ČAFC po slibném rozjezdu sbírá porážky. Rozpadla se osa týmu, říká manažer Kaliba

Co se stalo, že se vašemu týmu přestalo najednou dařit?
Rozpadla se nám osa týmu, momentálně hra stojí na gólmanovi a stoperech. Fitzel je dál zraněný, Mašlej je nedoléčený a Bláža trénuje na Spartě, takže řadu věcí u nás nestíhá. Na začátku podzimu to šlo, ale když vám vypadne takový hráč, jako je Fitzel, prostě to musí být znát. Jeho kopací technika, přehled ve hře. Stejně tak Bláža, ten je pro nás snad nenahraditelný. Zastoupit by ho mohl Nagy, ale ten musí hrát na stoperu. Navíc teď dostal červenou kartu...

Čekal bych, že když jste v úvodních kolech třikrát vyhráli, že to tým nastartuje...
Fotbalově bychom na to měli mít. Ale řada věcí je o hlavě, často je vidět i určitá nezodpovědnost. Došlo to tak daleko, že naposledy proti Hostivaři už jsem musel do kabiny. Nepamatuji, že by se prohrálo pět zápasů v řadě, a to ani v nejhorších dobách. Porážky byly třeba tři, ale pak se vyhrálo. A tady je těch porážek vlastně šest, protože jsme prohráli i pohár s Újezdem Praha 4.

Vidíte nějaký zlomový moment, kdy se vše obrátilo k horšímu?
Myslím, že ano. Byl to zápas s béčkem Vyšehradu, kdy jsme vedli 2:0 a nakonec ho prohráli 2:3. Oni o půli vystřídali tři lidi, ti jim oživili hru. A taky soupeře podržel gólman. Nasadili dvojku z třetiligového áčka Pellegriniho. Ten určitě chytil dva, možná tři jasné góly. A tak jsme místo bodů těsně prohráli. Taky mi hodně vadí jedna věc.

Co se vám nelíbí?
Nestřílíme na branku. My jsme nedali na podzim ani jeden gól ranou zpoza vápna. Všechno jsou to nějaké kombinace nebo dorážky zblízka. Ale když se nestřílí, tak se prostě nedá vyhrát. Teď naposledy jsme měli jednu takovou střelu za celý zápas a postaral se o ní Chváty (Martin Chvátal), co chodí týmu pomáhat. Naskakuje na pár minut, chodí do útoku. Pořád to klukům říkáme, ať střílí. Co se může stát horšího, než že netrefí branku? Tak se vrátí do nějaké základní pozice a budeme bránit. Ale třeba dají gól, bude tam šťastná teč, pískají se ruce. Ale když nevystřelíme, tak to prostě lepší nebude.

Za poslední čtyři zápasy jste dali dva góly, to vaše slova jen potvrzuje. Hodně chybí kanonýr Mašlej, že?
Naskakuje do zápasů. Trénovat začal vlastně v září. Koleno, s kterým měl problém, ho pořád pobolívá. Občas mu i nateče. Je na něm znát, že byl půl roku mimo hru, snad se to postupem času zlepší. U nás to ale není jen o hře dopředu, řekl bych, že je to spojené všechno dohromady. Zápasy si prohráváme sami, někdy je to jako sebevražda.

To zní dost pochmurně. Teď vás přitom čeká domácí zápas s Vršovicemi, které jsou v tabulce pod vámi. Může to být zlom?
Jasně, že je to pro nás důležitý zápas. Kdybychom ho zvládli, tak by se na tabulku dívalo zase jinak. Ale Vršovice se teď chytily, daly béčku Admiry čtyři góly, určitě je to nastartuje. A brzy budeme hrát doma i s Braníkem, to je další moc důležité utkání. Musím přiznat, že po tom rozjezdu jsem čekal, že na tom budeme lépe než loni, kdy jsme měli po podzimu sedmnáct bodů. A teď se třesu, abychom těch sedmnáct bodů vůbec udělali a nedostali se do nějaké pozice, kdy budeme hodně dole. To by bylo moc špatné. Budeme mít před zápasem i pohovory s hráči.

Jaké jsou tedy plány ČAFC do konce podzimu?
Podzim musíme dohrát s tím kádrem, co máme. Musíme bojovat a snažit se udělat co nejvíce bodů. V zimě se pak pokusíme přivést posily. S některými lidmi jsem už v kontaktu, ale bude záležet na tom, co řeknou jejich kluby a jak na tom budeme my. Udělat se něco musí, jinak by to taky mohla být konečná. To jsem také řekl vedení. Teď se ale musíme soustředit na nejbližší důležitý zápas s Vršovicemi. A pak jít krok za krokem dál. Jak to dopadne se uvidí, ještě je před námi dost zápasů.