K výhře bylo blízko, ale i za bod jsme na startu přeboru rádi, říká radotínský Lőffler, který dal gól na obě strany

Co na vstup Radotína říkáte?
Byl to zajímavý zápas, který se nám relativně povedl. Jen je škoda, že jsme v něm nezískali tři body. Bylo k nim hodně blízko.

Pro vás to byl hodně speciální zápas, jako pro bývalého hráče Aritmy, že? Věděl jste hned, že první kolo svede proti sobě Radotín a bývalý klub?
Věděl jsem o tom, ale nic speciálního jsem v hlavě před utkáním neměl. Říkal jsem si, že je to obyčejný zápas, kdy budou prostě v týmu soupeře známí a kamarádi. Že nastoupím proti klukům, co znám.

Takže žádné hecovačky a sázky nebyly?
Nebylo tam nic extra. Asi nějaké hecovačky v tom normálním stylu padly, ale vyhroceného nebylo nic, ani žádná sázka nebyla.

Vypsal jste před zápasem nějakou prémii za výhru jako motivaci?
Ani to jsem neudělal. My jsme měli už před zápasem super občerstvení, takže nic podobného ani nebylo potřeba.

Co vás vůbec dovedlo do Radotína?
Do Radotína jsem šel kvůli klukům a trenérovi. Ten mě zaujal osobnostní stránkou. Nebylo to o tom, že bych měl nějaký speciální důvod, že bych třeba nehrál. Za Aritmu jsem si zahrál divizi, pak jsem kopal i za béčko v přeboru.

Mohl jste být za hrdinu, když jste dal gól na 2:1. Zapadlo to tam krásně, že?
Dá se říct, že takhle chodím na standardky, takže to byl skoro můj typický gól. Že by to mohl být vítězný gól, na to jsem nemyslel, spíš jsem měl radost, že to skončilo v brance.

Vyslechl jste si něco od bývalých spoluhráčů?
Možná tam něco padlo, ale byly to takové klasické věci. Já jsem si to užíval, padaly tam nějaké srandičky.

Střelci, kteří dají svému bývalému klubu gól, většinou neslaví. Vy jste ale slavil, že?
Měl jsem radost, že to tam spadlo. Oslava gólu byla, ale zase to nebylo něco přehnaného, co by třeba nějak jitřilo emoce. Prostě jsme si plácli.

Nakonec z toho byl bod, co se stalo u poslední akce v nastavení?
To nás hodně zamrzelo, do konce už moc nechybělo. A ano, asi se ta akce dala dřív přerušit...

Jestli jsem dobře viděl, tak hostující hráč zakončoval a vy jste míč tečoval? Co chybělo, aby se povedlo balon odkopnout?
Dá se říct, že to tam Tošnar dobře netrefil a kdybych za ním nebyl, tak to možná šlo i vedle. Nešťastně se to odrazilo a skončilo to bohužel v síti.

Bezmocně jste se opřel v síti, pocity asi nebyly hezké. Už jste někdy podobný zápas zažil, že jste dal branku na obě strany?
Zažil, ještě když jsem hrál za Duklu. Tam jsem si dal vlastní gól ve chvíli, kdy jsme vedli, a nakonec i vyhráli. Tady ta branka padla v nastavení, už nebylo moc času s tím něco udělat a ještě třeba zkusit rozhodnout.

Jaká byla tedy nálada v šatně a co říkal trenér Procházka?
Byli jsme rádi za bod. Trenér nás po utkání i pochválil. Vstoupili jsme do přeboru bodovým ziskem, neprohrálo se. Pravda je, že k třem bodům nám moc nechybělo, ale bod bereme.

Byl to první zápas, ukázal vám něco?
Potvrdil nám, že přebor je hodně soubojový. My se v něm samozřejmě chceme prezentovat hezkým fotbalem, ale zároveň neuhneme v žádném ze soubojů.