Klub legend FC Tempo Praha

Dlouho očekávaný bod programu oslav 90. výročí založení klubu v sobotu 16. června 2018 přišel těsně po sedmé hodině. Pozornost všech hostů se soustředila na zatím zahalené desky nově upevněné na zábradlí vysokého oblouku horního hřiště. O několik okamžiků později již všichni věděli, že skrývají podobizny prvních pěti členů nově založeného Klubu legend FC Tempo Praha, kteří tak budou trvale shlížet na své tempácké následovníky. A postupně potleskem ocenili jejich působení v klubu a přínos pro lhotecký fotbal:

č. 1 - Karel Hrdlic
Hold legendárnímu hráči, trenérovi a funkcionáři klubu vzdalo Tempo již v sedmdesátých letech minulého století, když po něm byl pojmenován ve své době velmi prestižní zimní turnaj hraný pravidelně na tempácké škváře. Symbolické pořadové číslo 1 v Klubu legend tedy nemohlo patřit jinému. Symbolickou plaketu převzal nejmladší ze synů Karla Hrdlice – Milan, rovněž někdejší vynikající fotbalista tehdejšího Sokolu Lhotka, ze kterého přestoupil do pražské Dukly. Díky jeho vzpomínkám můžeme ještě více ocenit mimořádnou osobnost Karla Hrdlice, který navzdory perzekucím své rodiny ze strany komunistického režimu a těžkým životním podmínkám pečoval nejen o své děti, ale také o rozvoj fotbalového klubu.

č. 2 – Milan Žovinec
Vynikající trenér, který byl podepsán pod historicky prvním a ve své době senzačním postupem malého klubu do Pražského přeboru na počátku osmdesátých let. V té době zde již měl za sebou výchovu celé řady talentovaných fotbalistů včetně svých synů, kteří postupně ze Lhotky zamířili do větších klubů. Ačkoliv jej necitlivé vedení následně přinutilo k odchodu a následoval okamžitý sestup, Milan Žovinec na Tempo nezanevřel a po návratu na lavičku dokázal vybudovat další silný přeborový tým. Vzhledem k tomu, že stále aktivně sleduje dění v našem klubu, nemohl na oslavách chybět a dočkal se naprosto zaslouženého potlesku.

č. 3 – Karel Kounovský
Vynikající fotbalista a správný kapitán mužstva, které vůbec poprvé v historii vybojovalo pro Tempo postup do Pražského přeboru. Na hřišti i mimo něj skutečná osobnost a autorita, stále platný člen Staré gardy Tempa. Jako trenér následně předával své zkušenosti malým fotbalistům v době, kdy tempácká mládež sklízela obdiv i za hranicemi hlavního města. Řada jeho svěřenců včetně obou synů se následně významně prosadila ve vyšších soutěžích. Aplaus pro Karla Kounovského byl o to zaslouženější, že na oslavy tempáckých narozenim neváhal přijet z víkendového pobytu na Šumavě. Tempácké srdce se nezapře.

č. 4 – Michal Juda
Patří-li Tempu tradice dobré práce s mládeží, pak je jejím symbolem právě vynikající a v mnoha ohledech nenapodobitelný trenér Michal Juda. Dokázal současně trénovat Bohemku i malé kluky na Tempu. A jak! Se svými svěřenci způsobil senzaci, když v roce 1991 se staršími žáky vyhrál Pražský přebor a poprvé postoupil do žákovské ligy. V prachu škváry vytvořil tým, který sice domácí zápasy musel hrát na vypůjčených hřištích, ale šířil dobré jméno Tempa po celé republice. Všichni jeho tehdejší svěřenci na Michala Judu vzpomínají s obrovskou láskou.

č. 5 – Pavel Tetliak
Ačkoliv byl dlouhodobým funkcionářem a vedoucím týmu, symbolem Tempa se na dlouhé roky stal především jako jeho skalní fanoušek. Každou sobotu a neděli docházel přes sídliště na hřiště, aby neúnavně, ale vždy slušně povzbuzoval své týmy: "Lhotka čipernějc." Znal všechny hráče odmalička a všichni pro něj zůstali "malí", i když ho už dávno přerostli. Byl šťastný, když mohl chlapy z áčka po vítězném zápase pozvat na panáčka. Pavel Tetliak miloval Tempo a zůstane navždy jeho nejvěrnějším fanouškem.

Prvních pět členů Klubu legend FC Tempo Praha má tedy své umělecké podobizny umístěné v areálu, aby dnešním Tempákům nejen připomínaly důležité okamžiky klubové historie, ale také, aby na ně dohlížely a motivovaly je při trénincích i zápasech. Klub legend totiž bude při vhodných příležitostech vítat nové členy…