Gól do šatny pomohl složit Duklu JM. Střelec Újezdu spěchal slavit za kamarádem

Jak moc se vám ulevilo, když to tam v poslední minutě první půle spadlo?
Byl jsem moc rád. Po centru se ke mně dostal míč a já to měl snad metr od čáry, to už zase nebylo nic tak složitého. Důležitý byl ten gól v tom, že my jsme po dlouhé době odehráli docela dobrý první poločas, ale ne a ne to tam spadnout. Až přišel naštěstí gól v poslední minutě.

Šatnář vždycky zasáhne inkasující tým, věřili jste, že to bude mít podobný dopad i na Duklu JM?
Je pravda, že když takhle inkasujete, tak vás to většinou hodně mrzí. My jsme měli před Duklou respekt. Ona si ho zasloužila. Zaběhal jsem si pořádně, oni si umí dát míč do nohy, měnili si místa. Fakt podali dobrý výkon. Nám ten gól do šatny určitě hodně pomohl.

Zápas začal krvavou srážkou hlavami, kdy váš spoluhráč Malčánek musel do nemocnice. To asi úplně klidu nepřidá, že?
Krve tam tedy po té nešťastné srážce bylo hodně... Ale občas to fotbal prostě přináší. Viděl jsem, že to má na hlavě roztržené, ale byl při smyslech, vstal a odešel ze hřiště po svých. Takže jsem to dokázal dostat z hlavy. Něco jiného je, když je třeba hráč chvíli v bezvědomí, tohle ale naštěstí nebyl ten případ.

Pojďme zpátky ke hře, v utkání byly pasáže, kdy Dukla hodně hrozila, že?
Nějaké momenty tam byly a my můžeme být rádi, že jsme třeba za stavu 0:0 nedostali gól, protože pak bychom to měli o hodně těžší. Jednou to dokonce za brankáře zachránil stoper Daňhel, to se nám ulevilo.

Nakonec z toho ale bylo pohodové vítězství. Kdy jste se uklidnili?
Myslím, že rozhodující bylo, když jsme dali druhý gól. Když už to pak Dukla ještě více otevřela, tak už se nám hrálo dobře.

Mimochodem, během jara už jste si zahrál už na čtyřech postech, překvapilo vás, že vás trenér takhle posouvá sestavou?
Když jsem do Újezdu přicházel, tak jsem vlastně hrál jen a jen útočníka. To všechno začalo až tady. Jednou se nám ještě v I. A třídě zranil hráč a trenér mě posunul dozadu. A nejspíš byl s výkonem spokojený. (směje se) Nebo to nebylo tak špatné, takže když teď potřebuje, tak mě prostě využije jinde.

Asi nejméně vám prý vyhovoval krajní záložník. Prý jste ale zrovna v téhle roli rozhodl zápas...
Už ani nevím, proti komu to bylo, ale je to pravda. Hrál jsem krajního záložníka, pravého i levého, my si ty pozice prohazujeme. A gól jsem dal tak, že jsem dorazil střelu Tomáše Pešíra, byl jsem u míče nejdřív.

Jak vám sedí role takového univerzála?
Já jsem rád, když můžu hrát a záleží na trenérovi, na jakém místě mě potřebuje. Ale za sebe říkám, že úplně nejspokojenější jsem vepředu.

Během jara Újezd Praha 4 poprvé v přeboru prohrál – v Královicích. Byli jste naštvaní, nebo se vám i trochu ulevilo, že se přestane sledovat vaše série neporazitelnosti?
V Královicích to byl z naší strany den blbec. Nešlo nikomu nic a po zásluze jsme prohráli. Musím se přiznat, že teď se k tomu utkání pořád vracíme, abychom se podobných výkonů vyvarovali.

A vypadá to, že se vám to daří, rozjeli jste novou sérii. Vydrží až do konce soutěže?
Moc rád bych řekl, že ano. Budeme se snažit udělat co nejvíc vítězství, to je jasné. Určitě se o to popereme.

Pořád máte luxusní náskok sedmi bodů, a to je pryč už třetina jara. Jde to vůbec ztratit?
Náskok je to pěkný. A zápas s Uhelnými sklady se blíží. Myslím, že nejbližší dvě kola rozhodnou. Když je zvládneme, tak už bychom o vedení nemuseli přijít. My ale budeme hrát dál pořád stejně, respektujeme soupeře a uvidíme, jak to dopadne.

Proti Braníku vás asi čeká zápas proti bránícímu soupeři, s Uhelnými sklady se dá asi předpokládat otevřenější zápas. Který z těch duelů bude těžší?
Asi se víc těším na Uhelné sklady, ale za obě utkání jsou ve hře tři body. Když soupeř brání, tak prostě musíte dát první gól, pak už se hraje lépe. Třeba se pořád říká, že doma na naší umělce nakopáváme míče a pereme se s tím. Ale když vezmete to hřiště, tak jinak ani hrát nemůžeme. A důležité je, že se nám tam daří.

Po utkání jste ani neslavil s týmem a spěchal jste si užít jinou oslavu. Co se dělo?
Kamarád, kterému jsem byl na svatbě jako svědek, slavil narození dcery. Tak jsem to museli zapít. Myslím, že holčička bude hodně zdravá... (směje se) Oslavili jsme to důstojně.