Skvělá zpráva pro fotbal v hlavním městě: Praha navýšila podporu pro kluby o 15 milionů korun!

Co tohle rozhodnutí pro fotbalovou Prahu znamená?
Znamená to dle mne to, že Praha dala jasně najevo, že fotbal bere vážně. A to není samozřejmost. Bavíme se o prostředí, které v hlavním městě sdružuje přes 26 tisíc fotbalistů, z toho víc než 19 tisíc dětí, a o 112 klubech, které každý den zajišťují tréninky, soutěže a celé fungování mládeže. Navýšení podpory z 50 na 65 milionů korun je proto důležitý signál nejen finančně, ale i symbolicky. Je to zpráva pro kluby, trenéry, rodiče i dobrovolníky, že jejich práce má smysl a že město chápe, jak velkou roli fotbal v Praze hraje. Zároveň to beru jako důležitý krok směrem k tomu, abychom se mohli víc soustředit i na věci, které pražský fotbal dlouhodobě trápí, tedy především na infrastrukturu a zázemí.

Jak těžké bylo vše vyjednat?
Lehké to rozhodně nebylo. I proto bych rád poděkoval vedení města. Vždycky, když se jedná o veřejné peníze, musíte mít velmi dobré argumenty a musíte být schopný vysvětlit, proč konkrétní čísla, konkrétní dopady a konkrétní potřeby. My jsme se snažili vést tu debatu věcně. Ne stylem, že si fotbal o něco říká jen proto, že je velký, ale tak, že v Praze existuje obrovská základna dětí, velké množství klubů a zároveň dlouhodobě podfinancované zázemí. Na tomhle výsledku jsme v rámci Pražského fotbalového svazu pracovali delší dobu a jsem rád, že se to podařilo dotáhnout. Ukázalo se, že když člověk jedná trpělivě, s respektem a s jasným cílem, může se posun podařit.

Doba je složitá, dá se říct, že jde o ohromný úspěch, že se povedlo podporu takto navýšit, že?
Ano, považuji to za velký úspěch. A právě proto, že doba jednoduchá není. Veřejné rozpočty jsou pod tlakem, konkurence různých priorit je obrovská a o to cennější je, když se podaří prosadit navýšení o 15 milionů korun. Neříkám to ale jako někdo, kdo by si chtěl dělat čárku za splněný úkol. Beru to spíš jako potvrzení, že jsme šli správnou cestou a že fotbal dokázal svou situaci vysvětlit přesvědčivě. Zároveň bych byl opatrný s nějakým uspokojením. Je to výborná zpráva, ale ne konečná stanice. Spíš základ, na kterém se dá stavět dál. Teď bude důležité, aby ty peníze opravdu pomohly klubům tam, kde je to nejvíc potřeba, a aby se podařilo navázat i dalšími kroky směrem k modernizaci a rozvoji pražského fotbalu.

Suma vypadá zajímavě, podle jakého klíče se vlastně rozděluje?
Je důležité říct, že to není tak, že by si PFS od stolu řekl, kdo dostane kolik. Peníze se rozdělují podle pravidel městského programu podpory sportu. Ten je rozdělený do několika opatření, tedy na sportovní činnost dětí a mládeže, investice do sportovišť, provoz a opravy zařízení, sportovní akce a sport handicapovaných. U mládeže město výslovně pracuje s podporou dětí a mládeže od 6 do 18 let, které se účastní soutěží, u dalších opatření pak rozhoduje typ projektu a jeho účel. V případě podpory mládeže jsou jednotlivým klubům na základě jimi poskytnutých podkladů o četnosti a délkách tréninkových jednotek spolu s oficiálně FAČR verifikovaným seznamem členské základny klubů přímo městem dle platných pravidel přiděleny jednotlivé částky podpory.

Musí kluby o tuto podporu žádat?
V tomto konkrétním případě je žadatelem a garantem PFS na základě výše uvedených pravidel. Kluby poskytují podklady k tréninkovému procesu mládežnických kategorií. U ostatních programů to bez žádosti na město nejde. Město má na to jasně nastavený dotační program a žadatelé do něj podávají konkrétní projekty. U většiny programů platí princip jeden žadatel, jeden projekt, jen u sportovních akcí mohou být dva. Jinými slovy, kdo chce podporu získat, musí dodat řádně připravenou žádost a konkrétně popsat, na co peníze potřebuje.

Podmiňuje se vyplacení podpory splněním nějaké podmínky, třeba že se rozjedou nové projekty, rozšíří stávající?
U investic do sportovišť je stanovena pětiletá udržitelnost projektu, u provozu a oprav dvouletá. Zároveň je rozdíl i ve spoluúčasti. U mládeže, sportovních akcí a handicapovaných je nulová, zatímco u investic a u provozu a oprav je dvacet procent na straně žadatele. Takže nejde o volné peníze bez pravidel, ale o podporu, která je vázaná na konkrétní projekt a jeho následné udržení.

Je ale dáno, na co kluby musí dané finance využít, že?
To je dané poměrně přesně. Nejsou to volné peníze bez pravidel. Městský program rozlišuje podporu sportovní činnosti dětí a mládeže ve věku 6 až 18 let, investice do sportovních zařízení, provoz a opravy sportovišť, sportovní akce a sport handicapovaných. Klub tedy žádá na konkrétní účel a podle toho se pak dotace také posuzuje.

Kontroluje vše někdo, případně jak?
Žadatel musí dotaci řádně vyúčtovat, vést ji odděleně v účetní evidenci podle jednotlivých projektů a umožnit městu kontrolu originálů účetních dokladů. U investičních projektů je navíc stanovena pětiletá udržitelnost, u provozu a oprav dvouletá. Takže nejde jen o schválení peněz, ale i o následnou kontrolu, jestli byly využity správně a projekt skutečně slouží tomu, k čemu měl.

Momentálně zmiňujete, že jde o podporu pro více než 18 tisíc dětí. Jak se daří děti přitáhnout k fotbalu? Je cílem, aby třeba tohle číslo přerostlo hranici dvaceti tisíc?
Fotbal má v Praze pořád obrovskou sílu a je vidět, že zájem dětí trvá. Samozřejmě budeme rádi, když se dostaneme i přes hranici dvaceti tisíc, ale podle mě není nejdůležitější honit jedno číslo. Důležitější je, aby děti měly kde hrát, kdo je trénoval a v jakém prostředí vyrůstaly. Proto pořád zdůrazňuji, že vedle samotné podpory mládeže musíme řešit i hřiště, zázemí a infrastrukturu. Když budou podmínky dobré, poroste i zájem. Program města je navíc právě na děti a mládež do 18 let nastavený velmi jasně, takže ten směr je správný.