Ďáblický kanonýr Poláček litoval, že se ve šlágru I. A třídy poprvé po návratu z Rakouska netrefil
Hráli jste s lídrem tabulky, co říkáte na konečnou remízu 1:1?
Do patnácté minuty nás soupeř přehrával, dostali jsme i gól, ale postupně jsme hru začali otáčet. Skončilo to nerozhodně a my jsme za ten bod rádi. Hlavní je, že jsme neprohráli, Kolovraty střílejí hodně gólů. Myslím, že ten zápas byl otevřený. Mohli jsme vyhrát my i oni.
Zápas asi vždycky ovlivní rychlý gól, že?
Je pravda, že jsme hodně brzy inkasovali. Ale nedali jsme hlavy dolů a dál se prali o výsledek. Chtěli jsme hrát hlavně po zemi, oni mají obrovské hráče. Postupně jsme soupeře začali přehrávat a dokázali jsme nakonec vyrovnat. Mohli jsme dát i víc gólů, na druhou stranu, když jsme my ve snaze vyrovnat otevírali hru, tak soupeř chodil do přečíslení.
Věřili jste, že ještě můžete zdramatizovat boj v čele tabulky?
Kdybychom vyhráli, tak bychom stáhli ztrátu na sedm bodů, ale takhle je to dál o deset. Ztráta na postupová místa je velká. Nedá se nic dělat. Kdyby se ta šance objevila a Újezd nad Lesy nebo Kolovraty ztrácely, tak se zlobit nebudeme, ale musíme se spíš soustředit na to, abychom vyhrávali a udrželi třetí místo.
I z něj může šance jít výš přijít...
Právě, takže musíme vyhrávat, abychom měli víc bodů než bude mít třetí mužstvo ve druhé skupině I. A třídy. Teď jsme lepší o čtyři body, tak když budeme vyhrávat, měli bychom mít lepší bilanci.
Do Rakouska jste odcházel z přeboru, proč jste dal přednost klubu z I. A třídy a šel do Ďáblic?
Ježdění do Rakouska už bylo dost, někdy jsem se vracel domů třeba ve dvě ráno, bylo to docela složité. Navíc mi tam chyběl český fotbal, který se mi líbí. V době, kdy jsem v Rakousku hrál, jsem v Ďáblicích trénoval, takže jsem jim slíbil, že až se budu vracet, tak to bude jedině do Ďáblic. Přivedl jsem s sebou i kamaráda.
Fotbalově vám to tedy v Čechách sedí víc?
Tam to bylo hodně bojovné, atletické a pár let jsem v cizině byl, takže jsem starší. Zdá se mi, že tady je I. A třída fotbalovější, zahraju si prostě fotbal. Navíc je tu skvělá parta, mám tu kamarády, které znám spoustu let. Nebylo co řešit.
Klub se netají plánem do budoucna vrátit se do přeboru. Budete pro Ďáblice to pravé eso?
Nevím, jestli je slovo eso na místě. Určitě budu chtít dávat góly, ale ty dám jen díky skvělým spoluhráčům, které musím mít v týmu. Vím, že by se Ďáblice chtěly vrátit do přeboru. Když bude šance, popereme se o ni.
Začal jste čtyřmi góly do sítě Štěrbohol. To byl start snů, že?
Byl to super start. Samozřejmě, když někam přijde útočník, tak je rád, když se brzy trefí. To platí všeobecně. A že jsem dal čtyři góly, to byla zásluha všech kluků v týmu. Já jsem ty šance prostě jen proměnil.
Pro Ďáblice byl ten zápas důležitý. O kolo dřív dostaly sedm gólů...
To je pravda, náš příchod se zdržel a nebyli jsme k dispozici. Tam bylo problémů víc. Bylo hodně zraněných, taky se jeden z hráčů ženil. Sestava se nějak dala dohromady, ale výsledek byl špatný. Jsem rád, že se to podařilo napravit.
Střelecky jste se prosadil i v utkání s Hrdlořezy, až proti Kolovratům to nevyšlo, štve vás to?
Ze hry tam ani šance moc nebyla, ale jednou mi gólman vytáhl trestný kop. Tam to mohlo spadnout. Škoda. Nedá se nic dělat, snad to příště bude lepší a vyhrajeme.
Musím se zeptat i na přeborové Třeboradice, odkud jste do ciziny odcházel. Neoslovil vás bývalý klub?
Třeboradice se neozvaly, ale nejspíš ani nevěděly, že se vracím. Ono by to stejně bylo jedno, dal jsem slovo v Ďáblicích, a to bych dodržel.
Šlágr s Kolovraty se částečně překrýval se slavným derby „S“. Vy jste si v dorostu zahrál za Slavii, tak co jste říkal na remízu 1:1?
Já jsem sice v dorostu ve Slavii byl, ale s fotbalem jsem začínal ve Spartě, takže držím palce jí. Nemohli jsme si vybírat, kdy budeme hrát, tak jsme viděli aspoň druhý poločas derby. Plavšič to trefil nádherně, remízu 1:1 beru.