Foto: Ondřej Hanuš
Omlazená Aritma zahazuje šance, proti Čížové nedala ani penaltu a má blíž ke spodku tabulky

Omlazená Aritma zahazuje šance, proti Čížové nedala ani penaltu a má blíž ke spodku tabulky

Odmakali zápas, jenže když zahodili všechny šance, a to včetně pokutového kopu, museli fotbalisté Aritmy překousnout v divizní skupině A další porážku. Tentokrát s Čížovou, druhým týmem tabulky, 0:1. Za poslední čtyři duely tak svěřenci trenéra Tomáše Kubra získali jediný bod a jsou s devíti body těsně nad pásmem sestupu. „Není to ideální,“ přiznal kouč týmu z Vokovic.

S favorizovaným soupeřem jste odehráli vyrovnaný souboj, ale body nemáte. Co rozhodlo?
Věděli jsme, že Čížová má hodně kvalitní tým s hráči, co kopali vyšší soutěže. My jsme odvedli výkon, na jaký v současné době máme, ale nedali jsme šance. Těch jsme si vytvořili hodně a když jsme nedali ani penaltu, tak jsme prostě prohráli. Z toho jsme zklamaní. A navíc ta penalta soupeře...

Jindy jste klidný, zlobí se třeba váš asistent. Tady jste si šel v poločase se sudím penaltovou situaci vysvětlit. Vřelo to ve vás?
Cítil jsem obrovskou pachuť. Byla to obrovská křivda, protože se stačilo podívat na reakci toho hráče, co měl být faulovaný. Podle toho poznáte, jak vážné to s tou penaltou bylo. Tady se o penaltu prostě nejednalo, viděl ji jenom rozhodčí.

Na druhou stranu jste měli možnost z penalty ve druhé půli vyrovnat. Zkušený Rybka ale selhal, byl to klíčový moment?
Já si Ondry vážím, že našel odvahu jít na penaltu. Kdo jiný by tam měl jít než náš nejzkušenější fotbalista. To, že ji nedal, se stane. Stalo se to i jiným zkušeným borcům a větším hvězdám. Mrzí mě, že to neskončilo gólem, protože v té době jsme měli více ze hry a být to 1:1, tak jsme zápas možná i otočili.

Šancí bylo každopádně hodně. Je pravda, že zápas mohl skončit klidně 5:5...
Junek šel dvakrát sám na branku, dvě velké šance měl Kraus, k tomu Rybkova penalta. V každém z poločasů jsme měli možností několik, ale gól dal jen soupeř. Čížová má velmi dobré hráče, ale to, jakým způsobem u nás výhry dosáhli, tomu neodpovídá. Hodně času prozdržovali. Jasně, měli i další šance, ale hlavně ve chvíli, kdy jsme to museli pod vlivem dohánění ztráty víc otevírat.

Váš tým zápas odmakal, přesto z vašeho hlasu cítím obrovské zklamání. Bolí tahle porážka?
Pro nás jsou to další ztracené body. Kdyby nás soupeř jasně přehrál, tak nic neřeknu. Vím, že to kluci odbojovali, ale zasloužili si nějakou odměnu v podobě jiného výsledku.

Aritma má zatím na kontě devět bodů a je blízko pásmu sestupu. Co na ten rozjezd do sezony říkáte?
Přes léto u nás došlo k tradiční obměně kádru. A třeba Marin Glasnovič nám hodně chybí. Odešlo nám s ním šestnáct branek, to prostě musí být znát, je to díra. Chybí nám jeho góly, bojovnost, byl důležitý i svým přístupem. Po sezoně však odešel. Už je to u nás skoro pravidlem, že hráči odcházejí do vyšších soutěží, nebo jako v tomhle případě dokonce do zahraničí.

Týmu scházeli či scházejí i další zkušení hráči. Výrazně chybí třeba Hrabák, že?
Když na hřišti není, chybí nám větší klid v rozehrávce. To je borec, který přesně věděl, kdy hrát míč z první, kdy ho podržet, měl výbornou fazonu. Na začátku nám scházel i Rybka, který měl hodně pracovních povinností. Počítali jsme i s Lukičem. Jenže jeho pracovní vytížení mu nedovolí nejen trénovat, ale nemůže ani do zápasů. Když si přidáte pracovní a školní povinnosti Plechatého a to, že měl Junek potíže s kolenem, myslím, že těch problémů bylo víc než dost.

Příležitost dostali další mladí hráči. To se může Aritmě v budoucnu nejspíš vrátit jen v dobrém, nemyslíte?
To asi ano, ale rozjezd s devíti body není ideální. To si uvědomujeme všichni. Omladili jsme a možná kvůli těm problémům až moc. Takže se s tím vším pereme. Jak jsem ale říkal: v utkání s Čížovou jsme odehráli to, na co v současné době máme. Víc nás mrzí ztráty s Jindřichovým Hradcem, Soběslaví a Tachovem. To určitě nebyly zápasy na prohru. Nedá se nic dělat, bojujeme dál a věřím, že se všechno zlepší.



Fotografie