Fíček sbírá úspěchy i jako trenér, dorost Meteoru dovedl do celostátní ligy, teď zkusí divizi
02.07.2019

Fíček sbírá úspěchy i jako trenér, dorost Meteoru dovedl do celostátní ligy, teď zkusí divizi

Na co tenhle chlapík sáhne, v úspěch se promění. Někdejší kanonýr Jan Fíček už druhým rokem vede dorost v Meteoru a na konci této sezony slavil se svým týmem senzační výhru nad Teplicemi v baráži. Libeňský tým tak bude hrát celostátní ligu dorostu. Sám Fíček u toho ale nebude, jako trenéra ho totiž angažovalo divizní áčko. „Euforie, když jsme dokázali Teplice porazit, byla ohromná. Byl jsem na kluky pyšný. Teď je přede mnou ale nová výzva u chlapů,“ zdůrazňuje.

Na trenérské lavičce jste u dorostu druhým rokem a hned takový úspěch. Čekal jste, že bude Meteor takhle silný?
Když jsem kluky přebíral v osmnáctce, tak jsem už po prvním tréninku řekl, to bude dobrý. U hráčů jsem viděl kvalitu a věděl jsem, že když bude fungovat parta, úspěch může přijít. Od prvního okamžiku jsem prostě věděl, že tihle kluci jsou schopní udělat bombu.

V první sezoně v osmnáctkách vám to ještě těsně nevyšlo. Proč?
Tam to bylo taky dobré. Byli jsme nahoře tři a rozhodlo, že jsme v předposledním kole prohráli na Dukle. Ale stejně to všechno byl z pohledu Meteoru úspěch.

V devatenáctkách jste ale zejména na jaře soutěži dominovali.
Je pravda, že už před koncem soutěže jsme věděli, že jdeme do baráže s Teplicemi. Fakt jsme se na ně chystali, změnili jsme i tradiční rozestavení, v němž jsme hráli celou sezonu, a pomohlo to. Byla to neskutečná euforie.

Pomohlo vám, že jste první zápas baráže dovedli k remíze 2:2?
To bylo celé zvláštní. Já jsem se před prvním utkáním trochu bál, aby z toho nebyla nějaká ostuda. Stačilo se podívat, jak prošly Teplice svojí skupinou. Daly 133 gólů a jen 16 jich dostaly. Do toho utkání jsme šli s tím, abychom uhráli výsledek, s kterým bude v odvetě o co hrát.

Co jste myslel tím, že to bylo zvláštní?
Když jsme přijeli do Teplic, kluci viděli, jak nekvalitní je povrch v malém vápně. A když to domácí slyšeli, tak nám odpověděli, že nám to může být jedno, protože se tam stejně nedostaneme. A pak nám jejich masérka prorokovala, že brzy Teplice povedou a nakonec nám dají pět gólů. Myslím, že nás dost podcenili. Nebo se na nich podepsal i přátelák z loňského léta, kdy jsme s nimi hráli na soustředění a oni nám fakt dali pět gólů.

Asi se museli hodně divit, když jste po půli prvního zápasu vedli 2:0, že?
Po přestávce nás zmáčkli a nakonec to dotáhli k remíze 2:2. Před zápasem bychom remízu brali, ale tady jsem cítil, že se dal i tenhle zápas třeba vyhrát. Stejně jsem měl ale hodně SMS a telefonátů, že takový výsledek nikdo nečekal. A všichni byli zvědaví na odvetu.

Tam jste ale Teplice smázli 3:0 a nebylo co řešit.
Doma jsme ukázali sílu, jsem na kluky vážně hrdý. Přitom soupeř měl hráče, který měl zkušenosti i z první ligy. Ale v náš prospěch rozhodla síla týmu. Navíc Teplice byly v situaci, kdy musely, my jsme jen mohli. Co bych chtěl ocenit, tak je zpráva z teplického webu, kde uznali, že jsme byli lepší hned ve třech poločasech těch dvou zápasů. Pro Meteor je to obrovský úspěch, dařilo se i osmnáctce s trenérem Kopačem. Co se týče mládeže, byla to super sezona.

Měli vaši svěřenci nějakou speciální motivaci?
Celou sezonu jsme hráli na Štěpničné, ale slíbil jsem klukům, že ten rozhodující zápas budeme hrát na hlavním stadionu v Libni. V pátek jsme si tam i zatrénovali. Bylo to moc hezké, klukům jsem hřiště připravil.

A co vy, jak jste ten barážový duel užíval?
Od pěti od rána jsem byl vzhůru, nemohl jsem dospat. Byl to zatím můj trenérský vrchol, takže trocha nervozity tam byla. A když se to celé povedlo, měl jsem nesmírnou radost. Ten úspěch vyvolal neskutečný ohlas v celé Praze. Poznal jsem, že mám na lavičce stoprocentně větší nervy, než když jsem hrál. Tam mi stačilo soustředit se na to, abych dal góly. Na lavičce řeším taktiku, musím reagovat na situace. Je pravda, že když náš stoper po souboji ležel v bezvědomí na zemi, bylo to strašné. Naštěstí pomohl teplický lékař a vyndal mu zapadlý jazyk. Moc mu za tu pomoc děkuji.

Podle všeho si ale se svým týmem nejvyšší soutěž neužijete a posouváte s diviznímu áčku. Je to tak?
Dostal jsem nabídku, abych převzal naše áčko. Měl jsem tedy i jednu nabídku, kdy jsem mohl jít jako asistent do druhé ligy, ale rozhodl jsem se pro Meteor. Kdybych šel do druhé ligy, musel bych nechat práce, to jsem nechtěl. Vážím si toho, že se ten klub ozval, ale pro mě jsou teď výzvou chlapi v Meteoru. Prošel jsem si od přípravek celou mládeží a tohle je logický a další postupný krok.

Dva roky už nehrajete, přesto, necukají vám na lavičce ještě občas nohy?
Každý den jsem na hřišti, připravuji ho, s týmem trénuji. Když se třeba kopou penalty, tak si je s klukama dám, někdy si zatrénuji. Takže mi fotbal nechybí. To by asi přišlo ve chvíli, kdy bych nebyl každý den na hřišti. Ale takhle není moc času, mám dvě děti, práci, trénování. Hrát bych už asi nestíhal. Je ale pravda, že poslední nabídku k přestupu jsem dostal před pár dny.

To je docela odměna, co jste si říkal?
Že je to hezký, když dva roky nehraju a stejně někdo zvedne telefon a zkusí mě získat do týmu. Ozval se nový hostivařský trenér. Ale musel jsem odmítnout.

Takže se už plně soustředíte na áčko Meteoru?
Už řeším posily, samozřejmě dostanou šanci i kluci z devatenáctky, kterou jsem vedl naposledy. Uvidíme, kolik se jich prosadí. Máme už daný program přáteláků. Sám pro sebe si dávám úkol jako vždycky, chtěl bych hrát nahoře a vyhrávat. Ale je jasné, že si tým musí sednout, i když vím, že sílu má. S řadou kluků jsem i hrál, vím, že mají kvalitu.

Co byste říkal na to, kdyby se Meteor vydal ve stopách Admiry a posunul se v příští sezoně do ČFL?
To by bylo samozřejmě hezký. Ale ještě jsme ani nezačali přípravu na divizi. (usměje se) Ta cesta, co nás čeká, je hodně dlouhá. Teď se těšíme na to, že nás pozval starosta Prahy 8 Ondřej Gros na radnici, čeká nás tam odměna za dobrou reprezentaci Prahy 8. Moc si toho vážíme a věříme, že budeme Praze 8 dělat dobré jméno i dál.



Související články