Královického brankáře na záskok z pole nešetřili: dostal vlastňáka i gól z penalty

Do zápasů Královic naskakujete jako střídající hráč. Tak jste se dočkal základní sestavy, i když to asi nebyla cesta, jakou jste se tam chtěl dostat, že?
Určitě jsem do branky nešel kvůli tomu, abych byl zase jednou v základu. Prostě nebyl gólman, tak jsem řekl, že tam půjdu a zkusím něco chytit. Samozřejmě jsem měl v hlavě, aby to neskončilo nějakým debaklem. Ale kluci mi hodně pomohli.

Chytal jste někdy dřív?
Občas to dopadlo tak, že jsem si stoupl do branky na hanspaulce, kde hrajeme první ligu. A co se týče velkého fotbalu, tak když není gólman, tak jsem chodil chytat na čtvrtečních trénincích, když si kluci chtěli zastřílet. Říkal jsem si, že je to lepší, než aby stříleli na prázdnou branku.

Jaké to bylo, když si člověk stoupne do branky v mistráku?
Jasně, že to bylo něco jiného. Ale nebyla jiná možnost. Nás se k tomu utkání sešlo asi dvanáct, nikdo neměl žádné brankářské zkušenosti, takže jsem byl jasná volba, že tam musím jít. Ani mi to tak nějak nevadilo.

Soupeř nasadil řadu hráčů ze širšího kádru třetí ligy. To vás nestrašilo?
Ani nemohlo. Až ve 14:10 mi kluci volali, že budu chytat. Ve hře byla ještě nějaká jiná varianta s gólmanem, ale ta nakonec neklapla. Takže jsem jel narychlo domů pro věci a spěchal na Vyšehrad. Dorazil jsem tam a domácí už byli na hřišti. Bylo za pět minut tři (v 15 hodin měl zápas Vyšehrad B - Královice výkop) a fakt nebyl čas koukat, kdo stojí proti vám.

Každopádně první gól jste ještě dostal vlastní...
To bylo neuvěřitelné. Náš hráč odkopával míč a já čekal, že to dá třeba na roh - a on to dal podél mě. V tu chvíli jsem se tedy necítil nic moc, až mi to přišlo trochu cirkusácký...

Pak jste vyrovnali a vypadalo to lépe. Věřil jste, že zápas může skončit bodovým ziskem?
Spíš jsem si říkal, že Vyšehrad asi zvýší tlak a bude se o to víc snažit přidat další gól.

Přišel z penalty. Co se vám honilo hlavou?
Uvědomil jsem si, jak ta branka je velká. Naznačil jsem pohyb do jedné strany a pak šel na druhou. Možná kdybych zůstal stát, tak bych ji chytil, ale nestalo se. On jí kopal zkušený Heřman, myslím, že byl nervóznější než já. On ji musel dát, já ji jen mohl chytit.

Nakonec jste dostal ještě třetí gól.
To bylo po rohu. Gólman, který pravidelně chytá, by asi šel do souboje a do míče. Já zůstal stát na čáře. Eda Formáček říkal, že ho to přeletělo o pět, deset čísel. Byla to škoda.

Už máte zjištěné, jestli příště přijde příště gólman?
Myslím, že by měl být, že tohle byla výjimka a příště bude chytat zase on.

Není úplně obvyklé, aby u hráče z pole svítilo ve statistikách 1 gól vstřelený, 3 inkasované...
Je to vtipné, ani jsem na to nekoukal, ale je to tak. Navíc mám snad víc odchytaných minut, než těch odehraných v poli. Přitom moje pozice je, že jsem podhrotový hráč. Doufám, že to snad ještě do konce sezony trochu vylepším.