Union Strašnice mašíruje I. B třídou, jádro týmu jede fandit Slavii do Bilbaa. Trenér prozradil plány klubu i jeho kouzlo

Úleva je asi obrovská, že jste takhle nastartovali po zpackaném konci minulé sezony, že?
Posledních pět kol se nezvládlo, bylo to hodně smutné. Nikdo nečekal, že to takhle v minulé sezoně skončí. V prvním utkání, které jsme potřebovali uhrát, jsme vedli 3:0 a skončilo to 3:3. Pořád jsme věděli, že to může vyjít, hecovali jsme se, že se nic neděje, že to zvládneme.

Jenže opak byl pravdou.
Naděje pořád žila. Ale došlo to posledního zápasu, kde to na nás asi dolehlo. Jeli jsme do Klánovic, bylo tam tři sta lidí, byl slavnostní nástup, hrál druhý se třetím. Byla to obrovská sláva, ten zápas měl všechno. V tom utkání nás soupeř porazil 2:1 a postoupil.

Určitě jste musel to zklamání nosit v hlavě. Přišel jste na to, co bylo špatně, že to nevyšlo, když bylo k postupu tak blízko?
Vždycky jsem hrál v útoku nebo na ofenzivní pozici, dali jsme 120 gólů za sezonu, možná jsme ale právě na tohle dojeli. Není to o tom vyhrávat každý zápas 6:2, ale důležité je to uhrát 1:0, 2:1, prostě udělat tři body.

Takže v tomhle se Union změnil? První zápas sezony jste ale vyhráli 6:0…
Změnilo se toho víc. Mám třeba nového asistenta Marka Novotného. Tým se doplnil. Někteří kluci ukončili kariéru. A co se týče vstupu, tak se ukázalo, že doma jsme fakt silní. Kluci vědí, že i když budeme prohrávat 0:2, tak jsme schopní to otočit na 3:2. Skončil taky kapitán Richard Valoušek, který dostal šanci realizovat se trenérsky v divizi. On po dlouhé době hrál, všichni jsme si přáli, aby se rozloučil s Unionem postupem, byly tam i nějaké slzy. Richard měl problémy s kyčlemi, lékaři mu jasně řekli, že když bude hrát dál, tak to může skončit velkým průšvihem. Určitě to pro něj bylo těžké, ale rozhodl se správně. Musím říct, že je hodně šikovný a myslím, že o něm uslyšíme.

Cíle pro tuto sezonu se asi nezměnily, máte v plánu znovu útočit na postup?
Motivace byla jasná, chtěli jsme zase hrát nahoře. Vrátili se k nám do týmu kluci, co v Unionu hráli dříve, skvěle zapadli, zbytek týmu se udržel, je v něm velká síla. Jsem za kluky vážně rád, že se nám tak daří. Samozřejmě jsme si na sebe upletli bič, ale nic jiného, než postup z prvního místa, si nepřejeme.

Zatím se vám daří cíl naplňovat, za dva týdny ale hrajete s Dolními Počernicemi, které jsou zatím druhé. To může asi také hodně napovědět, že?
Bude to velký zápas a takové mám vážně rád. Oba týmy mají minulost v A třídě, oba mají ambice dostat se výš. O náboj bude postaráno. My máme totiž v týmu dva kluky z Dolních Počernic. Soupeř je hodně aktivní na sociálních sítích, myslím, že to celé ještě podpoří. Mně se to hodně líbí, jak to dělají. Těšíme se na ten zápas a věříme, že se bude hrát dobrý fotbal, ne kopaná.

Bývalí hráči Počernic zase jistě namotivují kabinu Unionu…
To jistě ano. Vždycky záleží na tom, jak se týmy sejdou. Nám třeba teď vypadl útočník číslo jedna, odjel na víkend s přítelkyní. Tak dostal šanci mladý kluk Honza Rousek, co většinou hraje za béčko, a dal gól, takže si řekl o místo v sestavě i pro další zápas. Minimálně ztížil útočníkovi číslo jedna pozici. Uvidíme.

Nejlepší střelec týmu Lukáš Rada ale hrál. Má na kontě už devět branek.
V minulé sezoně dal sedmadvacet branek, byl to gólostroj. A to nekope trestňáky ani penalty. O něj jsme hodně bojovali, aby zůstal, přestěhoval se totiž do Vinoře a už se mu nechtělo dojíždět, i kvůli dvěma prckům, co má. Nakonec jsme ho ukecali a jsme za to moc rádi. Dře i směrem dozadu. V minulé sezoně měl na hřišti více volnosti. Tohle se celkově změnilo, bereme to všechno více týmově. Je to určitě jeden z klíčů, že se daří.

Jste hrajícím trenérem. Z hlasu cítím, že vám na úspěchu Unionu obrovsky záleží.
Pokud se to stane a my nepostoupíme, což doufám, že se nestane, tak to budu brát osobně jako obrovské zklamání. Jsem odchovancem klubu a jediné, o co mi jde, je úspěch Unionu. Z klubu jsem si odskočil jen na pár sezon a pak jsem se vrátil za kamarády. Na Unionu mi záleží, naučil jsem se tu hrát fotbal. V kariéře mě pak přibrzdila zlomená noha.

Takže jste se proměnil do role hrajícího trenéra?
Měl jsem nějaký herní styl a po tom zranění už je to jiné. Taky mám prcka. Prostě jsem si řekl, že budu trénovat a k tomu hrát. Ale chodím tam hlavně ve chvíli, kdy byla v týmu třeba větší viróza. Jsem v pozici takového třetího náhradníka. Snažím se to brát tak, že když chodí kluci na lavičku, tak vědí, že si v tom utkání zahrají alespoň dvacet minut. Tým je kvalitní, uvědomuji si to, stejně jako to, že když postoupíme do A třídy, tak už by to na hraní nebylo.

Dva góly v sezoně jste ale dal…
To je pravda, dva kousky jsem dal. (směje se). Ale to bylo jednoduché, měl jsem to připravené od záložníků. Ale samozřejmě jsem za góly rád, máme totiž ještě takovou interní sázku v klubu o večeři.

O co přesně jde?
Máme sázku, kdo dá více gólů. Na jedné straně jsem já a jeden ze stoperů. Druhou dvojici tvoří druhý stoper a pravý obránce. Ten nastupuje tak na poločas, já tam chodím taky jen na část utkání. Líbí se mi takové hecovačky. Do těch gólů se nepočítají penalty. Všichni si góly samozřejmě přejeme. Zatím je to na góly 3:2.

Když se podívám na výsledky Unionu, některé zápasy vyhrává větším rozdílem, ale už bere i vítězství o gól. Takže se ta plánovaná změna naplňuje.
Zápasy jsou hodně o prvním gólu. V soutěži máme hodně béček, mají třeba dvě, tři posily, ale jinak proti nám hrají kluci od sedmnácti do devatenácti let. To platí pro Háje, Vršovice, Uhříněves. Když těm mladým klukům dáme gól, je to moc důležité. Naopak, když se to nepovede, tak soupeř zlobí.

Tým se dobře popasoval s klopýtnutím na Hájích. Je i tohle povzbudivé, že se nesloží?
Hrálo se na menší umělce, nám spíš vyhojuje větší hřiště s přírodní trávnou. Tam byla řada soubojů. Zrovna tohle byl zápas o prvním gólu a dostali jsme ho my. Ten zápas nám nevyšel, měli jsme i dost absencí, ale nebudeme se vymlouvat. Soupeř vyhrál zaslouženě. Pro mě to nebylo moc příjemné i kvůli tomu, že na Hájích bydlím, takže když jdu venčit psa, tak vidím ten areál…

Po porážce tentokrát nepřišlo další zaváhání, ale zvedli jste se. Je to ukázka síly?
Po prohře nás čekaly dva domácí zápasy. Jak jsem říkal, tam jsme silní. Takže jsme to zvládli. Samozřejmě jsme si k tomu řekli nějaké věci. A taky je každému jasné, že bez porážky neprojde sezonou Slavia, Sparta ani Real Madrid. Zaváhání může přijít, jen se na něj musí správně reagovat.

Když je Union první, musíte se připravit na to, že se každý proti vám vyhecuje.
Přesně tak, každý se na nás připraví. Do začátku dají všechno, musíme být nachystaní. Je hodně důležité, jak se těch prvních dvacet minut zvládne, jestli padne gól.

Zaslechl jsem, že kromě lásky k Unionu také držíte palce Slavii a jezdíte i na její zápasy. Je to pravda?
Jezdíme se Slavií pravidelně. Byla nás většina v týmu slávistů, teď když jsme posilovali, tak přišli sparťani, takže už je to skoro padesát na padesát (směje se). Jezdilo nás na zápasy pár, teď už je to sedm až deset lidí. Je to na dvě auta, nebo na letadlo.

Chápu to správně, že míříte do Bilbaa?
Přesně tak. Za úspěchy týmu je vždycky i parta, a ta se tady tuží. Je jasné, že se něco popije, ale na hřišti to pak nebude znát. Jsme pryč od úterý do pátku. Do Španělska s námi cestují gólman, nejlepší střelec, klíčový záložník, kluci si odskočí a budou hladoví na náš zápas. Budou bojovat s o to větším zaujetím.

Sparťanský zbytek týmu vyrazil do Manchesteru na Ligu mistrů?
(směje se) Nejedou. Na domácí zápasy ale chodí. Jako trenér to mám složité, když hrála Sparta Ligu mistrů od 18:45, tak byli kluci na Spartě. Když pak zase hrála od 18:45 jiný den Evropskou ligu Slavia, tak chyběli slávisti. Ale zvládáme to. Musím pochválit celé mužstvo i realizační tým. Třeba nový asistent Marek Novotný. Je to mladý kluk z Tempa, ale kluci ho berou. Všichni jsou nadšení. Za úspěchy je tvrdá práce všech kluků na hřišti i celého týmu okolo. Uděláme maximum, abychom byli úspěšní.