Zličín myslí na první místo, porážka s Podolím bolí. Dvougólový kanonýr Merta si vyčítal zahozené šance

Vypadá to, že má Podolí na váš tým už pěkně dlouho spadeno. Přišla na to řeč, třeba motivační, že už prostě musíte vyhrát?
Tak nějakým způsobem to téma bylo, ale jen v tom smyslu, že si uvědomujeme, že nám to proti nim nejde. Nic přehnaného se nedělo.

Došli jste k nějakému závěru, v čem je třeba Podolí nepříjemné, nebo čím vám nesedí?
Musím přiznat, že vůbec netuším, čím to je. Ale je pravda, že si nepamatuji, kdy se stalo, že by zápas proti nim byl v klidu a my uspěli.

Kde byl podle vás důvod, že jste neuspěli tentokrát?
Dostali jsme tři góly po brejcích. My jsme měli spoustu šancí, určitě byla možnost, že bychom zápas vyhráli.

Napadá mě, zda neměl Zličín třeba nějak výjimečně moc absencí.
No právě, že to tak vůbec nebylo. Kromě dlouhodobých marodů jsme fakticky byli v plné síle, takže nás bylo na zápas připravených dvacet. Někdo se třeba i nedostal do nominace.

Zápas jste každopádně nezvládli, vy můžete být spokojený alespoň z pohledu osobních statistik. Dva góly jsou dobré, že?
Dva góly jsou možná dobré, ale chtěli jsme bodovat. A i já jsem měl šance na více branek. Kdybych přidal ještě o jeden gól víc, byl by z toho aspoň bod. Třeba za stavu 1:1 jsem si ve velké šanci prvním dotekem ukopl míč a nic z toho nebylo. Nepodcenili jsme vůbec nic, ale nemáme zase ani bod.

V poločase jste prohrávali 1:2, jaká atmosféra vládla v kabině?
Říkali jsme si, abychom hlavně hned nějak po přestávce nedostali třetí gól. A co se nestalo, ve 47. minutě jsme ho dostali. Pak tam byla pasáž zápasu, kdy jsme soupeře mačkali.

A v 66. minutě jste také snížili na 2:3. Času bylo relativně dost…
Musím přiznat, že od té chvíle Podolí chytře kouskovalo hru a dovedlo utkání do vítězného konce.

A vy jste si připsali třetí prohru v sezoně. Byla ta s Podolím nejbolestivější?
Když si to promítnu, tak musím uznat, že Motorlet B byl lepší. Ten zápas jsem tedy nehrál, ale byl jsem se podívat.

Trpíte v roli fanouška?
Je jasné, že raději hraju zápasy.

Co zápas s Viktorií Žižkov B?
Musím říct, že ta byla také velmi dobrá.

Takže jsme zpátky u Podolí…
Ta porážka nás všechny moc mrzí. Víme, že jsme to mohli zvládnout. Vždyť my jsme za dvanáct kol dostali sedm branek a teď najednou od Podolí tři. Nedá se nic dělat, musíme to ve zbytku podzimu napravit a zvládnout utkání proti Kbelům a Aritmě B. Plán je jasný.

A co plány ohledně posunu Zličína do čtvrté ligy? I o tom se Praze mluvilo. Co vy na to?
Taky jsem to slyšel. Ale jsou dvě různé věci. Jedna je, že bychom chtěli vyhrát soutěž, takže pokud se někdo zeptá, zda chceme skončit první, tak řeknu ano. Ale o možnosti postupu u nás nikdo nemluví. Rádi bychom byli první i po podzimu, čeká nás extrémně těžký zápas s béčkem Aritmy, které nyní vede.

Je známé, že vás v minulosti hodně limitovala zranění. Se zhoršujícími se terény asi nepřichází vaše nejoblíbenější období roku, že?
Nejprve chci říct, že hřiště na Zličíně se ohromně zvedlo, je v TOPu. Na to, že je listopad, je ve skvělém stavu, je o něj dobře postaráno, proběhla revitalizace.

Jenže přírodní trávu nahradí umělé povrchy, to by mohl být problém, co?
Když se podíváte do statistik, tak vidíte, že i když jsem dal sedm gólů, tak jsem toho docela dost neodehrál. Otékalo mi zase koleno, byl jsem na magnetické rezonanci a jedno podezření mluvilo i o tom, že mám utržený zkřížený vaz. Nakonec jiný lékař došel k jinému závěru a výsledek je, že můžu hrát, ale koleno nesmím přetěžovat. Takže když se Kbely budeme hrát na umělce, tak půjdu na lavičku a budu připravený naskočit, když to bude třeba. A k vaší otázce, ano, umělé povrchy nejsou ideální. Nedá se nic dělat, musíme to zvládnout.