasům MMA...

Pavel Medynský, když odešel od žen Slavie k mužům Slovanu Liberec, řekl, že si musel zvykat na určitá specifika. Souhlasíte s ním a jak těžké to bylo?
Já jsem rozhovor s Pavlem Medynským četl. Má pravdu, některé věci jsou prostě dané. Ženy na tom nemohou být silově, rychlostně tak, jako muži. Ale podívejte se třeba mistrovství světa žen, hraje se před plnými stadiony, hra má úroveň a fanoušci si to užívají. To je přece skvělé. Holky jsou na tom dobře technicky, když něco chtějí, tak byste koukal, jak si za tím jdou. A třeba zápasy mezi Spartou a Slavií, to jsou opravdu vyhrocené bitvy se vším všudy.

Teď jste ale zpátky v Praze a máte angažmá v Hostivaři. Jak moc se na přebor těšíte?
Těším. Po očku jsem přebor sledoval. Byla tam výborná utkání, třeba když béčka využila posily z divize či třetí ligy. Když to týmy posílily, tak byla k vidění nadstandardní utkání. Samozřejmě zase celky, které už jistě sestupovaly, tak to bylo kvalitou horší. Taky se těším na Karla Jeřábka, Jirku Tesaře. Doufám, že jsem na nějakého trenéra nezapomněl, ale my jsme takové inventáře přeboru...

Přece jenom se při čtyřech sestupujících soutěž docela obměňuje...
Někde se v Čechách kopou po remíze penalty, to Praha nemá. Ale pro změnu tu padají čtyři celky. Nemyslím si, že je to něco dobrého, ale my v Čechách asi prostě potřebujeme nějakou raritu. Přiznávám, že by se mi třeba líbilo, kdyby padaly dva týmy a třetí od konce, že by si zahrál nějakou baráž. To by bylo hráčské. Ale beru situaci tak, jak to je. Tohle je jen můj názor.

Naopak nahoru se nikomu nechce. Když se na to podíváte s odstupem let, co jste v soutěži nebyl. Chápete, že se kluby výš nepospíchají?
Musím říct, že když jsme do divize s Přední Kopaninou šli, tak to určitě byla zkušenost. Věděli jsme, že to nebude jednoduché. Ale pokud na to klub má ekonomicky a kluci v týmu cítí, že by na to měli a chtěli divizi hrát, tak si myslím, že by se výš jít mělo. Rozdíly tam samozřejmě jsou. V Praze všude rychle dojedete, řada hráčů už ty vyšší soutěže i hrála, tak fotbalisté nemají motivaci tam jít. Ale znovu říkám, stálo to za to. Zažili jsme tam neuvěřitelné věci. (směje se) Poznáte nové stadiony, nové soupeře, nový vztah k týmu z Prahy... A dopředu jsme věděli, že v nejhorším prostě sestoupíme zpátky do přeboru. Nic strašnějšího se nestane.

Přesto třeba Újezd Praha 4 jako jasný vítěz výš nešel. Překvapilo vás to?
Tohle je rozhodnutí Újezdu Praha 4. Měli své důvody, proč výš nešli, asi by museli hledat areál, kde by divizi hráli. Za sebe můžu říct, že jsem v jejich týmu viděl takovou kvalitu, že to mohli jít zkusit. Myslím, že by i spoustu týmů přehráli, kvalitu měli. Ale opakuji, je to jen a jen o nich. A Újezd Praha 4 se rozhodl zůstat v přeboru a já to respektuji.

Tak bude Újezd Praha 4 i v další sezoně soupeřem hostivařských fotbalistů. Počítám, že vy se asi nejvíce těšíte na souboje s Kopaninou. Je to tak?
Takhle to nevnímám. Samozřejmě, že jsou na Přední Kopanině lidé, s kterými se znám a jsou mezi námi nějaké vazby. Ale věřte tomu, že když budu na hostivařské lavičce, tak pro mě bude zápas s Přední Kopaninou jako každý jiný.