Žižkovského střelce Sodomu trápilo zklamání z Jihlavy. O den později pomohl béčku k rekordní kanonádě do sítě ČAFC
Na startu víkendu jste zažil druholigové zklamání, že?
Bylo jasné, že Jihlava je v situaci, kdy potřebuje vyhrát. Věděli jsme, že to bude těžké. Vedli jsme, pak jsme prohrávali 1:2, ale chvíli před koncem se mi povedlo vyrovnat. První střelu zastavil bránící hráč rukou, ale tam jsem ochotný věřit tomu, že to rozhodčí třeba nemusel vidět. Ale pak bránící hráč zastavil dorážku za brankovou čarou. Tady si stojím za tím, že to musel minimálně asistent vidět. Každý, kdo viděl tu akci ze záznamu, tak vidí, že bránící hráč má nohy v zadní síti. Hned jsme se ozvali asistentovi rozhodčího, ale nebylo to nic platné. Viděl jsem jasně, že to byl gól. O to větší bylo zklamání, že jsme prohráli. (Komise rozhodčích později potvrdila, že gól měl platit - pozn. red.)
Tím ale vaše trable neskončily, že?
Za minutu už jsem dal gól, tady mi ale byl pro změnu odmávaný ofsajd. Tohle byla těžká situace na posouzení a nejsem si stoprocentně jasný, jak to bylo. Co víme ale určitě: měli jsme v Jihlavě stoprocentně kopat penaltu. Domů jsme odjížděli hodně zklamaní.
Vy určitě nejste spokojený ani s tím, kolik prostoru dostáváte v áčku, co?
Každý by chtěl samozřejmě hrát co nejvíce. Ale je jasné, že když to tam bude padat Tomáši Necidovi, tak bude jedničkou do útoku on. Musím makat, brát, že se na hřiště dostanu třeba na dvacet minut. Musím to odmakat a ukázat, že budu platným hráčem. Musím být stoprocentně připravený, kdyby přišla šance.
Věděl jste, že půjdete posílit i rezervu do sobotního utkání Veolia Pražská teplárenská přeboru?
Určitě ano. Je jasné, že minutáž, kterou mám v žižkovském áčku, je menší, než bych si přál, a tak jsem rád, že můžu nastoupit za rezervu, kde je plno mladých kluků.
Hrát jste šel už poněkolikáté, tentokrát jste dal dva góly, spravil jste si po pátku trochu chuť?
Dal jsem sice dvě branky, z čehož mám samozřejmě radost, ale to páteční zklamání nevymizelo. Ten zápas byl moc důležitý, potřebovali jsme v Jihlavě udělat lepší výsledek.
Mohl jste dát i hattrick?
Řekl bych, že ne. Dal jsem dva góly a pak jsem se snažil další šance připravovat. Odehrál jsem poločas, za stavu 7:0 jsem si pak řekl o střídání. Je důležité, aby si v rozhodnutých zápasech zahráli mladí kluci, kteří sbírají zkušenosti.
Neměl jste toho ve vedru náhodou plné zuby?
Já měl tak propocený dres, že kdybych ho po půli oblékl znovu na sebe, tak by mi byla asi zima. (směje se)
Byla z toho rekordní výhra 12:0, co jste na to říkal?
Že bude mít ČAFC asi docela velké starosti. Už před zápasem, když jsem se koukal na jejich předchozí utkání, tak jsem si říkal, že by to mohlo skončit vyšším rozdílem. A stalo se.
Už jste někdy vyhrál takovým rozdílem?
Když jsem byl v dorostu Slavie a nehráli jsme nejvyšší soutěž, tak jsem takhle vysoko vyhrávali, dávalo se hodně branek. Ale takhle v dospělé kategorii to není zrovna obvyklý výsledek.
Jak to vůbec vypadalo po utkání? Když jste si dali vítězný pokřik, tak pokud se vyvolával každý gól, tak už byl možná v nadsázce řečeno soupeř doma…
Musím se přiznat, že jsem do konce utkání na lavičce nebyl. Bylo dohodnuté, že když povedeme vyšším rozdílem, tak vystřídám a pojedu se podívat na výstavu automobilů. Takže nevím, jak to po utkání vypadalo. Jsem každopádně rád, že béčko vyhrálo a získalo důležité body. Potřebuje jich nasbírat co nejvíce, aby mohlo hrát více v klidu.