Kuchta z Kolovrat slaví titul i záchranu najednou, k tomu vyhlíží Ligu mistrů

Vyhráli jste nad Tempem B a máte definitivně klid. Pohodové jaro v Kolovratech ale asi vypadá jinak, co?
Bylo to asi nejtěžší jaro, co v Kolovratech pamatuji, a to jsme tady pospolu fakt docela dlouho. Hodně jsme o tom mluvili a jsme moc rádi, že jsme to nakonec zvládli. Už po Zličínu to bylo skoro jasné, teď je to definitivní.

Ale stejně jste s Tempem B dostali brzy gól. Hrklo ve vás?
To je sice pravda, že jsme brzy inkasovali, ale cítili jsme, že hrajeme dobře. V tu chvíli sice dostanete gól, ale máte pocit, že to zvládnete a přesně takhle jsme to měli. Takový pocit jsme vlastně měli i před týdnem na Zličíně.

A váš pocit se s Tempem B ukázal jako správný, vyhráli jste 5:2.
Skončilo to naší jasnou výhrou 5:2, všechno z nás může definitivně spadnout. V tabulce přeboru to tradičně bylo hodně namačkané, takže hodně týmů kvůli baráži nemělo klid. Mákli jsme si, ale dopadlo to dobře.

A v klidu oslavíte i výročí klubu, to vám také jistě leželo na srdci, že?
Na to jsme samozřejmě také mysleli, tři roky jsme byli zvyklí hrát v horních patrech tabulky a teď, když se chystají oslavy sta let, jsme rádi, že se to nehoní do posledního kola.

Přišel jste na to, proč to v téhle sezoně nebylo ono?
Já jsem toho zase tak moc neodehrál. Já mám teď jako hlavní sport futsal, a když běží sezona, tak se ani na jeden trénink v Kolovratech nedostanu. Taky už jsme spolu nějaký čas, přibyly nějaké roky, hodně kluků má rodiny, práce. Takže se do sestavy začali zabudovávat mladí kluci, a to je jedině dobře. Ale nepamatuji si, že bychom se v sestavě takhle točili jako v téhle sezoně. Přijde doba, kdy se to Kolovratům v dobrém vrátí.

Říkáte, že jste moc nehrál, ale i tak jste dal důležité góly. O to větší radost máte, ne?
Za to jsem moc rád, že jsem se teď dvakrát trefil. Jsou to moje jediné góly v sezoně. Fakt jsem moc nehrál, prioritní je futsal, když stihnu nějaký zápas, rád v přeboru naskočím. Jakmile mi ale v Chrudimi skončí sezona, hned naskakuji v Kolovratech. Takhle to máme s trenérem Slezáčkem domluvené a jsem za to moc rád.

Takže máte v téhle sezoně vlastně na kontě mistrovský titul s Chrudimí a navrch záchranu v Kolovratech. Co oslavíte víc?
Nejvíc asi sto let fotbalu v Kolovratech. Je pravda, že v Chudimi to byl můj první titul, na druhou stranu jsou tam kluci, co už slavili mnohokrát. V Kolovratech si všichni užijeme, že jsme to zvládli. Samozřejmě se zase s Chrudimí těším na Ligu mistrů.

Když se vrátím k předposlednímu zápasu na Zličíně, tam jste také dali pět branek, dvě dokonce v nastavení. Zažil jste někdy podobný závěr?
Vážně nikdy, padlo fakt hodně gólů, museli jsme dotahovat. Ve třetí minutě nastavení jsme vyrovnali na 4:4 a byli šťastní.

Jenže ještě nebyl konec. Neříkal jste si, bod dobrý, teď už to ukopeme?
Nevím, co se stalo. Domácí vedli, nejspíš i pod vlivem náskoku a toho, že jsou vlastně v tabulce v klidu, trochu polevili. V tom utkání jsme neměli ani moc šancí, ale dřeli jsme a odměnilo nás to. Je pravda, že když padl pátý gól, tak ten pocit byl úžasný. Pořád vidím trenéra Slezáčka, jak tam v euforii běhá po parkovišti a slaví.

Jak složité je vůbec skloubit futsal, přebor a k tomu asi máte i nějakou práci, ne?
Zaměstnání vyloženě ne, ale nějaké brigády. Jak jsem říkal, když mám sezonu futsalu, tak se do Kolovrat na trénink ani nedostanu, ale je to tak nastavené. Jsme rádi, že je záchrana doma a už si to můžeme v klidu dohrát a užít si klubové oslavy.