Vršovice jsou v přeborovém cíli. Potřebný bod trefila legenda Unionu, trenér se stal dědečkem
Cesta za vysněnou remízou se nerodila snadno, že?
Patnáct minut bylo dobrých, ale pak to vypadalo, jak když na nás trochu leží deka. Jsme rádi, že jsme to zvládli.
Prohrávali jste 0:2, to nebylo příjemné.
Mrzí nás to. Dostali jsme góly, jaké jsme v celé sezoně neinkasovali. Nevypadalo to dobře, když v 74. minutě prohráváte 0:2. Asi nám na konci docela pomohlo, že hosté stáhli Birmiče (kanonýra Tomáše Birmu). Ten dokázal udržet míč, vyhrával hlavy. Pak se nám povedlo využít standardky. To byla naše obrovská zbraň po celou sezonu, dávali jsme z nich docela dost branek, což nás pochopitelně těší.
V Unionu Vršovice právě Birma trénuje mládež, tak to dostane pochvalu, co?
My o jeho kvalitách dobře víme, byli bychom rádi, kdyby za Vršovice také hrál. Ale zkrátka je to tak, že u nás hrají kluci zadarmo, takže ho chápeme.
Postup je každopádně doma, už máte v hlavě, jak bude třeba tým posílit?
Jednu rozjednanou posilu máme, ta má divizní, skoro třetiligové zkušenosti, tak uvidíme, zda se povede ji opravdu získat. Čekají nás také odchody.
Kdo oželí start v nejvyšší pražské soutěži?
Oznámil nám to Karel Protivinský, který se tak vlastně krásně rozloučil. Řekl nám, že už by chtěl dát přednost rodině, trávit s ní více času. Ještě to s ním řešíme, v jaké roli by třeba mohl zůstat.
Takže konec nemusí být definitivní?
Je to tak, že by na jeden trénink týdně Karel chodil, když bychom se ocitli v nějaké personální nouzi, tak by vypomohl i v zápase.
Bude tedy přítelem na telefonu s jedním tréninkem týdně?
Nějakou takovou roli by měl mít. On je v klubu legendou a já jsem rád, že jsme si spolu před lety i zahráli, tedy pokud si dobře pamatuji, taky už jsem toho v klubu zažil spoustu. Známe se dlouho a moc mě těší, že mě napadlo ho posunout na ofenzivní pozici.
Většinou hráči sestavou spíše couvají, vám se povedl krok opačným směrem, a i v duelu s Pragou to symbolicky potvrdil vyrovnávací brankou v 89. minutě, že?
Myslím, že se povedlo mu i nějakým způsobem prodloužit kariéru, on to tak také cítil, že mu to na pozici útočníka sedlo. Tam i o hráči hodně píšou, mluví, jsem rád, že se to povedlo. A že to vyšlo až takhle s tím gólem, to je super. (Postupovou trefu Protivínského zachytil fotograf Jiří Ipser na snímku u tohoto článku - pozn. red.) On se vepředu dokáže prosadit, i když byl často pokopaný, schytává to zezadu, tvrdě. Pomohl při standardkách. Někdo nám vyčítá, že to na nich máme hodně postavené, ale my prostě hrajeme to, na co máme. A jsme první, tak proč bychom měnili něco, co nám funguje? A Karel nahoře fungoval skvěle, a když nedal gól, tak vázal dva hráče.
Podepsala se na výkonu proti Pragovce únava ze středečního pohárového finále proti Braníku, navíc prohraného?
Na téhle úrovni se ty pohárové zápasy načítají postupně, až to došlo do finále s Braníkem, kde to bylo náročné i z pohledu počasí. Je pravdou, že jsme se sestavou točili méně, točili se třeba dva, tři lidi. Třeba ve finále poháru hrál přes bolest náš kapitán Špulka. Teď proti Pragovce už to prostě nešlo.
Limitovalo jej zranění?
Poslední dva zápasy odehrál se zlomeným prstem, je to srdcař, šel přes bolest, ale teď, i když bylo znát, jak moc chce, řekl, že už hrát nemůže. Samozřejmě byl ale na utkání a byl i v kabině, držel nás celou sezonu, nechyběl. Pochopitelně je tam po postupu euforie. U mě o to větší, že jsem se stal ve 12:15 dědečkem, takže počítám, že se všechno oslaví.
Když jste zmínil ten čas, to skoro vypadá, jako by vnučka Nelinka čekala na potvrzení postupu a narodila se se závěrečným hvizdem…
No tak nějak to asi bylo, byl to úžasný pocit.
Tak teď budete slavit.
V neděli jsem musel do práce, takže to nebylo nic velkého, ale čas se určitě najde. Do konce sezony ještě něco zbývá a my bychom chtěli zkusit dojet sezonu bez porážky. Uvidíme, jak se to povede. Já chci hlavně říct, že mám radost za všechny kluky. Vždyť třeba náš první gól proti Pragovce dával Lukáš Kadeřábek. Ten kluk má obrovskou smůlu na zranění, vážně hodně marodí. On by pro fotbal udělal cokoliv. Hraje zadarmo, odehraje zápas a zraní se, pak se z toho třeba tři měsíce dostává. Fotbal miluje. To jsou smutné příběhy kvůli zranění, ale i krásné, když ho pak fotbal takhle gólem odmění. Ten gól si zaslouží, i ten postup. Stejně jako všichni kluci.