Před 60 lety: Druholigový Slavoj Praha sestoupil z 10. místa
Z 28 mužstev sestupovalo devět!
O stupeň níž, ve 2. lize, to vyvolalo bouři, přímo řetězovou reakci. Z A-skupiny tudíž sestupovaly týmy na 11. až 14. místě - Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Lokomotiva Plzeň a Mladá Boleslav. Z B-skupiny to postihlo Duklu Písek, béčko Spartaku Brno ZJŠ (tedy Zbrojovky), Úpici a Baník Ratíškovice.
Mimochodem - sestup z 2. ligy tehdy docela vážně hrozil i pražské Slavii, živořící pod vnuceným názvem Dynamo, ale pád do hlubin nakonec přece jen odvrátila a odrazila k lepším zítřkům.
Druholigová C-skupina, vyhrazená slovenským týmům, byla naopak v klidu, tam pád postihl jen 13. béčko Slovnaftu Bratislava a 14. Partizán (nezaměňovat s Duklou) Banská Bystrica.
Kvalifikace systémem doma - venku
Ovšem pokud jde o sestupy, ještě to nebylo všechno. Druholigovou společnost musel opustit ještě jeden tým. Jeden z dvojice Jiskra Jablonec (dnes prvoligový FK Jablonec, tehdy ve skupině A na 10. místě) a Slavoj Praha (ve skupině B taky na 10. místě). Dnes by rozhodoval vyšší počet získaných bodů, a těch měli Severočeši o dva víc než Pražané.
Tehdejší regule ale velely použít jiné řešení - kvalifikační dvojzápas. A tak se Jablonečtí a slavojáci dvakrát utkali o bytí a nebytí ve 2. lize. O té doby uplynulo už šest desetiletí…
Z Nuselského SK Slavoj Praha
Teď si připomeňme, co to bylo vlastně za oddíl, ten Slavoj Praha. Rok předtím postoupil jako vítěz městského přeboru Prahy do 2. ligy. Jeho ústřední postavou byl slavný exreprezentant Josef Crha a tohle mužstvo navazovalo na tradici někdejšího Nuselského SK (nezaměňovat s konkurenčním SK Nusle), který býval po vzniku prvoligové soutěže v roce 1925 po tři sezony jejím účastníkem.
Pár slov o Nuselském SK - původní hřiště míval v Nuselském údolí, pak za nuselskou mlékárnou. Po druhé světové válce byl jeho stánek v místech dnešního Motokovu na Pankráci. Roku 1957 klub změnil název na Slavoj PPM (Pražský průmysl masný) a později na TJ Slavoj Praha.
Naposledy Slavoj působil - a to si řada Pražanů bude ještě dobře pamatovat - na hřišti ve Vyskočilově ulici nad Brumlovkou.
Zpět ke druhé lize
Většinu domácích utkání sehrál Slavoj na Vyšehradě, kde tehdejší kapacita dovolovala návštěvy až 4000 diváků. Ovšem pro kvalifikační (dnes bychom řekli barážový) domácí mač zvolil oddíl hřiště na Děkance - tam mohlo přijít a fandit až 6000 lidí.
Taky přišli a fandili, ale na Severočechy stejně Slavoj nestačil. Na severu Čech prohrál výrazně 0:3, v Praze neuhrál víc než plichtu 0:0. Což znamenalo jediné - v sezoně následující čekal slavojáky zase jen městský přebor Prahy, tehdy třetí nejvyšší soutěž. Mužstvo se až na výjimky rozuteklo, sestava se výrazně měnila a nakonec z toho byl hned po roce další sešup, do 1. A třídy…
Fúze s Podolím
Co je se Slavojem Praha dnes? Stopa vede do Podolí. V roce 2003 totiž tenhle kdysi poměrně známý klub opustil své hřiště ve Vyskočilově ulici, které posloužilo nové výstavbě metropole, zamířil do Podolí a sloučil se s tamním AFK. Což dokládá současný název AFK Slavoj Podolí, který sídlí na Kavčích horách a nyní kope 1. A třídu.