ČAFC zastavila hrozivou sérii porážek. Posily Žižkova ze druhé ligy nás vyhecovaly, říká Deré

Zvládli jste neskutečně těžký zápas s Žižkovem B, ulevilo se vám aspoň trochu?
Úleva to byla obrovská. Vždyť my jsme prohráli deset zápasů za sebou a věděli jsme, že když to nezvládneme ani proti béčku Žižkova, tak to bude špatné. Dali jsme do toho všechno a naštěstí jsme to zvládli.

Ten zápas byl plný zvratů. Vedli jste, prohrávali v poločase a pak skóre otočili...
Přiznám se, že tohle jsem nečekal. Hrálo se na malé umělce, bylo tam hodně soubojů, ale myslel jsem si, že třeba padnou dva góly. Dali jsme rychlý první gól, ale pak jsme po dvou standardkách inkasovali. To byla taková naše podzimní bolest. My sami jsme se na góly hodně nadřeli, naopak jsme jednoduše inkasovali. I když jsme v poločase prohrávali, snažili jsme se hecovat, že to otočíme. Snažili jsme se být pozitivní.

Cestu za obratem jste gólem hned ve 46. minutě rozjel vy. To asi nemohlo být lepší.
To je pravda, vyšlo to hned na začátku druhé půle a hodně nás to nakoplo. Byl tam prodloužený aut a mně se povedlo to propálit. Tenhle gól nás hodně zvedl psychicky.

Když soupeř snížil chvíli před koncem, hrklo ve vás na lavičce?
Samozřejmě, že jo. Říkal jsem si ale, že to snad není možný, že bychom ještě tohle ztratili. Naštěstí jsme to už uhráli v pohodě. Podzim nás ale v tomhle směru hodně potrestal, kdy jsme udělali hodně chyb a soupeři je využívali. V tom to bylo nejhorší. My jsme v zápasech nepropadli, ale porážky přibývaly. To bylo z pohledu psychiky fakt hodně těžké.

Soupeř měl řadu hráčů z druholigového áčka, vyburcovalo vás to, nebo utkání hráči soupeře podcenili?
Věděli jsme, že v tomhle termínu mají první a druhá liga přestávku, takže tam Žižkov asi pošle posily. Bylo jich nakonec docela dost. Ale možná to bylo pozitivní, jejich áčku se taky tolik nedaří a navíc i my jsme se ještě víc vyhecovali. A zvládli jsme to.

Říká se: konec dobrý, všechno dobré. To asi úplně v případě ČAFC neplatí, že?
To je pravda, ale pro nás je moc důležité, že jsme tenhle zápas zvládli. Samozřejmě, když nehrajete úplně špatně a prohráváte zápas za zápasem, tak to působí na psychiku. My jsme zkoušeli zajít do hospody a vyříkat si to, měnil se počet tréninků, točilo se sestavou. A porážky se zastavit nedařilo. Tedy podařilo, ale až teď v posledním kole.

Vy jste měli poměrně dobrý začátek, tři výhry po čtyřech kolech. To vypadalo na pohodový podzim. Co se pak stalo?
Vypadalo... Jenže pak přišel zápas s Vyšehradem B, kdy jsme v půli vedli 2:0 a prohráli jsme. To nám jakoby zlomilo. Od té chvíle tam byla řada smolných momentů. Určitě jsme měli zvládnout lépe zápasy s Braníkem, Královicemi, Vršovicemi.

Bylo z toho deset porážek v řadě, jak jste to kousal?
Směrem k týmu jsem se snažil být pozitivní. Máme v mužstvu hodně mladých kluků. Samozřejmě jsem to ale v sobě měl, prohrávat nechce nikdo. Vrchol zmaru byla asi Hostivař, tam jsme hráli všichni špatně. Ale naštěstí jsme to teď zlomili.

Pohled na tabulku vás netěší, ale na druhou stranu mohlo být hůř, že?
Kdybychom to teď nezvládli, bylo by to špatné, Ale pohled na tabulku je jasný, není to růžové, ale ani černé. Bodové rozdíly jsou malé. Uděláte sérii dvou, tří výher a hned poskočíte nahoru. Dovolím si tvrdit, že kvalitativně máme na to, abychom hráli ve středu tabulky.

Situace je špatná, ale každopádně je to pořád hratelné. Zvládne to ČAFC, když třeba ještě posílí?
Doufám, že ano. Manažer už určitě na nějakých hráčích pracuje, a pak už to bude všechno na nás na hřišti, protože chybiček teď na podzim bylo moc. Bude to boj o každý bod. Musíme zvládnout hned první zápas a bojovat. Určitě je to hratelné. Namočených týmů je tam dost a my chceme Čafku, která je tradičním klubem, v přeboru zachránit.