Žádnou kovbojku jsem řešit nemusel, ohlíží se za podzimem nejvytíženější rozhodčí Polena
Na podzim jste zasáhl do 17 zápasů v přeboru, nikdo nebyl nasazován častěji. Těší vás, že jste očima statistik přeborovou rozhodcovskou jedničkou?
Je to hezké. Samozřejmě mám přehled o zápasech, takže vím, kolik jich bylo, ale že jsem zvládl v přeboru nejvíce utkání ze všech, to slyším poprvé od vás. Podrobnou statistiku si nevedu. Já se hlavně soustředím na svoje výkony, snažím se, aby byly co nejstabilnější. Počet utkání je snad odrazem toho, že se mi to daří. Odmalička jsem byl každý víkend na fotbale, bral jsem to jako odměnu, a když něco takhle v životě máte a baví vás to, pak je to na odvedených výkonech vidět. Platí to nejen ve fotbale, ale naprosto ve všem, co člověk dělá.
Byl to pořádný zápřah, nebo se toho dalo zvládat víc?
Zápasů bylo opravdu hodně, a to nejen v přeboru. Byly tam i semináře a vzdělávací programy pro rozhodčí, takže toho někdy člověk měl nad hlavu. Podzim byl zkrátka fotbalově nabitý. Ale fotbal sleduji odmalička, baví mě, neberu ho jako nějakou práci. Od srpna do konce podzimní části to je vždycky takový stereotyp. Od pondělí do pátku se věnuji studiu a práci, o víkendu je tam fotbal. Ale teď, když podzim skončil a já měl první volný víkend, byl to velký nezvyk, když jsem na sobotu ráno neměl nařízeného budíka...
Počítám, že jste si tedy pustil fotbal alespoň v televizi, nebo jste vyrazil na ligu na stadion. Nebo jste se zabavil jinak?
Přítelkyně si asi představovala, že bude výplň volného času trochu jiná. Ale v pátek jsme si dali dobrou večeři, i v sobotu dopoledne jsme jeli ven, ale k večeru už jsem koukal na fotbal.
Podzim v přeboru je už pár týdnů minulostí, jaký byl vašima očima?
Když budu mluvit obecně, tak nejde o první sezonu, kdy padají čtyři týmy. Takže to třeba v pátém kole vypadalo, že týmy hrají o záchranu. Někomu se nepovedl start, párkrát prohrál, a hned jste slyšel, že se hraje o záchranu. Bylo tam cítit napětí. Taky bych řekl, že padalo hrozně moc gólů, možná to mohl být i nějaký gólový rekord. Zápasy byly hodně zajímavé. V přeboru byli čtyři nováčci, byla velká očekávání, jak si povedou. A nejen podle mě byly nové týmy osvěžením přeboru. Hodnocení svých výkonů nechám na jiných. Já se jen snažím vždycky odvést to nejlepší.
Pokud byste měl vybrat jeden moment, okamžik z vašich zápasů, který vám utkvěl v hlavě, který by to byl?
Zápasů bylo hodně a mně se momentálně nevybavuje okamžik, který by nějak vyčníval. Až rozhovor skončí, tak mě určitě něco hned napadne. (směje se)
Fotbalu dáváte maximum. O víkendech pískáte zápasy, kolik času stihnete přípravě věnovat během týdne?
Jak jsem říkal, je tam studium a práce. Ale snažím se každý týden jít si minimálně jednou zaběhat. Ideální je, když to stihnu dvakrát. Určitě nechci vypadnout z tempa.
A jak to bude v zimě? Fotbalisté si dají pár týdnů pohov, pak jim začne příprava. Jak to mají v tomhle směru rozhodčí?
Speciální tréninkové plány nemám. Jediné, co vím, je, že se chci udržovat. Určitě to není tak, že jakmile skončí podzimní část sezony, tak nic neděláme a o Vánocích si sedneme k cukroví. A v březnu se zvedneme a půjdeme zase pískat. Takhle to nejde. Musím být na jaro připravený.
Tak to by byla fyzická příprava. Ale chystáte se třeba na zápasy v tom smyslu, že si hlídáte, kdo třeba rád diskutuje, kdo přihrává situace...
V přeboru nejsem prvním rokem, takže řadu hráčů i týmů už znáte. Víte, co můžete čekat. Ale stejně se před utkáním podívám na statistiky a nejde jen o tabulku. Je rozdíl, když jde tým do zápasu se šňůrou pěti porážek v řadě. To se pak určité reakce hráčů dají očekávat. Pochopitelně si zjišťuji, kdo z hráčů je zlobivej. (směje se)
To si nejspíš řeknete i s kolegy, že?
Určitě. Aspoň pak vím, který hráč mi na hřišti až tak nemusí pomoci... Snažím se být ale v zápasech empatický. Vnímám, že hráč týmu, který prohrává třeba nějakým smolným gólem a směřuje k další porážce v řadě, vám asi nepřijde poděkovat. Emoce tam v řadě momentů hrají velkou roli.
Nejspíš jste dokázal emoce hráčů dobře krotit. Na podzim jste udělil 22 žlutých karet, ale nemusel jste tasit ani jednu červenou.
Je to důkaz, že jsem nemusel řešit nějakou kovbojku. Asi se mi také vyplácí, že se snažím s hráči komunikovat, to je o té empatii, o níž jsem mluvil. Na druhou stranu, když vidím surovou hru, tak bych neudělením červené karty škodil sám sobě. V tu chvíli neváhám a červenou kartu ukážu.
Pomáhají vám zkušenosti z doby, kdy jste fotbal hrál?
Už je to tři, čtyři roky, co nehraju a musím říct, že jsem rád, že jsem fotbal hrál. Zkušenosti mohu do svých výkonů promítnout. Pomáhá mi to třeba při soubojích, kdy se někteří hráči po běžném souboji domáhají odpískání faulu. Když ale vidím, že to hráči přihrávají, jsem k těm situacím apatický. Na druhou stranu samozřejmě vím, že k fotbalu patří emoce. Jde o vítězství a hráči nějak reagují, i tohle dokážu vnímat, snažím se řešit situace s nadhledem. Nesmí to ale přesáhnout určité meze, to je jasné.
Do první ligy se prosazuje video, v přeboru ale není. Jaký máte na jeho používání názor?
Myšlenka využití videa v nejvyšší soutěži je určitě ku prospěchu věci.
Na zápasy je možné se i zpětně podívat, využíváte téhle možnosti?
Ano. Na každé své utkání, a je jedno, zda jsem byl hlavní nebo asistent, se snažím podívat. Vždycky jsou momenty, které mám v hlavě. Ať už jde o posouzení situace, nebo třeba mé postavení při dané herní situaci. Jsou to zkušenosti, ty se hodí, člověk se chce zlepšovat a i tohle pomáhá.
Sportovci mají své talismany pro štěstí, týmy pak mají písničky, které je nahecují do zápasu, nebo zní po velkých vítězstvích. Najdete i vy nějaký rituál, který vás provází kariérou?
Rakouský zpěvák Falco, to je moje srdcovka. Zejména pak písnička Out of the Dark. Ta mě provází cestou na zápas a pak i po něm. Někdo má třeba věcičku pro štěstí, já mám tuhle písničku.
Je vám pětadvacet let, což je věk, kdy máte všechno před sebou. Je asi logické zeptat se, jak vysoko se chcete na rozhodcovském žebříčku dostat?
Je logické, že na tohle odpovím asi podobně jako každý druhý, tedy: kdo by se nechtěl dostat výš? Teď jsem v přeboru, sbírám zkušenosti a snažím se podávat co nejkvalitnější výkony. Samozřejmě bych byl rád, kdybych je zúročil v případný posun výš, ale jak to dopadne, na to nelze v současné chvíli odpovědět.