Braník se nadechl, ale čeká ho záchranářská šichta. Trenér Jíra se těší na bitvu s namočeným kamarádem
Vítězství 5:0 vypadá až neuvěřitelně. Zvláště po výsledkově nepodařené sérii vašeho týmu z poslední doby. Kde se to najednou v Braníku vzalo?
Určitě jsme dopředu nepočítali s tím, že bychom mohli takhle jednoznačně vyhrát. Naopak jsme měli z Třeboradic velký respekt, protože po nepovedeném startu do jara měly menší šňůru dobrých výsledků. Samozřejmě jsem rád, že to přišlo a vyhráli jsme. Ono totiž, kdo viděl naše zápasy, tak ví, že v poslední době to sice nebylo od nás výsledkově ono, nebylo to ideální, ale herně se to všechno pořád zlepšovalo. A teď se dostavila odměna v podobě vítězství.
Krátce před poločasem jste dali druhý gól. Byla právě tohle klíčová trefa?
Začnu tím, že Třeboradice byly určitě v první půli nebezpečné, trefily břevno, některé situace zneškodnil náš brankář Kudláček i trochu se štěstím. Nebylo to jednoznačné, klidně to mohlo být třeba 2:2. Ale přežili jsme vše bez úhony, bez inkasované branky, to bylo moc důležité. Třetí gól nám dal už trošku klidu. Když to bylo o dva góly, tak jsme si pořád uvědomovali, že mají Třeboradice třeba Kadlece, který je sám schopný otočit a rozhodnout zápas. Je tam Viktorin, soupeř má silné standardky. Proto bylo důležité, že jsme brzy přidali třetí gól. A když jsme vstřelili čtvrtou branku, ta soupeře zlomila.
Nahrálo vám i to, že se zápas hrál v areálu na Střížkově, tedy na neutrální půdě?
To bych neřekl. Ale na absenci domácího prostředí byste se spíš musel zeptat Třeboradic. Na Střížkově je krásná tráva, je to areál na daleko vyšší soutěž, než je přebor a bylo za odměnu si tam zahrát. Takže jsme rádi, že jsme splnili i náš další cíl, že udržíme čisté konto. To jsme moc chtěli pro našeho brankáře.
Ulevilo se vám, že jste tenhle důležitý zápas zvládli?
Kdybychom nevyhráli, tak to byl průšvih. Ale pořád jsme pod hladinou. Tímhle vítězstvím jsme se v naší nepříjemné situaci jednou nadechli, ale pořád jsme na sestupových příčkách. Čeká nás ještě hodně tvrdá práce.
To máte pravdu, ale Třeboradice šly do utkání s vámi v situaci, kdy se jim dařilo. Měly být vítězně naladěné. Asi vám pomohlo, že sestava soupeře měla do ideálu daleko. Vnímáte to tak?
Je fakt, že když jsme viděli zápis o utkání, bylo jasné, že trenér Třeboradic neměl moc variant, jak zareagovat na vývoj zápasu střídáním. Ale pozor, základní sestava soupeře určitě nebyla špatná. Naopak, byla silná, byly tam opory. Nastoupili oba stopeři, hrál Viktorin, Kadlec. Pořád jsme chtěli a museli udělat maximum, abychom získali tři body.
Na příčky znamenající záchranu ztrácíte tři body. Máte v hlavě nějakou kalkulaci, kolik bodů bude třeba uhrát do konce soutěže, aby se slavila záchrana?
Takhle to dané nemáme. Vůbec nekalkulujeme, chceme podávat co nejlepší výkony a udělat maximum, abychom přebor udrželi. A nejen kvůli áčku, ale třeba i kvůli všem mládežnickým týmům, které v klubu máme. Kvůli lidem, kteří u těch týmů pracují. Kvůli našemu vedení.
Čekají vás soupeři ze spodní poloviny tabulky – Tempo, ČAFC, Admira B. Dá se říct, že pořád máte záchranu ve svých rukách...
Jenže takhle na to koukají i naši soupeři. (usměje se) Tak třeba náš zápas s Tempem bude hodně pikantní. S Rosťou Kohoutkem jsem dělal společně u mládeže ve Slavii. Respektuji jeho práci i kvalitu Tempa, ale věřím, že to utkání bude mít pro nás dobrý konec. Dá se říct, že to bude souboj trenérů kamarádů, kteří se budou snažit něco vymyslet jeden na druhého.
Na konci vám los přisoudil naopak soky z horních pater tabulky – Přední Kopaninu a Královice. Bude už před finišem bitva o udržení rozhodnutá?
Já si myslím, že se bude rozhodovat právě až na konci. Podívejte se na výsledky a uvidíte, že týmy, co jsou dole, se zvedají. Každý může porazit každého, nebo mu vzít nějaké body. Musím říct, že jak jsem přišel k dospělým od mládežnické kategorie, tak mě to fakt moc baví. A znovu opakuji, uděláme maximum, aby to se záchranou pro Braník dobře dopadlo.