Přeborová rarita: deset podzimních proměněných penalt Uhelných skladů
Přezimujete na druhém místě. Neprohráli jste ani jednou, ale manko na lídra z Újezdu máte šest bodů. Jste spokojení, nebo je tam drobná kaňka?
Samozřejmě jsme rádi, že jsme za celý podzim ani jednou neprohráli. Pokud vím, tak se to na Uhelkách hodně dlouho nepovedlo, tak je skvělé, že jsme to dokázali. Na druhou stranu je pravda, že když jste po takovém podzimu na druhém místě, tak je to docela frustrující.
Čekal jste, že podzim může mít podobný výsledek?
Když jsem viděl, jak jsme posílili, že přišli tři kluci z Jiren, tak jsem si říkal, že bychom mohli hrát do třetího, čtvrtého místa. Určitě nebylo naším cílem skončit za každou cenu na prvním místě. Prostě jsme hráli a nechali jsme tomu volný průchod. A byla z toho druhá příčka.
Máte na kontě jedenáct gólů, to je slušná vizitka, ale stejně jako Uhelným skladům, i vám na první místo něco chybí...
Asi každý útočník vám řekne, že to mohlo být gólově lepší. A já když si promítnu ty zápasy, tak nebudu výjimkou. Na druhou stranu si myslím, že i těch jedenáct gólů je slušných. Věřím, že se mi na to povede na jaře navázat.
Přijde útok na první místo na obou frontách?
Já si hlavně přeju, aby to dál šlo Uhelkám jako týmu. Samozřejmě můžu za Uhelky vedoucímu Újezdu Praha 4 slíbit, že budeme zezadu útočit. Věřím, že budeme ztrátu zmenšovat a nakonec se na to první místo dostaneme. A kdyby to vyšlo i v soutěži kanonýrů a byl by z toho double, tak bych byl samozřejmě rád. Na druhou stranu musím říct, že klobouk dolů před Újezdem, jak podzimem prošel. Ale náskok nemají zase tak velký...
Spolupráci s Lukášem Zilvarem jsme už v minulosti probírali, jak vám to v útoku sedlo. Přesto, když vezmete posily z Jiren, s kým jste si herně rozuměl nejvíce?
Dan Kocourek hraje z levé strany, je na něm vidět, že má zkušenosti z vyšších soutěží. Ve třetí lize kvalitních levonohých hráčů zase tolik není a musím říct, že on mě dokáže v šanci najít.
Když jsme u té střelecké bilance. Uhelné sklady zahrávaly deset penalt, vy jste jich kopal polovinu, pokud byste zahrával všechny, tak jste na děleném prvním místě... Právě pět gólů vám chybí na nejlepšího střelce Urbana z Přední Kopaniny.
To je pravda, ale v některých zápasem jsem ani nehrál, takže jsem je nemohl kopat všechny. A pak byly chvíle, kdy jsem se prostě necítil, tak jsem nechal spoluhráče. A když se podíváte na to, že jsme byli z penalt stoprocentně úspěšní, tak to bylo dobré rozhodnutí.
Jak to, že Uhelné sklady kopaly tolik penalt? Je to dané útočným stylem týmu?
Hrajeme útočně, pro fanoušky, chceme, aby se na našich zápasech bavili, snad se nám to daří. Když je řeč o penaltách, tak je na místě říct, že spoustu z nich zařídil Lukáš Zilvar, který je hodně rychlý a šikovný. Dělá soupeřům obrovské problémy a pořád platí, že se skvěle doplňujeme.
Ono jich bylo i pět proti vám, když se vezme patnáct kol, tak je to průměr jedné penalty na zápas Uhelných skladů...
Jak jsem říkal, aspoň se fanoušci baví. Ale je pravda, že jsem asi nezažil, že bych byl v týmu, v jehož utkáních se kopalo tolik penalt. Co si pamatuju, tak jsem kopal za půl sezony jednu, dvě. Teď pět, to je můj rekord.
Byli jste stoprocentně úspěšní, to také není zrovna obvyklé, že? Co by za to taková Sparta dala...
Asi jo. (usměje se) Ale on je rozdíl kopat penaltu v poslední minutě v Lize mistrů, v poslední minutě v české lize a v poslední minutě utkání přeboru. Klukům v lize nezávidím. A když se vám třeba herně nedaří, tak je to s těmi penaltami ještě těžší. Za sebe říkám, že jsem při každé penaltě nervozní. Penalta dokáže střelci svázat nohy. Naštěstí jsme ale všechny zvládli.
Jak to, že se o penalty dělíte? Nejste jasná penaltová jednička?
Trenér nám v tomhle směru nechává volnou ruku, věří nám, my se na hřišti vždycky nějak dohodneme. Možná primárně na penaltu chodím já, ale jak jsem říkal - byly chvíle, kdy jsem se necítil a další kluci z týmu proměnili. Je to vždycky na domluvě.
A co když k míči před penaltou vyrazíte dva? Nemůže se stát to, co třeba v minulé sezoně ve Spartě, kdy Kanga vzal míč střelci Lafatovi?
Když se k míči nikdo nehrne, nebojím se vzít si ho a penaltu zahrát. Když se směrem k míči vydáme dva, tak se vždycky nějak dohodneme, určitě se nehádáme, nebo něco podobného. To u nás neuvidíte.