Kunratice jdou do přeboru s pokorou a respektem. Chceme se zachránit, velí kouč. U velké posily je dál otazník
Do startu Veolia Pražská teplárenská přeboru zbývá pár dní. Cítíte už nažhavení a nervozitu? Očekávání musí být velká, že?
Letní přestávka hrozně rychle utekla. Už po baráži, kdy jsme slavili sto let klubu, jsem všem říkal, jak krátké to volno bude. A přesně to se stalo. Všichni jsme si užili oslav, pak byla krátká dovolená a zase se šlo na věc.
Vám se sezona ještě protáhla právě baráží, takže volno bylo kratší…
Kdybychom si to takhle s baráží a oslavami dopředu naplánovali, tak to určitě nevyjde. (směje se) Oslavy připadly přesně na den, kdy Kunratice potvrdily postup do přeboru - pozn. red. Bylo potřeba si odpočinout. Hráčům jsem zakázal, aby se mnou komunikovali, vypnul jsem se ze skupiny. Pauza byla fakt krátká. Klukům jsem řekl, že nás čeká těžká práce, jdeme o soutěž výš, kde bude pochopitelně daleko větší kvalita.
Počítám ale, že do přípravy přišli pořádně natěšení.
To je pravda, trénovat nás chodí jednatřicet. Máme tu jedenáct kluků na zkoušku, teprve se rozhodne, kdo zůstane v áčku. Byl bych rád, aby i ostatní byli u nás a pomohli rezervě. Navíc, když budou výkony v béčku dobré, není problém si říct o místo v prvním týmu.
S jakým kádrem půjdeme do sezony?
Počítám, že by v něm mělo být nějakých dvaadvacet, třiadvacet hráčů. Vždycky přijdou nějaká zranění, pracovní povinnosti, tresty, takže ono to vykrystalizuje na nějakých osmnáct lidí.
O posilách zatím mluvíte jako o hráčích na zkoušku. Přesto, zkusím se zeptat na konkrétní jména. Petr Viktorin je hráčem Tempa, ale zvažuje, zda jít do divize. Ku Kunraticím má vztah, zkusil jste ho oslovit?
Řekl jste to přesně. Petr je hráč Tempa a všechno zvažuje. My mu necháváme prostor, aby se rozmyslel. Pochopitelně se známe a o všem jsme se bavili. On byl i na oslavách sta let klubu. Čekám, jak se rozhodne, necháváme to plně na něm. Ale také už je to potřetí, co jsme ho oslovili a já říkám, že třikrát a dost. Dávám mu šanci naposledy. Jméno je to velké, ale také jdeme cestou omlazování. Jinak jsme moc rádi, že se nám povedlo kádr udržet. Pro hodně kluků bude přebor vrcholem kariéry.
Tak zkušený hráč jako Viktorin by se vám určitě hodil. V souvislosti s ním padá i jméno útočníka Roberta Jůzka, který skončil v Podolí. Co tahle posila, rýsuje se?
Mluvíme spolu často, využíváme jeho služeb jako doktora. Mrzí mě, že Podolí spadlo a on šel z přeboru dolů, těšil jsem se, že si proti sobě zahrajeme. Kolikrát jsme se v legraci bavili o tom, že by šel k nám, ale nikdy jsme si ještě neplácli. On i Petr Viktorin ke Kunraticím vztah mají, ale ani od jednoho ještě nepadlo, že by k nám šli. U Roberta se mi líbí jeho náhled na fotbal a názor, že zdraví je přednější než výhra, i kdyby měl přijít třeba sestup.
To jistě ano, ale padáka Kunratice jistě dostat chtít nebudou. Jaké máte cíle?
Klíčové bude udržet se v přeboru. To bereme jako povinnost. Nebudu mluvit o tom, že chceme hrát do osmého, desátého nebo jakéhokoliv jiného místa. Prostě se chceme udržet. Jako druhý cíl bych řekl, že bychom mohli zkusit překvapit v poháru. To jsou dvě základní mety, na které se dá třeba v dalším roce nějak navázat a pokračovat v cílech dál. Je jasné, že teď budeme pro řadu týmů noví.
Nových týmů bude v přeboru skoro třetina. Jak vnímáte konkurenci?
Soupeře nějakým způsobem známe, jenže když se u nich změní trenér, začnou třeba hrát novým systémem, budou mít nové hráče. Určitě do přeboru půjdeme s pokorou a respektem. Z divize se do přeboru propadly třeba Spoje. Znám jejich trenéra Fabia Leggeriho, tam bude jistě zase velká kvalita. My jsme je viděli v akci, když jsme teď hráli s jejich béčkem. A kluci viděli tu rychlost… Sám jsem zvědavý, jak se s tím poperou.
Říkal jste, že kádr zůstal. Takže nemáte žádné odchody?
Lukáš Mráz odešel podnikat se ženou do Gruzie, ten byl hodně platný a bude nám chybět. A taky odešel Vostárek do ČAFC. Pral se u nás o základní sestavu a nakonec je pryč. Jsem zvědavý, jak si povede a přeji mu, ať se má hezky.
Co vám směrem k přeboru ukázaly přípravné zápasy?
S Dolními Břežany jsme hráli 2:2. Tam jsme nasadili do hry hodně nováčků, chtěli jsme kluky vidět v akci. Druhý zápas s Březiněvsí jsme měli se soupeřem dohodu, že si v utkání my i oni vyzkoušíme nějaké věci. Takže výsledek byl sice 5:1, ale na to jsme nekoukali, šlo o to zkoušení. Pak nám jeden zápas odpadl a poslední víkend před sezonou dostali kluci volno.
Takže teď už myslíte jen na premiéru na hřišti dalšího z nováčků – Spartaku Kbely?
Trénujeme třikrát v týdnu, víme o kvalitě v kádru soupeře, bratři Panýrkové dávali spoustu branek. Určitě platí, že i venku chceme soupeře potrápit.
A hlavní bude vyhrávat doma.
Jeden z fanoušků, co chodí v Kunraticích na fotbal spoustu let, mi řekl, ať hlavně hrajeme pořád tak hezký fotbal. Tak se pokusíme jeho přání vyhovět. Všichni chceme, aby se náš fotbal líbil.