Dolní Chabry porazily neoblíbeného soupeře. Zase žijeme, hlásí kapitán po výhře na Motorletu B
Vyhrát na Motorletu B není jen tak, i když jim to v poslední době nejde. Jak se vám to povedlo?
My jsme na Motorlet jeli s tím, že se nám proti nim vůbec nedaří. Naposledy jsme tam dostali šest branek, měli jsme to v hlavách, že je to náš neoblíbený soupeř. Ale také jsme mysleli na to, že by bylo fajn tuhle sérii neúspěchů zastavit. Vzadu kluci odehráli zápas fantasticky, byli jsme vážně hodně důslední. Motorlet byl více na balonu, ale zvládli jsme to. Soupeř spálil jednu tutovku. Byl to čistý balon na malém vápně, Max to neuvěřitelně chytil.
Nicméně, když chvíli před koncem domácí snížili, hrklo ve vás? Jak divoký konec byl?
Samozřejmě, že ve mně hrklo. Říkal jsem si, že ten gól přišel moc brzo. Bylo to těžké, před naší brankou bylo několik závarů. Do našeho vápna chodil i jejich brankář při rohu. My jsme se pak snažili přidat třetí gól do prázdné branky, ale nepovedlo se. Spíš se to valilo na nás, ale ustáli jsme to. Byly situace, které jsme v tom závěru možná mohli řešit jinak.
Doma jste s Motorletem B prohráli 0:3, v čem to bylo jiné?
Těžko říct, asi byl jiný přístup. Teď jsme se vybičovali k lepšímu výkonu.
Jsou tyhle zápasy o prvním gólu?
Samozřejmě, že ano. Pomohlo nám ale také hodně to, že jsme porazili Uhříněves a i herně se daří. Hlavně jsme se také vyvarovali toho, co nás sráželo, tedy, že jsme neudělali nějakou individuální chybu a nedostali jsme hloupý gól.
Věřili jste, že v přeboru může každý porazit každého?
Je to tak, každý zápas je vyrovnaný a nám se konečně povedlo porazit Motorlet B.
Přitom pohled do zápisu úplně k optimismu nesváděl, jen dva hráči na střídání…
Před zápasem přišly nečekané absence, takže sestava byla hodně oklešťěná. Chyběli Šmíca, Škurek i Janda. Nebylo to určitě příjemné, ale víte, jak to bývá, že v problémech se zbytek týmu ještě více semkne. Ještě víc se bojovalo.
Do hry šel dokonce i brankář Provazník, to bylo asi taktické střídání, ne
Bylo, ale on šel na hrot a dobře se tam několikrát zapojil do akce.
Když jsem viděl Chabry v Dubči, tam to po porážce vypadalo bledě, že?
Ten zápas jsme prohrát neměli. Kdo vidí jen výsledek 3:1, tak to vypadá jasně, ale bylo to jinak. O to více nás to teď po dvou výhrách mrzí, že jsme tam prohráli. Ale to je fotbal. Po tom utkání se to zdálo být beznadějné, mohli jsme začít hrát bez tlaku. Teď jsme se vrátili do hry a tlak tam znovu je.
Pak jste možná přežili klíčový moment, kdy Uhříněves nedala penaltu na 1:1 v páté minutě nastavení.
Dopadlo to pro nás dobře, ale na ten konec bych chtěl zapomenout, protože jsem nedal gól na 2:0, který by to definitivně rozhodl. Když pak měl soupeř penaltu, byly to nervy, Max ji naštěstí chytil. Podržel nás ve chvíli, kdy to bylo nejvíce třeba.
A naděje na záchranu žije. První rok jste zachraňovali přebor pro zraněného Jiřího Šmicra, teď pro Dana Palmu?
My chceme všichni zachránit přebor pro sebe. (usměje se) Chceme to zachránit pro lidi, kteří v Chabrech fotbal dělají, pro fanoušky. A samozřejmě i pro Palmiče, který se vážně zranil. Na hřišti bojujeme i za něj.
Máte spočítáno, co se musí stát, aby Chabry vybojovaly aspoň barážovou pozici?
Spočítané nic nemám. My se musíme soustředit sami na sebe a na každý další zápas. Před rokem jsme se modlili, abychom se dostali z barážových příček, teď se zase modlíme, abychom se na ně dostali. Pro začátek by bylo dobré porazit Kunratice.
Určitě jde říct, že jste zpátky ve hře, že?
Žijeme. V hlavě už máme Kunratice, upínáme se k tomu utkání. Uděláme všechno, abychom to zvládli. A to v každém utkání, které nás čeká.
Poslední kolo máte Spoje, budete jim fandit, aby měly postup v kapse a třeba hrály s hráči širšího kádru?
Nejlepší by bylo, kdybychom už měli barážovou příčku jistou před tím zápasem. Ale je jasné, že rozhodovat bude každý bod. Kdyby měly Spoje jistotu postupu, tak by třeba mohly některé opory odjet už před koncem sezony na dovolenou. Uvidíme, jak to bude.
Chodí vám ve vypjatých záchranářských bojích fandit šéf klubu Vladimír Šmicer? Ten si užil oslavy titulu Slavie, s vámi prožívá boj o záchranu…
Na Motorletu byl na tribuně. Všichni víme, kdo klub vede. A když nám přijde něco říct, vnímáme to a posloucháme. Samozřejmě sami víme, o co hrajeme. Přebor chceme zachránit. Kdyby se to povedlo, bylo by to vážně hezké. Uděláme maximum. Ono se navíc začalo i herně dařit. Když si vzpomenu na jarní výhru nad Aritmou B, tak to bylo se štěstím. Teď ale hrajeme vážně dobře a body si zasloužíme.
Byla tím impulzem změna trenéra? Bývalý kouč Vajnar stejně chodí často na zápasy a fandí. Vnímáte to?
Asi to nějaký impulz byl a my jsme ho potřebovali. A to fakt není nic proti bývalému trenérovi. Chodí často na zápasy, furt tím s námi žije. Jen to zkrátka takhle ve fotbale chodí, že když chce vedení dát impulz týmu, tak dojde k výměně trenéra.