Foferka v rozstřelu pochytal všechny penalty! Vždycky věřím, že na ně nedojde, říká

Zneškodnit čtyři penalty v jednom rozstřelu, to je velká paráda. Povedlo se vám to někdy?
Co si pamatuji, tak se mi povedly chytit dvě, maximálně tři. Ale že bych někdy chytil všechny penalty, co na mě šly, tak to vážně ne. Možná jsem o ničem podobném ani neslyšel.

Říká se, že penalta jde jen špatně kopnout, jinak gólman nemá nárok. Bylo to ze strany střílejících hráčů vážně tak bídné?
Tak třeba ta první určitě nebyla špatná. Kdo hrál fotbal, tak dobře ví, že v takové chvíli hrají roli drobnosti. Možná mi pomohlo i to, že mě střelec nesledoval a soustředil se na svůj pokus.

Prý penalty hráči soupeře zahrávali do stejného místa. A vy jste tam trpělivě chodil, to jste je měl tak dokonale přečtené?
První dvě šly do pravé strany, třetí doleva a čtvrtá zase doprava. Při té třetí penaltě jsem šel na druhou stranu, byla to nějaká intuice, že už to změní. Nechci ale dělat chytrého. Co mi asi pomohlo bylo, že je protihráči kopali všechny ve stejné výšce - a pro brankáře v ideální výšce. Ono je to při penaltě složité, když se proti vám postaví hráč, co hrál třeba ligu, tak si to pohlídá, že někam půjde dřív a pošle penaltu jinam. Tady to každopádně vyšlo skvěle a všechny se mi povedlo chytit.

Pokud se ale pamatuji, naposledy jste říkal, že už byste si penalty odpustil... Platí to stále?
To jsme se bavili v situaci, kdy jsme měli dva rozstřely za sebou. Teď jsme na penalty končili zápas čtyřikrát. Jinak to, co jsem říkal, platí. Už těch penalt bylo dost. Pořád si všichni pamatujeme, jak se v Krupce rozhodovalo ve 23. sérii, to se kopalo navíc snad čtyřicet minut a všichni toho měli dost.

Poslední dobou se zdá, že je dodatečný penaltový rozstřel v utkáních Motorletu docela oblíbená disciplína. Na penalty jste hráli čtyřikrát za sebou, takže si od nich zrovna neodpočinete...
To je pravda. Když na penalty dojde, tak samozřejmě dělám maximum a bojuju za tým. Je ve hře další bod navíc. Je jasné, že ne vždy vás ten rozstřel odmění. My navíc máme takovou specialitu. Tedy alespoň podle mě. Když je zápas a my jsme v něm lepší, a pak dojde na penalty, tak je většinou prohrajeme. A když je lepší soupeř a my to dotáhneme do penalt, tak zase uspějeme my...

Neříkáte si, když je to dvacet minut před koncem nerozhodně, něco ve smyslu: tak to zase budou penalty...
Kdepak, já vždycky věřím, že to zvládneme. Je taky třeba vidět, jak se ten zápas vyvíjí. Třeba před dvěma týdny jsem si říkal, aby už byl konec a skončilo to remízou a šlo se aspoň do penalt. Naopak teď jsme měli v poslední minutě jasnou šanci, kdy se zakončovalo do odkryté branky, ale nedali jsme gól.

A muselo se jít do rozstřelu. Nezaměřujete se teď na penalty v tréninku víc než obvykle?
Za poslední měsíc jsme je kopali snad jen jednou. Myslím, že se na tom měnit nic nebude.

Jak dlouho hodláte v penaltovém rytmu pokračovat? Kdyby to vydrželo do konce podzimu...
Já věřím, že co nejdříve vyhrajeme za tři body. To už potřebujeme. Ale je pravda, že někdy je i ten bod navíc za penalty zlatý. A pro mě to má tedy ještě jedno velké plus, když se při penaltách takhle daří.

Máte nějaké speciální prémie?
Ne, ne. Ale mám na Motorletu na starosti přípravu brankářů a třeba teď se kluci byli podívat. Člověk je soustředěný na střelce, co kope, ale když se měníme v brance, tak vnímáte lidi za ní. A pomáhá mi to i směrem k tréninku, když kluci vidí, že jsem něco chytil. Je blbé jim něco vyprávět, jak se to má dělat, když bych nic nechytil. Naštěstí to doma dopadá dobře a na zápasech venku nejsou. (usměje se)

Na penalty chodíte i sám jako exekutor. Kolikrát jste si zatím kopnul?
Když vezmu ty čtyři rozstřely, tak jednou. Proti Brandýsu. A nedal jsem. Naštěstí to bylo v situaci, kdy střelec přede mnou nedal, takže jsem nemusel proměnit. Ale mrzelo mě to. My se s brankářem soupeře znali a já na poslední chvíli měnil rozhodnutí, kam budu kopat. A nevyšlo to. Naštěstí jsem pak další penaltu chytil a už jsme to rozhodli a vyhráli.

Pořád chodíte jako desátý střelec v pořadí?
To jsem chodil v době, kdy byl v klubu Jirka Machurka, ten na penalty nechtěl chodit ani za nic. Ten už ale v Motorletu není, takže teď jsem až jedenáctý v pořadí.

I přes penaltové prodloužení se držíte v první třetině tabulky, na třetí příčku ztrácíte tři body. Co říkáte na to, jak se Motorletu zatím vede?
Je pravda, že bodové rozdíly zatím velké nejsou. Na první Zbuzany ztrácíme sedm bodů. Ale u nich musím říct, že jsou herně někde jinde. Když se ale podívám, jak na tom jsme, tak jsem smutný, protože nám už těch bodů uteklo hodně. Stačí se zaměřit na naši bilanci doma a venku. V minulé sezoně jsme doma dvanáct zápasů vyhráli a třikrát se šlo do penalt. Tak jsme to brali, že doma by to měla být nedobytná tvrz. Teď jsme z pěti zápasů vyhráli za tři body jen jednou. To je úplně něco jiného, než na co jsme byli zvyklí. Pro změnu jsme zase jen jednou prohráli venku...

Je pravda, že máte co napravovat. I když byly tam i světlé chvilky, mám na mysli výhru v Chomutově 5:1.
To byla euforie, byl to od nás skvělý výkon. Říkal jsem ale klukům, hlavně ať si nemyslíme, že budeme dávat každému pět gólů. A bohužel se to stalo, od té doby máme v koncovce problém. Z posledních čtyř zápasů máme skóre 2:2, to taky o něčem svědčí.

Vzadu to funguje, ale ofenziva by měla přidat. Nehodil by se vám teď třeba útočník Sodoma, který odešel do třetí ligy?
Určitě máme jako tým co napravovat. A když přišla řeč na Jirku Sodomu, tak on góly umí dávat, a proto taky je ve třetí lize. Ten by se nám hodil, o tom není třeba pochybovat.

Mluvíte o nutnosti nápravy. Kde byste tedy rád viděl po podzimu Motorlet?
Ideální by bylo, kdybychom ta čtyři kola dokázali proměnit ve dvanáct bodů. Ale musíme taky vidět, jaké soupeře máme ještě před sebou. Ale věřím, že půjdeme nahoru. Nikdo si přece nemůže myslet, že jsme zapomněli hrát fotbal. Věřím, že zlepšení přijde.