Ligu bych ještě rok mohl hrát, ale vrátil jsem se domů. Pro postup, říká Jiránek

Na výhru jste čekali čtyři kola. Máte zkušeností na rozdávání, přesto: oddechl jste si hodně?
Určitě jsme rádi, že se nám povedlo zabrat a vyhrát. Věděli jsme o tom, že to bude další těžký zápas. Lokáda hraje každý rok nahoře a my jsme sem jeli s jedním bodem ze tří domácích zápasů. Bylo vidět, že jsme všichni makali, snažili jsme se hrát a vyšlo to. Samozřejmě jsem za to moc rád.

Makali jste i v minulých zápasech, snahu vám nemohl nikdo upřít. Dočkali jste se ale až v zápase na hřišti soupeře...
To nebylo o tom, že bychom nechtěli hrát, spíš nám to tam prostě nespadlo. Možná tam chyběl trochu větší důraz, ten na Vltavínu nescházel. A hlavně, podařilo se nám proměnit šance, tedy alespoň některé, měli jsme jich víc. Mohli jsme dát víc gólů. Ale to je asi přesně to, co nás zatím ve třetí lize trápí. Ale hlavní je, že jsme vyhráli a příští zápas už se od toho odrazíme a budeme v tom pokračovat na téhle vlně.

Vy jste opustil profesionální soutěže a zamířil do Radotína. Přišel jste s plánem vybojovat postup?
Samozřejmě, majitel klubu má tyhle plány. Uvidíme, jestli se nám to povede v téhle sezoně, nebo až v té následující. Byla to pro mě jedna z motivací. A další věc je, že já jsem z Radotína, takže jsem se tímhle způsobem vrátil domů, kde jsem začínal s fotbalem a kde jsem do patnácti let hrál.

O to byl asi těžší ten start, když se doma nevedlo, že?
Tři zápasy bohužel nevyšly. Dává se dohromady nové mužstvo, máme spoustu mladých kluků, někteří ani neměli zkušenost s dospělým fotbalem, tak to prostě bude nějaký čas chtít. Musí se adaptovat a až si zvyknou, tak už to může být jenom lepší.

Neříkáte si s odstupem, že jste ještě mohl hrát první ligu?
Samozřejmě. Já jsem věděl, že bych ještě rok mohl třeba nejvyšší soutěž hrát. Ale nechtěl jsem čekat, abych přicházel v pátém kole do týmu, který bude bodově na nule, nebo bude mít třeba jeden bod. Zase by se to honilo celou sezonu, tím už jsem si prošel. A nechtělo se mi to opakovat. Tak jsem se rozhodl jít níž. On také každý kouká na věk, to byl ten problém. Nikdo nekouká na to, kolik zápasů jste třeba odehrál v minulém ročníku...

Měl tenhle zápas pro vás větší náboj i kvůli tomu, že v létě byly nějaké kontakty právě i s Loko Vltavín? Jak to bylo?
Známe se s trenérem Tomášem Freislerem, takže jsme se o všem normálně bavili, ale nic konkrétního tam nebylo.

Takže ten zápas nebyl v tomhle směru výjimečný?
Jak jsem říkal, s Tomášem se známe. Ale zápasů proti týmům, kde jsem měl kamarády, už bylo... (usměje se) A ještě jich asi bude.

Vnímáte výhru nad Vltavínem jako zlom k lepšímu?
To se teprve uvidí, musíme to potvrdit v dalších zápasech. Doufám, že se nám to povede.

Sice jste opustil nejvyšší soutěže, ale zápasové vytížení máte větší... Co na ten nabitý program, který je náročnější než v první lize, říkáte?
Že je to fakt náročné. Měli jsme tam pohárový zápas, jsou tam vložené středeční zápasy. Měli jsme za patnáct dní pět zápasů a příští týden v tom pokračujeme, zase jedeme středa – sobota, středa – sobota. Je to hodně náročné.

Neříkáte si, kam já jsem to vlezl?
Takový začátek jsem tedy nečekal. (směje se) Ale nedá se nic dělat. My ještě navíc máme docela úzký kádr, není nás moc. Ale musíme to zvládnout, to je jasný.