Kluci to proti Tempu tvrdě odpracovali, těší kouče Královic. Zápas na Podolí musí tým zvládnout bez záložníka Janouška
Jak jste si cennou výhru užil?
Hrál jsem jen chvíli, stejně jsem si ale po utkání odpočinul a pak se vydal na hokej.
Do Třince na extraligové play off jste asi nejel. Hrajete ještě soutěžně hokej?
Já si jen chodím zahrát sám hokej s kamarády. Jsou tam už starší kluci, ale také dorostenci, pro mě je fajn, že mám další pohyb.
Takže jste slavil sportem?
Ano. Pochopitelně jsme měli všichni radost, že se vyhrálo. Samozřejmě, že se po utkáních věnuju regeneraci, ale taky se potřebuji hýbat. I když je tam riziko dalšího zranění. Kvůli hokeji jsem toho v tomhle směru stihl víc než za fotbalovou kariéru. (usměje se)
Při hokeji asi vypnete a vypustíte fotbalové starosti, že?
Člověk všechno nosí v hlavě, věděl jsem, že tři body jsme měli získat už proti Uhříněvsi. V tomhle systému to po remízách přiskakuje do tabulky pomalu. Teď bude super, pokud se nám to ještě povede příště potvrdit venku.
Podolí máte v tabulce nejblíže, je šance, že ho Královice dostanou po vzájemném duelu pod sebe...
Když se podíváte na tabulku, tak je to vměstnané od šestého místa až k nám, kdy jsme čtrnáctí, do sedmi bodů. Takže se dá čekat, že to bude pořádná divočina a takřka každé utkání bude, jak se říká, o šest bodů.
Tempo patří do špičky přeboru, co na něj platilo?
První půle byla dobrá. Neprohrávali jsme osobní souboje, dobře jsme soupeře napadali a on dělal chyby. Odehráli jsme to dobře jako tým. Po přestávce to bylo horší. Byly tam situace, kdy jsme měli i štěstí, ale i my jsme měli šance. A myslím, že jsme vyhráli zaslouženě.
A tím pádem jste odskočili poslednímu duu Vyšehrad - Radotín už na sedm bodů.
Přebor je hodně vyrovnaný. Třikrát za sebou vyhraješ a posuneš se k první pětce. Věřím, že se ještě zvedneme. O tom, že vše půjde s lepšími terény a počasím nahoru herně, jsem přesvědčený. A výhry nám pomůžou i psychicky. Pořád se do týmu zapracovávají nové hráči.
Souhra, která fungovala pomalu naslepo, kdy jste řádil v útoku vy, Formáček a Randa, je pryč. Jaké jsou současné Královice?
Občas mi někdo řekne, že Královice jsou zkušené. To fakt platilo dřív, my máme sedm kluků do pětadvaceti let, máme mladý, dynamický tým. Všechno má nějaký vývoj a byly situace, kdy jsem byl naštvanej, že všechno nešlo, jak jsem chtěl. Dávám tomu čas, energii, a když to pak nepřinese očekávaný výsledek, bolí to.
Narážíte na přístup hráčů, nebo absence během sezony?
Je jasné, že tam jsou nemoci, zranění. Pak musíte pracovat s tím, že jste v amatérském fotbale, takže někdo odjede během sezony na dovolenou. Ve výsledku narážím na to, že jsme měli udělat daleko více bodů na podzim. Čekal jsem, že bychom jich mohli mít dvaadvacet, pětadvacet a že budeme blízko nejlepší pětce, jak jsou Královice zvyklé. A co se týče přístupu, je tu pozitivní změna. Začali jsme trénovat třikrát v týdnu, o ten trénink si řekli mladí, že si chtějí přidat. To je moc pozitivní signál, že na tom klukům záleží.
Realita je ale taková, že po dvacátém odehraném kole máte 21 bodů a hrajete o záchranu.
Na jaře máme dvě výhry, jednu remízu a dvě prohry. Měli jsme mít o jednu výhru více, takhle je to šedý průměr se sedmi body z pěti utkání. Ale jak jsem říkal, měli jsme víc bodů udělat na podzim. Teď jsem moc rád, že jsme zvládli Tempo. To nás na podzim přejelo. A jsem rád, že do toho kluci šlápli, i když se prohrávalo.
Před jarem jste říkal, že klidně zůstanete na lavičce a budete nastupovat ve druhé půli na unavenější obrany. Jak vám sedí tahle role?
Myslel jsem si, že budou hrát mladší kluci, že jim to místo v základu nechám. Já se na tu roli vlastně těšil, že tam půjdu na třicet minut, ty odmakám na sto procent. Zase tolikrát se mi to ale nepovedlo, vzhledem k situaci jsem musel do základu. Ale když nastoupíte proti béčku Žižkova a hraje na vás devatenáctiletý kluk... Bylo toho dost, dal jsem si za ten zápas spoustu "bazénů".
Teď jste nastoupil až v 82. minutě, nebylo vám to málo?
Tohle neřeším. Hlavně, že se vyhrálo. Vítězný gól jsme dali asi šest minut před koncem. Kluky jsem pak nabádal, abychom si vážili balonu, aby tam nebyly zbytečné standardky. Musím říct, že nám soupeř pomohl i svou nedisciplinovaností, my jsme ty tři body potřebovali a máme je. Vím, že tam byly situace, kdy jsme třeba mohli zkusit přidal třetí gól, ale my jsme se soustředili hlavně na to, abychom to uhráli. A ve finále stejně všichni uvidí body.
Na příští zápas se jistě těší záložník Jiří Janoušek, který byl oporou Podolí, ale před jarem posílil Královice. Může právě on být trumfem pro další kolo?
Jirka hrát nebude. Taková byla dohoda s Podolím, když ho k nám pouštělo, takže bude mít místo zápasu volný víkend. Ale podívat by se přijít mohl, na zápase bude i jeho velký kamarád Karel Kristen. I bez Jirky to určitě budeme chtít zvládnout.