Pohled do historie: Praha kralovala našemu fotbalu až do roku 1949

Od roku 1912 až do roku 1949 našemu fotbalu vládla Praha - především zásluhou obou „S“ - naprosto jednoznačně.

Rakousko-Uhersko
Oficiálně náš fotbal spolu s renomovanými historiky uznává prvenství v nejvyšší soutěži od roku 1912. Tehdy se hrálo Povinné mistrovství Českého svazu footballového a prvenství v České 1. třídě vybojovala Sparta. Mezi osmi účastníky najdeme šest pražských týmů a také SK Kladno a SK Pardubice.

Z doby existence Rakouska-Uherska je oficiálně započítáván také rok 1913, a sice Středočeská 1. třída, kterou ovšem hrálo jen osm výlučně pražských klubů. Mistrem se stala Slavia.

A pak je respektován rok 1918, kdy ještě stále existovalo Rakousko-Uhersko. A když jeho úřady zakázaly existenci Českého svazu footballového, ujala se pořádání Středočeské 1. třídy Středočeská župa footballová. O titul bojovalo devět mužstev, opět výhradně pražských, a prvenství vybojovala Slavia.

Československá republika
Pak monarchie padla, Češi a Slováci kromě společné Republiky československé založili také společný Československý svaz fotbalový a jeho premiérové mistrovství odehrálo v roce 1919 devět mužstev. Zase jen pražských. Prvním mistrem v nové éře se stala Sparta.

O rok později, 1920, už se hrála soutěž opět pod známým pod názvem Středočeská 1. třída, startovalo deset pražských a dva kladenské kluby - Sparta Kladno a SK Kladno. Titul obhájila Sparta.

Stejný název nesla soutěž i v roce 1921, hrálo zase dvanáct klubů (mimopražské Sparta Kladno, SK Kladno a AFK Kolín) a do třetice triumfovala Sparta.

Rudí v těch letech dominovali, protože mistry se stali i v roce 1922. To už nejvyšší soutěž nesla název Středočeská 1. třída - Mistrovství ČSSF, hrálo ji čtrnáct mužstev (mimopražské SK Kladno, Sparta Kladno a SK Kročehlavy).

Dominance Sparty pokračovala také v roce 1923. Středočeskou 1. třídu vyhrála v konkurenci nyní už patnácti dalších týmů (z mimopražských jen AFK Kolín).

Sešívaná Slavia se titulu dočkala konečně po roční pauze, kdy se nejvyšší soutěž nehrála, v roce 1925. Tehdy prolomila nadvládu rivala z opačného konce Letenské pláně.

Dodejme, že to ve zcela nových podmínkách. Náš fotbal totiž nastoupil cestu profesionalismu a založil 1. asociační ligu. Slavia v ní byla nejlepší, přičemž jí konkurovalo devět dalších mužstev - výhradně pražských.

Až do konce existence předmnichovské ČSR získala Slavia osm mistrovských titulů (ročníky 1925, 1928/1929, 1929/1930, 1930/1931, 1932/1933, 1933/1934, 1934/1935, 1936/1937). Sparta o dva méně (ročníky 1925/1926, 1927, 1931/1932, 1935/1936, 1937/1938, 1938/1939).

V sezóně 1927/1928 oběma rivalům vypálila rybník Viktoria Žižkov, která tehdy zvítězila ve Středočeské 1. lize a vybojovala tak zatím jediný historický titul pro červenobílé pruhované žižkovské barvy.

Výlučná dominance pražských klubů tak pokračovala, i když v 1. lize se postupně objevovaly mimopražské kluby z Čech, Moravy i Slezska.

Připomeňme si, že Prahu v období před přijetím profesionalismu v lize zastupovaly kromě Slavie, Sparty a Viktorie Žižkov i SSK Olympia Praha I, ČAFC Vinohrady, Meteor Praha VIII, SK Praha VII, Staroměstská Olympia I, AFK Vršovice, AFK Union Žižkov, SK Libeň, SK Smíchov, SK Praha XV, Meteor Vinohrady, Olympia Praha VII, Slavoj Žižkov, SK Bubeneč, Čechie Karlín, Nuselský SK, Sparta Košíře, Slavoj Praha VIII, Malostranský SK, SK Viktoria Vinohrady.

Od roku 1925 pak šlo - opět kromě Slavie, Sparty a Viktorie Žižkov - o další prvoligové pražské profi kluby DFC Praha, ČAFC Vinohrady, Čechii Karlín, SK Libeň, AFK Vršovice (od roku 1927 Bohemians), Nuselský SK, Meteor VIII, Slavoj Žižkov a Čechii Praha VIII.

Na scénu vstoupil první slovenský klub
V ročníku 1935/1936 vstoupil na prvoligovou scénu první slovenský klub - 1. ČsŠK Bratislava (dnešní Slovan). A v ročníku 1936/1937 postoupil do ligy dokonce Rusj Užhorod. Tým z Podkarpatské Rusi, jež tehdy byla součástí ČSR. „Létající učitelé“, jak se užhorodskému týmu říkalo, ale mezi elitou vydrželi jen jeden rok.

ŠK Bratislava (už pod novým názvem) ze společné ligy vystoupil po 15. březnu 1939, kdy vznikl Protektorát Čechy a Morava a taky samostatné Slovensko. Bratislavské výsledky byly anulovány a mistrem se stala Sparta.

Protektorát Čechy a Morava
Nastaly časy nacistické okupace a s ní i časy protektorátní Národní ligy, kde kralovala pro změnu Slavia. Vyhrála čtyři ročníky (1939/1940, 1940/1941, 1941/1942, 1942/1943). Sparta (1943/1944) jen jediný. Prahu tehdy dále zastupovaly Viktoria Žižkov, Bohemians (od roku 1941 Bohemia) a SK Nusle.

Značnou početní převahu měl „venkov“, jak se tehdy říkalo mimopražským klubům. V protektorátní lize hrávaly SK Pardubice, SK Baťa Zlín, SK Židenice, SK Plzeň, SK Prostějov, Viktoria Plzeň, SK Kladno, SK Náchod, SK Slezská Ostrava, SK ASO Olomouc, Polaban Nymburk a SK Rakovník.

Obnovení Československa
Po pádu hitlerovského Německa se obnovená Státní liga hrála v ročníku 1945/1946 ve dvou skupinách po deseti účastnících, z toho pět bylo z Prahy (Sparta, Slavia, Bohemians, Viktoria Žižkov, Čechie Karlín), pět z českých regionů, čtyři z Moravy či Slezska a šest ze Slovenska. Vítězem se stala Sparta a navázala tak na dosavadní pražskou nadvládu. Rok na to už měla Státní liga jen čtrnáct účastníků, z toho pět z Prahy (Slavia, Sparta, Bohemians, Viktoria Žižkov, SK Libeň), pět z českomoravského „venkova“, čtyři ze Slovenska. A pro změnu triumfovala Slavia.

V sezóně 1947/1948 měla liga jen jedenáct týmů (z Prahy Sparta, Slavia, Bohemians, Čechie Karlín). SK Baťa Zlín, SK Židenice a SK Kladno byly vyloučeny pro korupční aféru. Mistrem se stala Sparta. Rok 1948 přinesl přechod ligy na systém jaro - podzim podle sovětského vzoru. Hrála se jen jednokolová podzimní soutěž, kterou sice vyhrála Slavia, ale titul jí nebyl přiznán a do historických statistik se nepočítá.

Konec pražské nadvlády
Senzaci pak přinesl ročník 1949. Dosavadní dominance, dlouhá desetiletí trvající nadvláda Prahy, skončila. Liga tehdy měla čtrnáct účastníků - tři z Prahy (Sparta, Bohemians, Slavia), tři z českých regionů (Teplice, Škoda Plzeň, SONP Kladno), dva z Moravy či Slezska (Ostrava a Zbrojovka Židenice) a šest ze Slovenska. Nejvyšší soutěž nesla název Celostátní mistrovství a vyhrál ji zaslouženě tým NV Bratislava (dnes Slovan). Sparta skončila o čtyři body zpět druhá, Bohemians třetí a Slavia až pátá… Následovaly další dva ročníky (1950 a 1951), kdy NV Bratislava mistrovský titul obhájila.

Až v roce 1952 se ligové prvenství vrátilo zase do Prahy, na Letnou. Mistrem se stala zase po čtyřech letech Sparta. Roky, které pak následovaly, to už je téma na další samostatné pojednání.

Pražským týmům patří 74, mimopražským 30 titulů
Až do dnešních dnů Praha co do počtu ligových titulů vcelku suverénně vládne. Pražské tituly: Sparta 38, Slavia 23, Dukla 11, Viktoria Žižkov 1, Bohemians 1.

Ale budiž taky řečeno, že až do dneška vybojovala mimopražská mužstva celkem 30 ligových prvenství. Mimopražské tituly: Slovan Bratislava 8, Viktoria Plzeň 6, Spartak Trnava 5, Baník Ostrava 4, Slovan Liberec 3, ČH Bratislava 1, Spartak Hradec Králové 1, Zbrojovka Brno 1, TJ Vítkovice 1.