Foto: Jiří IPSER
Významná většina utkání přeboru se obešla bez hrubých chyb, říká šéf rozhodčích Mencl. V čem se však sudí mýlili? Podívejte se!

Významná většina utkání přeboru se obešla bez hrubých chyb, říká šéf rozhodčích Mencl. V čem se však sudí mýlili? Podívejte se!

Nejen fotbalové kluby, ale také rozhodčí si hodnotili, jak se jim povedla podzimní část. Komise rozhodčích Pražského fotbalového svazu si prošla výkony ve všech 120 utkáních první poloviny Pražská teplárenská přeboru mužů. Kolik hrubých chyb v nich našla? O tom mluví Kryštof Mencl, předseda Komise rozhodčích PFS. V článku pak najdete i videoukázky z podzimu s několika chybami, ke kterým komise přidala odborné vyjádření.

Jak jste si na komisi rozhodčích vyhodnotili podzim z hlediska chybovosti sudích v přeboru?
Významná většina všech podzimních utkání přeboru se obešla bez hrubých chyb rozhodčích, tedy chyb, které by měly za následek ovlivnění výsledku zápasu. Obecně se dá říci, že rozhodčí chybovali v minulosti, chybují a budou chybovat. Jako komise rozhodčích usilovně pracujeme na tom, aby v budoucích zápasech bylo zjevných pochybení minimum. Nedisponujeme možností VAR při utkáních jako ve FORTUNA:LIZE, takže jakékoliv rozhodnutí rozhodčích je v danou chvíli, stejně jako v minulosti, většinou neodvratné a konečné. Rozhodčí se musí rozhodnout v daný moment během pár vteřin a učinit finální rozhodnutí.

Takže za rozhodčí hodnotíte podzim jako úspěšný?
Celkově ano, ale vnímáme rezervy či oblasti pro zlepšení. Na pravidelných miniseminářích během podzimu jsme jednotlivé situace probírali s rozhodčími průběžně, včetně jednotlivých chyb s konkrétními rozhodčími. V tomto trendu budeme pokračovat během zimního semináře a v jarní části soutěže. Za zásadní považujeme fakt, že žádný výkon na podzim neměl znaky tendence.

Mluvil jste o tom, že významná většina utkání se obešla bez hrubých chyb. Nějaké se však našly. Můžete přiblížit, kolik jich bylo?
V podzimní části přeboru se odehrálo 15 kol, dohromady 120 utkání. Celkem se rozhodčí dle názoru komise dopustili 18 hrubých chyb. Můžeme tedy konstatovat, při existenci osmi utkání v každém kole, že v přeboru každý víkend docházelo v průměru k 1,2 chybám na kolo. Pouze v šesti utkáních za celý podzim musíme sdělit, že chyby rozhodčích vedly k ovlivnění finálního výsledku utkání.

Vybrali jste několik podzimních chyb rozhodčích, které jsou vidět na přiložených videích níže. Jsou tyto situace vytažené záměrně, protože se dějí nejčastěji?
U prvních dvou klipů zní odpověď: ANO, jelikož se jedná o nedůsledné trestání hrubého nesportovního chování příslušníků družstev ze strany rozhodčích. S benevolencí rozhodčích vůči nesportovnímu chování například trenérů družstev jsme se potýkali prakticky celý podzim. Rozhodčí budou nadále instruování, aby důsledně přistupovali k potírání nesportovního chování, byť se jedná o nepopulární řešení. Klipy číslo 3 až 6 ukazují „klasické“ případy chyb rozhodčích v důsledku nekvalitní či nedostatečné spolupráce mezi rozhodčími nebo chybného pravidlového výkladu zmaření zjevné brankové možnosti či surové hry. Poslední klip číslo 7 demonstruje ofsajdovou situaci, kde dle našeho názoru došlo k významnému selhání asistenta rozhodčího i rozhodčího. Věříme, že taková chyba se již nebude opakovat.

č. 1: Trenér hostů se dopustí použití pohoršujících, urážlivých výroků směrem k rozhodčím, za což měl rozhodčí udělit ČK.

č. 2: Trenér domácích se dopustí použití pohoršujících, urážlivých výroků směrem k rozhodčím, za což měl rozhodčí udělit ČK.

č. 3: Rozhodčí měl nařídit pokutový kop za nedbalé podražení, v této situaci měl být asistent rozhodčího nápomocen rozhodčímu a domluveným signálem signalizovat přestupek. Rozhodčí měl chybné vzdálené poziční postavení, měl být blíže situaci.

č. 4: Rozhodčí správně nařídil pokutový kop, ale chybně udělil ŽK. Jelikož se jednalo o držení soupeře (obránce nechtěl hrát míčem) měl rozhodčí za zmaření zjevné brankové možnosti udělit ČK. Dle pravidel fotbalu druh přestupku „držení soupeře“ v takové situaci neumožňuje udělit ŽK.

č. 5: Rozhodčí nařídil přímý volný kop za nedbalé podražení, jelikož by útočník postupoval s míčem pod kontrolou sám směrem na branku soupeře (pravděpodobně i na prázdnou branku), měl rozhodčí obránci udělit ČK za zmaření zjevné brankové možnosti.

č. 6: Rozhodčí nařídil přímý volný kop a měl udělit hráči ČK za surovou hru, kopnutí soupeře podrážkou kopačky do holeně za použití nepřiměřené síly v boji o míč. Provinivší se hráč ohrozil zdraví soupeře.

č. 7: Útočník č. 10, který stál v ofsajdové pozici, evidentně ovlivňoval svým postavením a pohybem brankáře soupeře. Z tohoto důvodu měl asistent rozhodčího signalizovat ofsajd a branka neměla platit.



Související články