Střešovice zvládly šlágr I. A třídy a přezimují první. Rozjásaná kabina slavila záchranu
Co se s týmem při vedení o čtyři branky stalo?
Zápas šel určitým směrem, nikoho nenapadlo, co se může stát. I podle statistik jsme byli lepší. Jenže pak přišla naše slabá desetiminutovka. Dali jsme si vlastní gól, přišla penalta a ve finále se dá říct, že konec zápasu byl docela dramatický.
Soupeře tak nastartovalo snížení brankového rozdílu?
Zbraslav zjednodušila hru, vsadila na dlouhé nákopy, má na to typologicky sestavené mužstvo. U nás pro změnu v určité euforii došlo k tomu, že jsme nedokázali ubránit určité situace, neměli jsme držení míče.
A náskok byl menší a menší. Když byl rozdíl jeden gól, hrklo ve vás?
Samozřejmě, že hrklo. Když je to o gól, může přijít rána ze třiceti metrů do šibenice, přijde nějaká chyba, podklouznutí... Ale stojím si za tím, že kdybychom nevyhráli tohle utkání, bylo by to nezasloužené. Za stavu 5:3, 5:4 jsme měli tutovky. Nedali jsme a nějaký ten cvrček pochybností v mé hlavě byl. Ale dopadlo to dobře.
Mít možnost jako v hokeji, vzal byste si oddechový čas?
Ano. Promluvil bych k hráčům a uklidnil bych je. Všichni jsme věděli, že už to utkání prostě musíme dohrát. Ono to bylo složité v tom, že na začátku utkání jsme měli šance, nedali jsme je a pak jsme dostali gól z ničeho. To byla těžká chvíle a z té jsme se dokázali dostat.
Time out jste neměl, křičel jste aspoň z lavičky?
Nějaké pokyny z lavičky šly, po náhradnících jsem také posílal zprávy. Nakonec jsme to zvládli, ale po utkání tam byly smíšené pocity. Cítil jsem, že jsme to měli zvládnout o malinko lépe. Ale dovolím si taky říct, že výsledek neodpovídá.
Byť jste vyhráli, oceníte i výkon soupeře?
Klobouk dolů, že to za stavu 1:5 nezabalili. Věděli jsme, stejně jako soupeř, že je to Zápas podzimu, šli jsme do něj shodně na 37 bodech. Je jasné, že hráči měli zdravé sebevědomí.
Prozradíte, neměl jste obavu, že bude duel svázaný taktikou a třeba o jednom gólu?
Nečekal jsem, že to bude o jednom gólu. Je pravda, že my ani Zbraslav jsme moc branek nedostávali a dost jsme jich stříleli. Na 1:0 to v mých očích prostě nevypadalo. Na druhou stranu oba týmy šly do utkání se ztrátami v základní sestavě. Povedlo se nám ale tým skvěle namotivovat.
Vypsali jste nějaké speciální prémie, aby byla veselejší dokopná?
Dokopná by byla tak jako tak, bez ohledu na výsledek. Ale je pravda, že po výhře byla oslava bujařejší. Ohledně motivace jsem to myslel tak, že jsme mužstvo s celým realizačním týmem dobře připravili. Máme kluky dorosteneckého věku, kteří takhle těžký zápas ještě nehráli. Snažili jsme se, aby nebyli svázaní.
Zjevně se to povedlo. Přezimujete na první příčce, odpovídá to vašim předsezonním představám?
Představy jsou jedna věc a realita další. Nám se povedlo tým vhodně doplnit, pomohli jsme si i z vlastních zdrojů.
Musí přijít otázka na postup. Cílí Střešovice na Pražská teplárenská přebor?
Střešovice přebor hrály, mají krásný areál a myslím, že by klubu přebor slušel. Ale jsme teprve v půlce, může se stát ještě hodně věcí. V kabině jsem klukům řekl, že když máme čtyřicet bodů, tak jsme zachránění.
Jak na to hráči reagovali?
Začali skandovat, že jsme zachránění. (směje se)
Tušil jste před sezonou, že můžete hrát takhle vysoko?
Chtěl jsem, abychom hráli nahoře. Začali jsme porážkou ve Slivenci 3:6, musím zase pochválit soupeře, tady ale výsledek taky neodpovídal. Brali jsme to tak, že co vás nezabije, to vás posílí.
Tým se zvedl a už neprohrál. Přesto, budete mužstvo během zimy posilovat?
Zkusíme si pomoci z vlastních zdrojů, ale i hráči odjinud. Trénuji hodně dlouho a fotbalistů znám dost. Otázkou je, co se podaří. Ale tři hráči by se mi hodili. Výhodou je, že jsme první, na to může leckdo slyšet.
Šlágr očima zbraslavského trenéra Martina Vnoučka
„Doplatili jsme na velké chyby vzadu, Střešovice nás trestaly. Navíc se hrálo na malé umělce. Za stavu 5:1 pro domácí to vypadalo na debakl, pak jsme změnili systém hry, vsadili jsme na nakopávané míče. Ze začátku jsme hráli kombinačně, domácí hráli nátlakově. Poslední zápas podzimu jsme prohráli, nezbývá nám, než se rvát na jaře dál. Určitě máme o co hrát, ve hře je pětačtyřicet bodů. V utkání nám chyběly tři opory, Zich, Sedláček a Kotě, bylo to znát, ale nakonec jsme mohli i vyrovnat.“