Admiře jsem vděčný, ale je fantastické být zase doma. Máme to super rozehrané, říká kapitán Tempa Trajhan

Stál proti vám druhý tým tabulky. Čekali jste, že bude cesta za třemi body složitější?
Věděli jsme, že na Střešovice chodí hodně lidí a že se prezentují hodně důrazným fotbalem, což nám někdy moc nevyhovuje. Tak jsme se na to připravovali celý týden a výhra 8:2 je jako třešnička na dortu.

První ale do dortu zakrojili gólově domácí. Šli do vedení a mohlo se zdát, že to jednoduché nebude.
Prohrávali jsme, nerodilo se to lehce. Ale myslím, že jsme vyhráli zaslouženě.

Domácí vám slibovali, že na vás vlétnou. Byli jste obezřetní?
Vletěli na nás, byli hodně nahecovaní. Četl jsem všechno, jak je trenér na nás připravuje. Čekali jsme to a nepohlídali jsme si jeden nákop. Ale semkli jsme se, hodili jsme to za hlavu a do třicáté minuty už jsme vedli 3:1. Nebylo rozhodnuto, ale zápas jsme měli pod kontrolou.

Bylo těžké jít do zápasu poté, co jste naposledy nastříleli dvanáct gólů?
Určitě jsme jeden z týmů, co je nejsledovanější. Bylo nám jasné, že dvanáct gólů se nedává každý den, takže bude všechny zajímat, jestli to nebyla náhoda. Tak jsme to snad potvrdili. Dali jsme osm gólů, bereme to s pokorou, 8:2 je krásný výsledek a další zápas máme Třeboradice doma, to nás také nečeká nic lehkého. Tak jsme rádi za výhru.

Namlsaní fanoušci budou čekat další hody, nemyslíte?
Určitě jsme si na sebe trošku ušili bič. Ale naši hroťáci, útočníci, góly zase dají. Je otázka, jestli jich pár dostaneme, ale my si nahoře hodně věříme a myslím, že to bylo ve Střešovicích vidět. Útočných akcí máme hodně a vždycky nám tam něco spadne. Musím všechny kluky nahoře pochválit.

Vy musíte být po návratu z třetiligové Admiry v sedmém nebi z toho, jak se daří, ne?
Moc mi dva roky sbírání zkušeností v Admiře pomohly. Jsem jí moc vděčný. Bylo to tam fakt super, ale doma jsem přece jenom na Tempu. Vyrůstal jsem tu od šesti let. Byl jsem s klukama na každém zápase, když jsem mohl. Pro mě se v podstatě nic nezměnilo, byl jsem s kabinou pořád. Teď to navíc můžu všechno uhrát na hřišti. Je to fantastický pocit, být zase doma.

Taky jste hned dostal důvěru zahrávat pokutové kopy, nosíte kapitánskou pásku.
Penalty kopu od patnácti let, beru si je. Teď na Admiře jsem v minulé sezoně jednu nedal, ale jinak si na žádnou zahozenou nepamatuji. Vždycky jsem proměňoval. Kluci mi v tomhle věří a já se jim to snažím splácet. Zatím jsem dal tři ze tří, tak snad dobrý.

V Admiře jste přičichl k vyšší soutěži. Její rezerva kope v divizi, kam by chtělo výhledově i Tempo. Máte v hlavě takový plán, posunout se do čtvrté nejvyšší soutěže?
Už když jsem odcházel z Admiry, a chci tady zdůraznit, že jsem odcházel fakt v dobrém, tak jsme se smáli, že se za rok potkáme a doufám, že se to povede naplnit. I když to bude strašně těžké, přebor je fakt ohromně těžká soutěž, ale doufám, že se to povede. Je to náš cíl.

Tempo dělá rok co rok viditelné posuny, hráči rostou před očima. Vypadá to, že máte oprávněné ambice.
Jo, jo. Máte to super rozehrané, paráda. Ty zápasy jsou často jen o nás. I na Kopanině si troufnu říct, že jsme byli lepší, ale udělali jsme hrubé chyby, nedali jsme góly a prohráli jsme 1:4. Takže víme, že když nezapneme hlavy, tak můžeme prohrát s kýmkoliv. Ale když budeme plně soustředění, tak porazíme kohokoliv v přeboru.