Zličín zaskočil Spoje a stoupá tabulkou. Úvod sezony jsme pokazili, takže teď musíme vyhrávat, říká Kohout

Spoje se v sezoně rozjely, vy jste u nich vyhráli rozdílem třídy, jak se to povedlo?
Celý týden jsme byli takoví uvolnění. Nálada byla skvělá, začali jsme vyhrávat a s tím jsme tam také jeli. Samozřejmě, že nikdo netušil, že by to mohlo skončit 4:0, ale na tři body jsme vážně mysleli. A nečekali jsme, že to bude tak jednoduché. Všichni víme, že začátek sezony jsme - slušně řečeno - pokazili.

Dá se říct, že jste Spoje zaskočili?
Určitě domácí nečekali, že na ně vyrukujeme s takhle aktivní hrou. Vsadili jsme na agresivní fotbal, presovali jsme je, nenechali klid pro Kubu Radu a přineslo nám to úspěch.

A ve výsledku jste přidali další výhru a opět jste napravili některý ze zkratů během začátku sezony, že?
Stačí se podívat jen na první zápas ve Střešovicích. Tam jsme vedli o tři branky a prohráli jsme 3:4. To bylo strašný, co se nám tam povedlo. Ale nebyl to jen tenhle zápas. Třeba nad Dolními Chabry jsme doma vedli 4:1 a skončilo to 4:4. S Duklou JM jsme hráli proti deseti a prohráli jsme 4:7, fakt se toho nepovedlo na začátku sezony hodně. Takže nám teď nezbývá nic jiného, než abychom vyhrávali.

Čím si to klopýtání v úvodních kolech vysvětlit?
Máme nového trenéra, chce po nás nové věci, napadání, presování. Hrajeme útočnější fotbal. Trénovali jsme fakt tvrdě, přitom jsou tréninky fotbalovější. Za mě bych řekl, že to chtělo čas, aby si to sedlo. A taky se ustálila sestava, hlavně stopeři. Za mě jde všechno nahoru.

A zjevně si to tedy podle výsledků sedlo, že?
Přesně tak. Teď když dojíždíme zápas, tak se cítíme skvěle. Člověk vydrží celých devadesát minut, a to jsme přešli na náročnější fotbal. Když to řeknu na příkladu, obránce rozehrává míč a dává jej záložníkovi. A snaží se to udělat tak, aby to měl ten adresát přihrávky co nejjednodušší. Nový trenér také lpí na tom, abychom byli odvážnější.

Najdete nějaký zlomový zápas?
Tohle bude jen můj osobní názor, ale za mě se to zlomilo tak necelý měsíc zpátky. Do té doby se nám povedlo vyhrát nad Uhříněvsí a pak jsme prohráli na béčku Motorletu. Je pravda, že měli dost posílený tým, ale tam to bylo jako na kolotoči. U zápasů s béčky nikdy nevíte, v jaké síle přijedou. Každopádně teď máme ze čtyř kol deset bodů a bylo by dobré, abychom zvládli i poslední zápas proti Aritmě B.

Střelecky jste ožil i vy, že?
Na začátku sezony jsem měl dva góly z penalt, pak mi to tam ale přestalo padat a vrcholem všeho byl zápas s Kbely, kdy to skončilo 2:2 a já jsem nedal pokutový kop. Řešil jsem to tehdy i se Zahym (člen vedení Martin Zahálka). Tehdy jsem se trápil v koncovce, vždycky pro mě ale bylo důležitější, aby dělal body Zličín.

V posledních zápase se daří oboje, dáváte góly a vítězíte…
Tak ještě ten poslední zápas podzimu zvládnout. Víte, podle mě máme na přebor nadstandardně složený tým. A když se to sejde a jsme zdraví, tak je to dobré. A když třeba vypadne jeden hráč, tak to zvládneme a nahradíme ho. Na druhou stranu, na začátku sezony jsme slyšeli, na co máme, jak vysoko můžeme být, ale výsledkově to neladilo. Co vidíte na papíře a čtete, to je jedna věc, každý si může říkat, co chce, ale ukázaná platí. Vždyť my jsme byli i hodně dole jednu chvíli.

Ono se stačí podívat i na skóre Zličína. Skóre 44:36 je zárukou, že na vašich zápasech není nuda, co?
Dělalo se hodně chyb, které nás stály body. Štvalo nás to a také docházelo k docela zajímavých situacím, protože třeba v Kolovratech jsme se chtěli na obranu zaměřit, vycházet z toho, že to směrem dozadu bude fungovat a my jsme tam vyhráli 5:4… Stává se, že máme šance, bušíme do soupeře a ten jednou uteče do brejku a dá nám gól. Promění třeba všechno, co si v utkání vytvoří.

To musí mít gólman radost. I když na Spojích z toho bylo čisté konto, tam se asi nezlobil.
Myslím, že to byla jeho druhá nula. Tu jsme chtěli třeba i před týdnem s ČAFC. Škoda, po chybě jsme tam dostali gól. Trenér se tehdy zlobil, chtěl, abychom to uhráli na nulu vzadu.

Do sezony jste vstupoval s kapitánskou páskou, pak se ale kapitáni na Zličíně měnili. Prozradíte, co to mělo znamenat?
Po příchodu nového trenéra se řada věcí změnila. Volil se kapitán, pak jeho zástupce a pak ještě jeden z mladších hráčů. Jak už jsem říkal, tak na začátku sezony nám to moc nešlo, nedařilo se nám a leckde bylo slyšet, že to jde i za mnou jako za kapitánem. Tak dostal pásku Kučera, ale hned se zranil. Tak jsme pak měli i třetího kapitána, ale ten se zranil také. A pak jsem měl být kapitánem znovu já.

Což se nestalo, proč?
Necítil jsem, že by to byla správná věc. Řekl jsem i trenérovi, ať se nezlobí, že je pro mě vždycky čest mít na ruce kapitánskou pásku, ale teď že to nevnímám jako nejšťastnější tah. Ať se vybere někdo čtvrtý. A on to v pohodě vzal.  Já vždycky odehraju zápas na maximum, chci, aby Zličín vyhrál, na tom se nic nemění ve chvíli, kdy mám kapitánskou pásku, nebo ji nemám. A tak se stal kapitánem Ivan Merta. To je klubová ikona a já si myslím, že je to správně. Já zápasy prožívám pořád stejně. A Ivanovi bych navrch přál, aby v téhle sezoně vyhrál titul nejlepšího střelce v přeboru. Zasloužil by si to.