Šimr se po víc než půl roce vrátil na hřiště. A hned musel chytat. Byl to šok, směje se
Jak moc se vám chtělo na hřiště? Myslel jsem, že je od léta s hraním definitivní konec...
Byl jsem osloven, že je v áčku málo kluků, tak jestli bych Vršovicím nepomohl. Já pomoc nikdy neodmítnu, jen jsem dopředu říkal, že to bez tréninku není na celých devadesát minut. Ve Vršovicích jsem něco prožil, tak jsem vždycky připravený pomoci, když nastanou problémy.
Jak to bylo s přípravou, šel jste vážně z voleje a bez tréninku?
Půl roku jako trenér vedu dorost, takže občas si zatrénuju. Ale s tím, kdy jsem trénoval třikrát v týdnu, se to nedá srovnat ani náhodou. Ale bylo to třeba, tak jsem šel týmu pomoci.
A to jste netušil, co na vás čeká. Jak to bylo s přesunem do branky?
Byl to pro mě šok. Gólman si vyhodil rameno a druhého brankáře jsme neměli. Trenér dobře věděl, co jsem mu říkal, že bych devadesát minut nedal, tak mě poslal do branky. V životě jsem tam nestál, ale chtěl jsem týmu pomoci, tak jsem šel.
Dobrovolně?
Jiná možnost nebyla. Takže to bylo dobrovolně, nedobrovolně. (směje se)
To jste si asi po utkání užil svoje. Měl jste hodně ohlasů?
Dostával jsem hodně SMS zpráv. Třeba od trenérů Jeřábka nebo Gregora. Tomu jsem pogratuloval k narozeninám a on mi odpověděl, že měl s brankáři vždycky dobré vztahy. Všichni vyzvídali, co se stalo.
Brankářská jednička dostala čtyři góly, s jakými pocity jste mezi tyče šel?
Aby to neskončilo nějakým debaklem.
Na ten nedošlo, inkasoval jste jen jednou. Napadlo vás, že byste udržel čisté konto?
To asi ne. Spíš jsem myslel na ten debakl... Ale Uhelky nejspíš i trochu polevily, myslím, že vystřelily tak třikrát na branku. Kdybych šel chytat za stavu 1:1, tak bych to měl asi horší. (směje se)
Celý život jste hrál v poli a najednou jste mohl chytat míč do ruky. Dělalo vám to problém? Nechytal jste všechno nohama?
Tohle bylo v pohodě, spíš jsem řešil orientaci v bráně. Taky jsem byl pořád venku z branky.
Tak to jste naplňoval moderní trendy, kdy hraje brankář falešné libero...
Stopera jsem hrával. Když jsem viděl, že budu u míče dřív než útočník, šel jsem klidně i mimo vápno. Byl jsem tam asi třikrát.
Když je brankářská jednička zraněná, nepošlou vás mezi tyče i příště?
Tak to doufám, že už ne. V dorostu máme tři gólmany, dorosty hrály v jiný čas, byl jsem překvapený, že jsme neměli druhého brankáře. Ale to není otázka pro mě.
Šlo z vaší strany o jednorázovou pomoc, nebo si zahrajete i příště?
Určitě jsem řekl, že nemám problém pomoci. Ale pořád platí, že se necítím na devadesát minut. Spíš to vidím na třicet minut, na poločas. Jak to bude dál, to v tuhle chvíli nevím, když je problém, tak se mi ozvou ve čtvrtek. Obecně ale platí, že by měli hrát mladší kluci, sám se nikam nehrnu. Ale pomoc neodmítnu.
Nebude z toho tedy výpomoc na dalších dvanáct kol?
To asi ne. Vždyť já s prací stíhám jen tréninky s dorostem. Tady mělo áčko problém, tak nebylo co řešit. Jak to bude dál, to nevím.
Pokud byste ale šel hrát, asi si zjistíte, zda jsou v nominaci dva brankáři, že?
To určitě, dva brankáři by tam měli být. (směje se)
Bavíme se v odlehčeném tónu, pohled na tabulku vás ale asi moc netěší...
To tedy ne. Slyšel jsem, že některé zápasy nebyly tak špatné. Ale dostávají se góly, nedělají se body. A když si uvědomím, že padají čtyři týmy, tak to bude hodně složité. Udělá se maximum, aby se přebor zachránil.
Do útoku se povedlo angažovat exligistu Blažka, co na to říkáte?
Je to ligový hráč, na balonu je výborný, je to Pan fotbalista. Ideální by bylo, kdyby stíhal víc tréninků, uvidíme, jak to bude dál.
Co se musí stát, aby se Vršovice zachránily?
Teď nás čeká zápas s Újezdem Praha 4, tam by asi i bod byl skvělý. A pak jdou Vršovice na béčko Žižkova, tam z toho musí být tři body, jinak to bude se záchranou hodně složité. To by byl velký problém.
Mimochodem, když trénujete dorostence, nebudou vás teď hecovat, abyste šel na tréninku do branky?
Už se stalo. Zrovna na pondělním tréninku jsem slyšel – trenére, jdete do brány? Tak jsem řekl, že ani náhodou. (směje se)
Existuje ve fotbale vůbec nějaká pozice, kterou jste si ještě nevyzkoušel?
Už mi asi chybí jen rozhodčí. Říká se, že zkusit se má všechno, ale tohle bych si odpustil. Rozhodčí to mají těžké. To si vyzkoušet nechci. A jedna zkušenost v brance mi taky docela stačila. (směje se)