Dolní Chabry nepřezimují poslední, ode dna je odlepila paráda kapitána. Konec podzimu byl sladký, ale jaro bude těžké, říká Palma

Jak se na podzim vlastně díváte? Tým herně dokázal držet krok, ale body často scházely.
Výhra nad Kopaninou pro nás byla hodně sladkým zakončením podzimu. Ale samozřejmě dobře víme, že je před jarní části před námi obrovská porce práce. Takže je jen na nás, abychom se co nejlépe na všechno připravili. Musíme udělat maximum.

Díky výhře nad Kopaninou už nejste poslední, vlije vám to elán do žil?
Na tabulku se bude teď koukat o něco lépe, ale všichni víme, že je před námi patnáct jarních kol a přebor je snad jedna z úplně nejvyrovnanějších soutěží, co tu máme, takže se může stát úplně všechno. Takže sice jsme porazili prvního, ale nesmíme usnout na vavřínech.

Chabry ale výsledkově nepropadaly, nedostávali jste velké příděly. Třeba s třetím Tempem, které v tu dobu vedlo tabulku, jste inkasovali rozhodující gól až v úplném závěru…
To je pravda, ale my jsme cítili, že nám chybí nějaký X faktor, který by nám pomohl ty zápasy proměnit ať už v remízy, nebo vítězství. Vyhráli jsme na podzim jen dvakrát, samozřejmě jsem čekali, že vítězství uděláme víc.

Proti prvnímu týmu tabulky jste X faktor našli?
Možná jsme nebyli tolik svázaní nějakou povinností, že musíme. Věděli jsme, že Kopanina má velkou kvalitu vepředu, nebo vlastně na všech postech. Takže jsme šli možná trošku s klidnější hlavou do zápasu. Pro výhru jsme se snažili udělat jako vždycky maximum. A vyšlo to.

Vaše trefa, díky které nejste poslední, byla parádní. Kde se to ve vás vzalo?
Snažil jsem se vystřelit a říkal si, že by to tam mohlo spadnout. A spadlo. Byl to krásný pocit. Většinou, když padne takhle gól z dálky, tak je to hezký gól.

Pomohlo asi i to, že v klíčové chvíli za stavu 0:0 vás podržel gólman Provazník.
Určitě. Vyhrát takový zápas jako je s Kopaninou, k tomu bezpochyby potřebujete i štěstí. Jsme si toho vědomi a jsme moc rádi, jak to dopadlo.

V posledním utkání podzimu chyběl na lavičce zastupující hlavní trenér Vladimír Šmicer. Dal přednost hokeji. Mluvil jste o tom, že je třeba mít štěstí. Ale vy jste to zvládli bez „Štístka“, což je jeho přezdívka.
To je pravda. (směje se) Štístko nám odjelo, ale aspoň zůstal na lavičce junior. Takže jsme měli poloviční štístko a byla z toho výhra.

Přijel Vladimír Šmicer alespoň na dokopnou a pochválil vás?
Netušili jsme, zda to stihne, ale říkali jsme si, že možná přijde i kouzelník… (směje se) Šmíca nakonec přijel a měl ohromnou radost. Stihl to společně s námi oslavit.

Překvapil vás Pražská teplárenská přebor něčím?
Že by nás něco vyloženě zaskočilo, to asi ne. Když jsme postupovali, tak jsme věděli, že to bude pro nás všechny výzva, ale s tím jsme do toho šli. Tým se na soutěž postupně adaptuje.

Říká se, že jaro bývá těžší. V čem to musí být ze strany vašeho týmu lepší?
Že jaro bývá těžší, to můžu potvrdit. Když jsme byli v přeboru naposledy, tak podzim byl poměrně úspěšný, potom jaro bylo velké zklamání. Doufám, že jsme se z toho poučili a že se něco podobného nebude opakovat.

Očima Jiřího Šmicra, hráče Dolních Chabrů a syna šéfa klubu

„Tuhle výhru v posledním kole jsme hodně potřebovali. Těšili jsme se na Kopaninu a chtěli se ukázat. Kluci se fakt snažili, bylo to dobré a vyšlo to i výsledkově. Pro mě je všechno o to těžší, že jsem si před začátkem sezony přetrhl vaz v koleně. Chvilku se čekalo, co bude, ale příští týden jdu na operaci. Takže musím o to víc fandit klukům, aby se přebor udržel a já si zahrál v příští sezoně. Na přebor jsem se moc těšil, já klukům věřím, že to zvládnou. Chodím se koukat na každý trénink. Je to těžké, ale nic s tímhle zraněním neudělám… Samozřejmě bych si moc rád zahrál. Snad to půjde co nejdříve.“