Foto: web
Doufám, že nic podobného už nezažiju, říká manažer ČAFC Kaliba
25.06.2018

Doufám, že nic podobného už nezažiju, říká manažer ČAFC Kaliba

To byl ale nervák! Pro fotbalisty ČAFC měl ale šťastný konec. Tradiční účastník Pražská teplárenská přeboru remizoval v posledním kole s Horními Měcholupy 3:3 a udržel nejvyšší pražskou soutěž i pro další sezonu. „Nikdy jsem takové nervy nezažil,“ komentuje dramatický konec sezony Miroslav Kaliba, sportovní manažer ČAFC.

Jak moc jste si oddechli, když byl konec?
Hodně (směje se). Byly to nervy, zvláště, když jsme měli skoro v každém utkání třeba dvě až pět šancí, co jsme nedali. Minimálně ve Vršovicích a s Královicemi měla ta utkání dopadnout jinak. Pak jsme to museli honit s těmi nejlepšími týmy. Nakonec jsme si ale mohli oddechnout, dopadlo to dobře.

Před posledním kolem jste měli lepší startovní pozici o dva body. Asi důležité, že?
Aspoň tak. Ale celkově lze říct, že jsme to zvládli hlavně díky Třeboradicím, které vyhrály na Zbraslavi. Náš zápas se přitom vyvíjel pro nás krásně, měli jsme dvě šance, vedli jsme 1:0, pak 2:1. Problém byl trochu v tom, že my jsme v určitých situacích chtěli situace řešit fotbalově, ale hlavní bylo to v dané chvíli ubojovat. Na druhou stranu, tak polovina týmu měla zdravotní problémy, ale kluci se kousli a odehráli to. 

Měli jste zprávy o výsledcích konkurentů – zvědy, internet?
Že bychom měli na některých zápasech přímo lidi, to ne. Ale známé jsem na utkáních samozřejmě měl, takže informace byly. I když jsme nechtěli, aby kluci věděli, jak se hraje jinde, tak tomu nešlo zabránit. Fanoušci si to hledali na internetu, na mobilech a pak řvali. Naštěstí se neopakovalo to, co se mi stalo o týden dřív.

Copak se přihodilo?
Měl jsem domluveno, že mi budou dávat informace ze zápasu Motorlet B - Zbraslav. A když náš zápas skončil, tak jsem tomu člověku zavolal. A slyšel jsem ten konec, kdy dala Zbraslav vítězný gól z penalty, to byla hodně drsná koncovka.

Zbraslav se dopředu nechala slyšet, že sestoupí. Byla to taktika?
Těch vyjádření jsem si všiml. Řekl bych, že taktika to byla tak z poloviny. Na druhou stranu asi i Zbraslav si uvědomovala, že máme sílu na to, abychom to ukopali.

Ten, kdo si myslel, že všechny tři týmy vyhrají, se pletl. Jak jste to tipoval vy?
Myslel jsem si, že my a Braník vyhrajeme, takže přiznávám, že jsem se spletl. Ale taky jsem neměl strach, že by Třeboradice šly do nějakého nesmyslu. Věděli jsme, že Zbraslav na ně bude hrát od podlahy, že přitvrdí. Tady bylo jediné nebezpečí, že by se třeba hráči Třeboradic nechtěli na konci sezony zranit. 

Zažil jste někdy boj o záchranu v posledním kole?
Nezažil. A doufám, že si to i do budoucna odpustím a nic podobného už nezažiju. Nic podobného si ani nepamatuji. Samozřejmě, pár sestupů jsem tady zažil, ale to už bylo jasno třeba dvě, tři kola před koncem, nebo i daleko dřív. Když se podíváte na naše umístění z posledních let, tak snad jen jednou jsme skončili hůř než v první polovině tabulky.

Byla dokopná veselá, když se to nakonec povedlo?
Kluci brali ten konec opravdu vážně a já jim za to děkuji. Nepamatuji se, kdy nás trápilo tolik zranění a smekám před hráči, že měli zájem, aby se na ČAFC povedlo přebor udržet, na tréninky i před posledním mistrákem chodilo patnáct lidí. Většinou už to na konci sezony polevuje. Dokopná samozřejmě byla, měli jsme spíš menší posezení. Kluci pak šli samozřejmě dál, ale já s trenérem jsme jeli na chatu. Bylo to obrovské vypětí, každý zápas byl důležitý. Pořád jsme se koukali v tabulce pod sebe i nad sebe, bylo to náročné. Přebor byl neskutečně vyrovnaný, vždyť šesté Královice mají jen o šest bodů víc.

Rozjezd do jara byl ale šílený, jeden bod za čtyři kola...
Byl špatný, výsledkově určitě. Třeba na Zbraslavi jsme to nezvládli. Remizovali jsme s prvními Třeboradicemi a tam jsme ještě byli naštvaní, protože jsme gól na 1:1 dostali asi tři minuty před koncem. A pak jsme vyhráli dvě utkání venku.

To bylo možná zlomové. Ono se vám ale vůbec dařilo na hřištích soupeřů více. Tušíte proč?
Doma se nám tolik nedařilo. My se snažíme hrát fotbal, jenže k tomu uděláme nějakou chybu vzadu a soupeř ji potrestal. Venku spíš vycházíme za zabezpečené obrany a z brejků se nám dařilo dát gól a dosáhnout na body.

Bude se pod vlivem výsledků v létě výrazněji sahat do kádru?
Žádný radikální řez se konat nebude. Spíš může přijít situace, kdy budeme řešit ukončení činnosti některého z hráčů. Co je příjemné, tak nám osm hráčů teď vychází z dorostu. Už na jaře chodili na lavičku a třeba Martin Sadílek se ukazoval velmi dobře. Myslím, že jeden, dva kluci by se určitě mohli začít postupně prosazovat.

A jak to bude s Alešem Derém?. Na jaře dal osm gólů... Pokračuje?
Samozřejmě nám moc pomohl. Čekali jsme, že bude na hrotu s Mašlejem druhou hrozbou, jenže Mašlej se zranil a po prvním jarním utkání vypadl. Věděli jsme, že Aleš umí hrát. Na konci sezony se mu sice přestalo dařit, ale jak už jsem řekl, moc nám pomohl.

A trenér Andrlík na lavičce zůstává?
Ano. Ještě s ním budu mít schůzku, ale snad všechno platí a pokračuje. Asi nečekal, že to budou na jaře takové nervy, ale to nečekal nikdo. Občas fanouškům s úsměvem říkal, proč se ještě nechal přemluvit. Za sebe říkám, že týmu pomohl. A také od fanoušků slyšel, že se na naši hru dobře koukalo, že měla hlavu a patu.