Přebor mě mile překvapil, čekal jsem to jednodušší, přiznává exligista Rada. Asi ukončí kariéru

Co na vaši první sezonu ve Veolia Pražská teplárenská přeboru říkáte?
Je třeba to brát celkově, medaile za vítězství hovoří za vše. Lehké zklamání je, že jsme prohráli poslední zápas, ale jinak byla sezona úspěšná, cíl jsme splnili. Přišel jsem i s Danem Krchem pomoci Fabiovi, aby se postoupilo do divize. Jsem rád, že si to můžeme odfajfkovat. Cíl se splnil.

Dan Krch přestal hrát po podzimu kvůli zdraví, co vy, vážně si nedáte se Spoji čtvrtou ligu?
Dan končil kvůli zdraví po podzimu, já to ukončím kvůli zdravotnímu stavu nyní. Na pětadevadesát procent je hotovo, jsem rozhodnutý, že asi definitivně pověsím kopačky na hřebík.

Takže to po roce ve Spojích definitivně zabalíte?
Slíbil jsem, že tu budu pomáhat dál, uvidíme, jak se to poskládá. Postoupilo se, bude s tím víc práce. Bude to náročnější i po sportovní stránce. Nechci v tom Fabia nechat a s Danem mu budeme pomáhat dál, ale už ne aktivně na hřišti.

Nepřijmete roli žolíka, který ve chvíli, kdy je třeba, naskočí?
Uvidíme, nechávám si tam pět, deset procent, jak se to vyvine. Ale myslím, že už mě kluci tolik nepotřebují a zvládnou to.

Trenéři soupeřů vás často zmiňovali jako klíčového hráče. To vás muselo potěšit, není škoda končit?
Chci trošku předejít tomu, že se cítím na hřišti kontraproduktivní. Jasně, člověk si najde nějakou platnost, ale vážně bych chtěl pomáhat spíš trenérsky, předat zkušenosti, nějakou energii, aby se tu něco budovalo na delší dobu. Se mnou je to není sázka na budoucnost. (směje se)

Podívejte, jak dlouho hrál Marek Matějovský…
Mám zdravotní problémy a už nemám režim, na který jsem byl zvyklý. Nemám takový čas se o sebe starat, jako to bylo v těch uplynulých letech. Cítím to na sobě. Bolí koleno, hůř se člověk hýbe. Nějaké kilo je navíc, ta kombinace není dobrá.

A určitě se vám nechce ani cestovat, v divizi už ho je více než v přeboru.
Při vší úctě, dokázal bych se na divizi připravit, ale asi by to bylo na úkor bolesti, respektive bych hrál přes bolest. Mám dvě malé děti a chtěl bych s nimi jít na lyže, na kolo. Nechci se úplně zničit.

Na začátku sezony jste říkal, že si musíte zvykat na trávníky, jaký dojem máte z přeboru?
Mám z něj velice dobrý dojem. Velmi mile mě přebor překvapil. Soutěž měla svoji kvalitu a některé zápasy byly vyloženě takové, že mě to chytlo a mělo to náboj. Já jsem takový, že se na hřišti dokážu i pohádat, vtáhlo mě to, jít si pro to vítězství. Ale zase člověk i o to rychleji vychladne.

Máte o to větší radost, že Spoje soutěž vyhrály? Byly velkým favoritem a čekalo se, že postoupí.
Musím říct, že jsem čekal, že některé zápasy budeme zvládat lépe, s větší dominancí, i výsledkovou. A kolikrát to bylo o gól, byl to boj. Vlastně jsme to museli odmakat, nebylo to, jak se říká, že jsme tím projeli, jak nůž máslem. Byl to vybojovaný postup.

Na zápasy chodila fandit rodina, tatínka jsem viděl na každém utkání, které jsem navštívil. Jaké jste měl ohlasy?
Vždycky se o tom bavíme s nadhledem. Táta to se mnou prožívá, dřív to ale bylo víc. (směje se) Bavíme se spíš o zdraví, jestli nohy drží. Už vlastně ta sportovní ambice není velká.

Ale končíte jako vítěz. Co jste cítil, když jste držel pohár?
Vždycky, když se s někým bavím a dojde na ligu, řeknu, že ve finále je to podobné, nebo stejné v kabině i na hřišti. Jde o to, jak to prožíváte, co tomu fotbalu dáváte, jak to vnímáte. Je super vyhrát jakýkoliv pohár na jakékoliv úrovni. Kvůli tomu se přece hraje fotbal, takže super.

Na hřišti jste po posledním zápase zůstal nakonec jen vy a pohár, to byla symbolika, co?
Že tady zůstávají rozlišováky, to bych pochopil. (směje se) Ale že tam zůstal pohár za postup…

Sezonu orámovaly dvě porážky. Prohráli jste doma první i poslední zápas...
Měli jsme výkyvy. Na to, jaký máme tým, jsem čekal větší dominanci. Někdy jsme se protrápili k výhře. Ve finále to nebyl jednoduchý postup.

Neláká vás teď návrat do vyšších soutěží a světa profesionálního fotbalu?
Měl jsem už teď x nabídek, ale dělám u Fabia ve firmě. Nechtěl jsem utéct, on mi podal pomocnou ruku, chtěl jsem si odpočinout od velkého fotbalu. Přiznávám, že jsem mohl dál být u fotbalu na profi úrovni, nebo trénovat třetí ligu.  Ale budu ve Spojích fungovat dál, jen v jiné roli, jak jsem už dříve zmínil.