Foto: Pavel Jiřík st.
Na základní sestavu jsem nemyslel, ale Čafce jsem vždy připravený pomoci, říká Chvátal

Na základní sestavu jsem nemyslel, ale Čafce jsem vždy připravený pomoci, říká Chvátal

Možné i nemožné zkouší na cestě za bodovým ziskem ve Veolia Pražská teplárenská přeboru ČAFC. Jenže zatím se to nedaří. Tým vedený Alešem Derém sice vytasil do duelu s předposledními Dolními Chabry velezkušeného Martina Chvátala, jenže ani to nepomohlo. Poslední tým tabulky prohrál 0:3. „Každý rok je znát, je to těžší a těžší, ale přežil jsem,“ vyznal se dvaačtyřicetiletý Chvátal, který odehrál plnou porci minut a za svůj výkon sklidil poklonu od obou koučů.

Trenér Deré říkal, že na vás postavil taktiku, když jste měl dostávat na menší umělce míče na hrot. Nakonec vás určil i nejlepším hráčem ČAFC, co na to říkáte?
Že ta taktika asi nebyla moc úspěšná, když jsme prohráli, tak se to asi moc nepovedlo. První půle ještě docela šla, dlouho to bylo 0:0, ale nakonec jsme chvíli před poločasem dostali gól. A to je vždycky nepříjemné, zvláště, když máme takhle mladý tým, tak je to o to horší.

Byl tento zápas o prvním gólu?
Stačí se podívat na to, kdy se nám povedlo bodovat. Bylo to v utkáních, kdy jsme dali první branku. Remizovali jsme na Motorletu, pak jsme vyhráli nad Kunraticemi. Bohužel jsme vícekrát v sezoně nevedli. Víte, naši mladí hráči bojují, snaží se, ale když to všechno nekorunujete gólem, tak je to složitější a body scházejí.

Takže jste byli v poločase skleslí v kabině?
To určitě ne. Všichni v kabině jsme cítili, že je soupeř srovnatelný s námi, taky neměli dost bodů. Určitě jsme šli do druhého poločasu v nastavení, že s tím zkusíme něco udělat. Bohužel jsme brzy dostali branku na 0:2 a pak na 0:3. A to náš brankář ještě třeba čtyři další góly chytil. Bohužel jsme v naší obranné fázi měli určité skulinky a soupeř jich často dokáže využít.

Když jste se do klubu vracel, myslel jste, že se objevíte v základní sestavě ČAFC v přeboru?
To jsem si tedy nemyslel. Spíš jsem přišel pomoci mladému týmu zkušeností, zvednout ho z pohledu psychiky, organizačně. Co se týče základní sestavy, tak se mě trenér zeptal, zda bych si věřil na základ a já mu řekl, že ano.

A teď vás určil jako nejlepšího hráče, takže jste si řekl o základ i na zápas s Dubčí?
Víte, kolik mi je roků, já už si fotbal užívám jinak. Nikam se necpu. V týdnu chybělo dost hráčů, měli jsme hodně zraněných, tak jsem do toho šel. Ale myslím, že na Dubeč už bude řada dalších kluků připravených. Ale samozřejmě, když bude potřeba, budu připravený taky. Samozřejmě je to jiné, než když bylo člověku dvacet, pětadvacet. Není naběháno a člověk si připadá jako důchodce. Pro mladé kluky, které má ČAFC, je každý zápas velkou školou. Pro řadu z nich je to první zkušenost s dospělým fotbalem, potřebují se obehrát. Fakt je škoda, že nám zrovna pro tenhle zápas vypadlo šest nebo sedm kluků ze sestavy.

Pár šancí jste měli, myslíte, že si Čafka zasloužila alespoň vstřelený gól?
Už jsme se o tom trochu bavili, bylo to o první brance. I my jsme měli tři šance, jednu z toho třeba i já. Neumístil jsem míč do prázdné branky, byla tam špatná koordinace. Až tu situaci uvidíte ze záznamu, budete se smát. To byl totiž stoprocentní gól, tedy měl to být stoprocentní gól. Z deseti takových situací by devět mělo skončit gólem.

Jak se cítíte po zápase?
Před utkáním jsem se cítil dobře. (směje se) Na konci jsem toho měl pochopitelně dost.

Přišli se na vás na zápas podívat kamarádi, nebo třeba žena?
Kamarádi moc nevěděli, že bude v základní sestavě, nerozhlašoval jsem to. Moje žena je super, ale na zápas nešla. Je ráda, že se na fotbale vyblbnu. Ono, až na mě dosedne únava naplno, tak přijde chvíle pro mastičky a olejíčky, co má. Určitě mi pak pomůže.



Související články