V sobotu gól v přeboru za Duklu JM, v neděli pak celý zápas za Braník C. Chyba v zápisu? Ne, příběh pro Hollywood, směje se Trávník
Celou dobu od našeho posledního rozhovoru jsem si myslel, že už jste zase hráčem Braníka. Co se stalo?
Já jsem si to myslel taky. (směje se) Ale trenér Světlík držel do poslední chvíle prst na spoušti a odklepl to až po utkání v Chabrech.
Být vámi, tak bych si to raději ověřil...
Už jsem se koukal, už jsem branickej.
Když jsem vás viděl v zápisu o utkání v Dolních Chabrech, překvapilo mě to. Říkal jste, že si chcete užít léto. To jste to bez Dukly JM dlouho nevydržel.
Já jsem si ale léto opravdu užil, a moc. Přesně, jak jsem chtěl. Jen minulý týden ve středu jsem si chtěl ještě s Duklou zatrénovat. Měli v plánu cvičení na fyzičku, tak jsem si říkal, že před generálkou, kterou jsme měli s Braníkem C v neděli, se mi to bude hodit.
A místo toho jste se hodil Dukle JM v sobotu.
Je pravda, že od středy mě trenér Světlík atakoval. Vyptával se, zda bych zvládl třicet minut.
Co vás zlomilo?
Asi to, že vypadl ještě nemocný Ondra Kotlík, tak jsem říkal, že na lávku teda půjdu. A když se bude prohrávat, tak bych tam třeba na pět minut naskočil a zkusil něco vymyslet.
A dopadlo to jinak, tedy kromě toho, že Dukla JM prohrávala v poločase 2:3 a pak přišla za pár minut vaše chvíle...
Právě kvůli tomu mě trenér ukecal, že to otočíme a půjdu hned od začátku druhého poločasu. Slíbil taky, že když to otočíme, tak mě stáhne. A já dal za chvíli gól na 3:3. Ale po pěti minutách jsme se cítil šíleně. To se mi na fotbale ještě nikdy nestalo. Ty dva měsíce byly znát. Když jsme pak dali gól na 5:3, ptal se trenér, kolik ještě zvládnu. Vydržel jsem ještě chvíli, ale vypínaly mi nohy.
Co jste na start do sezony v podání Dukly říkal? A co spoluhráči, byli překvapení, že jste se objevil?
Já kluky samozřejmě pořád sleduju. Ale hrát už jsem za Duklu nechtěl, ale když vypadl Kotel... Tak jsem do toho šel, nakonec je z toho hezký příběh. (usměje se) To by bylo něco pro Hollywood (směje se). A Ondrovi Kotlíkovi taky bude líto, že nedělal rozhovor. Kluci z Dukly asi nevěřili, že budu hrát, protože jsem tvrdil, že nemám kondici a do zápasu nejdu. Asi tam byla i nějaká sázka s Natálií. (vedoucí mužstva)
Tušíte, kdo sázku vyhrál?
Myslím, že asi trenér. On byl pořád přesvědčený o tom, že nakonec kývnu a budu hrát.
Gól a výhra, to je skvělá vizitka. Jaké jste měl ohlasy po utkání?
Hodně lidí mi pak psalo, jestli to není nějaká chyba tisku v zápisu. Já bych se na ten zápas stejně šel podívat, takže byl jediný rozdíl v tom, že jsem si vzal věci a na chvíli si zahrál.
Byl jste se na Duklu JM už v sezoně dříve podívat?
Na Vyšehradě. Tam padlo hodně gólů, bohužel do špatné sítě (6:0). Tam jsem si zápas nevybral dobře. Jinak se snažím koukat na internetu. Jen Třeboradice nevysílaly přímo, tak jsem si psal s Vláďou Solařem, který nemohl hrát, ale byl na lavičce. Když dostala Dukla pět gólů za poločas, tak jsem mu psal, jestli je to vážně pravda... Škoda, že nakonec neplatil gól na 5:5, i koncovku se Zličínem si kluci vyžrali.
Proč to podle vás zatím nejde?
Je to realita, když si vezmete fakta, tak sedm lidí odešlo. Noví kluci jsou mladí, zvykají si na dospělý fotbal. Bude to chtít chvíli času, ale trenér Světlík to z nich vyždímá.
Ze hřiště jste šel v 83. minutě a měl jste toho dost. V neděli jste ale tedy hrál celý zápas za Braník C?
Přesně tak. Zápas s béčkem Cholupic jsem odehrál s Milanem Cvrčkem na stoperu. Dřív jsme spolu hráli v útoku, tak teď jsme skončili vzadu. Dalo se to. Ta porce minut za Duklu byla náročnější. Generálka byla v pomalejším tempu.
Vyhrálo se 10:1, kolik jste dal gólů?
Ani jeden. Já jsem vždycky končil na půlce.
Co na dva fotbaly za víkend říkali doma?
Manželka mi říkala, že jsem to tedy dlouho nevydržel. Ale platí, co jsem sliboval. Teď už bude jen céčko Braníku. Přivedl se ještě Honza Kučera, stará parta se fakt dala dohromady a už se těším na soutěž. Je ale pravda, že tenhle víkend vyšel fantasticky. Dvě výhry mi udělaly radost.