Uhelné sklady vítězí, náskok na první místo se však netenčí. Je to trochu frustrující, přiznává Zilvar

Podolí naposledy prohrálo 1. září. Tohle vítězství má svoji cenu, že?
Svou cenu bezesporu má. Při pohledu na tabulku nám bylo už před zápasem jasné, že nás nečeká jednoduchý zápas, a to se také potvrdilo. Celá první půle byla víceméně vyrovnaná, nám se však podařilo s notnou dávkou štěstí vstřelit první gól, díky kterému jsme se uklidnili. Ve druhé půli jsme pak ještě další dva góly přidali.

Výsledek 3:0 vypadá jednoznačně. Takže to tak jasné nebylo?
Podolí se ve druhé půli hnalo za vyrovnáním, hodně to otevírali, my jsme díky tomu mohli hrozit z brejků, ze kterých jsme nakonec zápas taky rozhodli. Domácí každopádně podali velmi sympatický výkon, ocenil bych především to, že bojovali opravdu až do konce, i za stavu 0:3 jsem na nich viděl vůli vstřelit alespoň ten jeden gól. Výsledek tedy možná vypadá jednoznačně, tak jasné to zase ale nebylo.

Před vaší brankou hodně zlobil útočník Jůzek. Dal defenzivě zabrat?
Jůzek patřil v tomto zápase bezesporu mezi nejnebezpečnější hráče soupeře, v obraně nás často zaměstnával a já mu musím složit poklonu i za to, jak dobře si při jeho postavě rozuměl s míčem. Naštěstí pro nás se gólově neprosadil.

Určitě se vám dýchalo lépe poté, co jste z penalty zvýšili na 2:0. Byl to zlomový moment utkání?
Myslím si, že ano. Jak už jsem říkal, Podolí se snažilo za každého stavu o vstřelení gólu. Obzvláště standardní situace měli nebezpečné, kdyby se jim z nějakého závaru podařilo vyrovnat, zápas by se mohl odvíjet ve zcela jiné režii. Když ale vedete od dva góly, tak se hraje o poznání lépe, v takové situaci si totiž to jedno zaváhání můžete dovolit. Navíc jsme pak přidali i třetí gól a bylo rozhodnuto.

Počítám, že za nepříznivého stavu domácí otevírali hru, byla šance, abyste se i vy gólově prosadil?
Určitě jsem se díky tomu volnému prostoru, kdy Podolí hru otevíralo, dostával do šancí víc, než bývá zvykem. Ale žádnou tisíciprocentní šanci jsem neměl. Platí, že brejků jsme měli dost a rozhodli z nich zápas, mně to tam ale nespadlo.

Statistiky uvádějí, že máte jeden gól. S tím asi moc spokojený nejste, že?
Je pravda, že střelecky se mi v téhle sezoně zrovna nedaří. Pár zápasů jsem také nehrál kvůli zranění. Ale snad na hřišti nejsem jen do počtu. Byly na mě už snad čtyři penalty, minimálně na pět dalších gólů jsem přihrál... Já vím, že útočník je na hřišti hlavně kvůli gólům, já už mám ale jednoduše nejlepší roky za sebou, bude mi 37 a důležitější než osobní statistiky jsou tak pro mne v tuto chvíli výsledky týmu, a ty jsou, zaplaťpánbůh, dobré.

Že byste byl na hřišti do počtu, to jsem vůbec neměl na mysli. Spíš mi z toho vychází, že vám svědčí spolupráce s Václavem Klánem, který je vyšší postavy. Cítíte to podobně?
Myslím, že je to lepší, než kdyby byli v útoku dva typově podobní útočníci. Vašek vyhrává hlavy a já mu to pro změnu vracím do vápna, podle mého se dobře doplňujeme.

Každopádně jste navázali na povedený podzim. Napadlo vás před sezonou, že to bude takhle dobré?
Je pravda, že jsme v létě dobře posílili. Přišli kluci ze třetí ligy a hodně nám pomohli. Především vzadu se nám to díky nim podařilo řádně vyztužit, takže kromě toho, že opět hodně gólů dáváme, tentokrát i málo inkasujeme, a právě v tom je to letos asi nejvíc jiné. Nejspíš jsme zatím dostali na podzim nejméně gólů za dobu, co jsem v klubu, a to šestnáct let. Vedlejším efektem je to, že se v týmu zvýšila konkurence, najednou máme na lavičce tři čtyři kluky, kteří jsou kvalitativně stejně dobří, jako hráči na hřišti. Trenér má pak mimo jiné kam sáhnout, když potřebuje v průběhu utkání naši hru nějak oživit.

A teď útočíte na první místo...
Že budeme s těmi posilami ze třetí ligy letos silnější, bylo jasné asi všem, vítězství v přeboru jsme si před sezónou ale rozhodně nevytyčili. Bavili jsme se nahlas o první pětce, nakonec je z toho ale asi nejlepší podzim, jaký za dobu mého působení na Uhelných skladech pamatuji. První je však Újezd Praha 4, který také pořád vyhrává, takže je trochu frustrující, že se nám i přes tu úspěšnou výsledkovou sérii stále nedaří ten jeho náskok stáhnout.

Překvapilo vás, že takhle v roli nováčka sviští přeborem?
Přiznám se, že tak suverénní jízdu jsem od nich teda nečekal. Je neskutečné, jak se jim daří. Na druhou stranu to zas takové překvapení ale není. Újezd má spoustu kvalitních hráčů, co prošli vyššími soutěžemi, k tomu je tam velezkušený trenér Jeřábek, který dokázal před pár lety vyhrát přebor i s v uvozovkách průměrnými Vršovicemi. Aktuálně z toho prostě vychází první místo pro Újezd Praha 4, my ale uděláme vše proto, abychom je z toho pomyslného trůnu co nejdříve sesadili.

Na první místo po podzimu nedosáhnete, ale i druhá příčka a polovina sezony bez porážky jsou obrovskou motivací. Zvládnete to?
Nepamatuji si, že bychom někdy na Uhelkách odehráli celý podzim bez porážky. Bylo by to každopádně super, nerad bych to však zakřikl, ještě je před námi jeden extrémně těžký zápas s Přední Kopaninou, která je tradičně jedním z nejlepších týmu v přeboru a poslední zápasy má navíc velkou fazonu. Pokud se nepletu, tak mají momentálně na kontě nejvíce nastřílených gólů ze všech týmů, což o něčem svědčí.

Musíte se mít na pozoru i proto, že jste zatím poztráceli doma víc bodů než venku, že?
Statistiky až zas tak detailně nesleduji, takže této negativní bilance jsem si až doteď nebyl vůbec vědom, velkou váhu bych tomu ale nepřikládal. V pražském přeboru, kde k zápasům v pohodě dojedete tramvají nebo autobusem, podle mě není ten rozdíl v utkáních doma – venku tak znatelný, jako když hrajete vyšší soutěž. Na Kopaninu se prostě pořádně připravíme a snad i poslední podzimní zápas úspěšně zvládneme.