Nečekaný hostivařský trumf: Gólman Jeřábek se po po dvou letech vrátil do branky a hned slavil výhru ve šlágru s Juniorem
Jak se to seběhlo, že jste se nechal přesvědčit a postavil se ve šlágru do branky Hostivaře?
Může za to můj velký kamarád Michal Krejča, s ním jsem v kontaktu a on mi to navrhl, když se dostali do problémů na postu brankáře. Už to zkoušel o Velikonocích, ale tam jsem měl program a neklaplo to. Tam to odchytal Radek Malinský, a vyhrálo se.
Teď se tedy ozval Michal Krejča znovu?
Přesně tak. Říkal, že se hraje s Juniorem o první místo, jestli bych jim nešel pomoci. Tak jsem souhlasil.
A tak jste se znovu ukázal fanouškům v Praze. Naposledy jste působil v hlavním městě v Královicích.
Tam jsem končil před sedmi lety, zažil jsem tam trenéry Hyského a Kalivodu.
Tehdy jste se v 36 letech loučil s tím, že už vás nebaví mlátit sebou na umělce, říkal jste, že tělo řeklo dost…
No vidíte. A pak jsem ještě na pár zápasů naskočil za Černolice, když měl jejich brankář Jirka Švarc pracovní povinnosti.
Myslíte, když měl povinnosti při práci pro Daniela Křetínského a West Ham?
Přesně tak, šlo o pár zápasů. A pak jsem ještě naskočil za Velké Přílepy, ale poslední dva roky jsem neodchytal nic.
Takže jste šel do šlágru s Juniorem z voleje?
Já si ještě chodím zahrát hanspaulskou ligu, hrajeme ji s Pepou Bičanikem, Vencou Hruškou, Jirkou Janouškem. Spolu jsme hráli před spoustou let za Háje, tak teď tahle parta z Jižáku ještě hraje Hanspaulku. Hrajeme druhou nejvyšší soutěž.
Brankářům z velkého fotbalu se do branky v téhle soutěži nechce. Vy chytáte?
V bráně už jsem toho odchytal dost, takže si chci radši zaběhat a chodím určitě víc do pole. Shodou okolností jsem ale poslední dvě utkání odchytal. Jednou jsme vyhráli a jednou prohráli, to byl ale soupeř lepší.
Takže to byla vaše příprava na šlágr. S jakými pocity jste do branky šel?
Hlavně s tím, že to klukům nechci zkazit. A taky jsem původně vůbec nechtěl dělat tenhle rozhovor. Přijde mi to vůči klukům nefér, že přijde někdo na jeden zápas z fotbalového důchodu a hned s ním bude rozhovor.
Na trenéra Pavla Gregora i hráče určitě také dojde. Stihl jste s týmem nějaký trénink?
Ano, ten předzápasový. Musím říct, že je v Hostivaři skvělá parta. Znám Michala Krejču, je tam Kuba Klír, který ale tentokrát nastoupit nemohl. Kluci drží při sobě. Skvělou práci tam odvádí Pavel Gregor se svým týmem, trénují třikrát v týdnu. To my jsme v přeboru v Královicích klidně trénovali v šesti lidech. Tohle je něco úplně jiného.
Tak jste si to nakonec šel do branky užít, co?
No, já jsem to fakt hlavně nechtěl klukům zkazit. Musím říct, že v tom utkání byla Hostivař lepší, víc chtěla vyhrát. Junior se moc k ohrožení branky nedostal. Asi čtyřicetkrát jsem odkopl míč a párkrát jsem sebral propadlý balon. Gól jsem dostal po rohu a z penalty.
Prý jste si postupem času už i dirigoval obranu.
Nějakou praxi mám za sebou, oživilo se mi to. Navíc musím kluky fakt pochválit, odvedli skvělou práci. Junior se opravdu skoro k ničemu nedostal, neporadil si s taktikou, co vymyslel trenér Gregor.
Připsal jste si vítězství. Jaké jsou pocity?
Tělo bolí, hlavně třísla, záda, koleno. Ono, když nic dva roky neděláte a pak čtyřicetkrát rozehráváte, hodně se na to soustředíte. Prožil jsem si ten zápas se vším všudy. Bylo to neuvěřitelné, sešli jsme se hodinu a čtvrt před zápasem, byl důkladný rozbor. Třeba standardky, jak měli trenéři připravené, fakt klobouk dolů. Kluci říkali, že na rozlučku se sezonou jsem zvaný. Určitě budu Hostivaři dál držet palce, fakt to tam dělají dobře.
Nikde není psáno, že šlo o váš poslední start. Co když se Michal Krejča zase ozve?
Je pravda, že my jsme v kontaktu často. Bylo to hodně příjemné, zatím jsem žádnou nabídku ale nedostal. (směje se)
Jak jste si užil zbytek soboty?
Šel jsem s partnerkou na Duklu, ona je vedoucí týmu žen. Takže jsme viděli utkání Dukly s Karvinou, no a pak tam byla ještě Sparta s Jabloncem. Takže to byla opravdu fotbalová sobota se vším všudy.