Chcete do divize? Chcete hrát fotbal? Střelec Spojů Baisa prozradil, co nastartovalo lídra

Vypadáte hodně spokojeně, má pro vás výhra nad Duklou speciální váhu?
Od začátku sezony jsme se na ten zápas těšili, moc jsme to utkání chtěli vyhrát. Možná jsme měli v hlavách to, že chceme postoupit do divize a věděli jsme, že Dukla bude v boji o postup naším soupeřem. O to víc jsme chtěli tři body.

První poločas ale určitě nebyl podle představ. Jak vám bylo, když šel soupeř do vedení?
Vůbec nikdo nechápal, jaký fotbal předvádíme, nikdo tomu nerozuměl. Nehráli jsme to, co po nás chtěl trenér. Hráli jsme jiný fotbal.

Byla o přestávce bouřka v kabině?
Trenér byl v klidu, každému znovu řekl, co musí na hřišti dělat. A taky nám říkal: chcete postoupit do divize? Nebo nechcete? Všichni to měli v hlavě, přemýšleli jsme o tom, co bylo špatně. A všichni jsme cítili, že chceme vyhrát a musíme bojovat až do konce.

Věřil jste, že zápas otočíte?
Všichni jsme tam šli s cílem to na sto procent odmakat.

K vyrovnání vám pomohl šťastný gól, byl to zlomový moment utkání?
Myslím, že klíčová věc se stala už v poločase, kdy trenér odešel ze šatny. Zůstali jsme v kabině jen sami hráči, slovo si vzal kapitán Míra Verner a taky Kuba Kubek. Obešli jednoho hráče po druhém a ptali se: Co tady děláš, chceš hrát fotbal? Já chci totiž vyhrát! Nejdříve nás motivoval Fabio a pak přišla tahle motivace. O to víc jsme chtěli vyhrát.

Důležitý gól na 2:1 jste dal nakonec vy, věřil jste, že tým posune k dalšímu tříbodovému zisku?
Už když jsme dali první gól na 1:1, tak jsme všichni žili tím, že je to náš zápas, že už ho musíme dotáhnout k vítězství. Nic jiného nás nezajímalo.

Dukla JM vás v úvodu hodně zlobila, ale i váš trenér říkal, že vám pak defenzivnější taktikou hodně věcí usnadnila. Cítil jste to stejně?
Trenér nás upozorňoval, že to s Duklou nebudeme mít jednoduché, že musíme hrát naplno až do konce. Jakmile na chviličku nebudeme koncentrovaní, hned můžeme dostat gól, a to se taky stalo v poslední minutě. Naštěstí to byl jen gól na 3:2.

Kromě gólu jste měl šanci, kdy jste po pravém křídle šel sám na branku, ale místo zakončení jste přihrával. Trenér říkal, že už jste neměl sílu. Bylo to tak?
Jo, jo. Neměl jsem sílu a taky mě bolela noha. Kdybych měl sílu, tak bych určitě vystřelil a dal gól. Takové góly jsou pro mě typické, ale fakt jsem neměl sílu. V tom utkání bylo hodně běhání, byl těžký.

Byla Dukla nejtěžším soupeřem, na kterého jste zatím v Pražská teplárenská přeboru narazili?
Myslím, že nejtěžší byl první zápas. Byla to premiéra v přeboru, který jsme ještě nehráli. Byla jiná rychlost hry, jiní hráči, jiný fotbal než v I. A třídě.

Máte pět zápasů a patnáct bodů na kontě. Co na to říkáte?
(směje se) To je samozřejmě pěkné. Ale vyhrávat musíme dál. Od toho jsme tady. Trenér Fabio nám říká, že každý zápas musíme odehrát na sto deset procent. Makat, makat. Když to tak bude, budeme vyhrávat. Když to bude na devadesát procent, může přijít remíza, nebo prohrajeme. Musí se všechno odmakat naplno.

Poprvé se zápas nedohrál kvůli lijáku a bouřce. Když začalo pršet, vzpomněl jste si na to?
Jo, to byla přesně moje první myšlenka. Koukal jsem nahoru. Naštěstí jsme to teď dohráli a vyhráli.

Jak nepříjemné je pro vás, když se musí hrát zápasy ve všední den, kdy chodíte do práce?
To je pro nás horší. Byl jsem trošku unavený, v sobotu je to lepší. Můžete si ráno poležet a pak jdete na fotbal. O víkendu je to příjemnější, ale vyhráli jsme i teď, a to je hlavní.


Vstup Spojů do Pražská teplárenská přeboru očima kouče Fabia Leggeriho
„Fantastický vstup, nemůžu říct samozřejmě nic jiného. Upřímně jsem nečekal, že budeme mít pět výher. Že budeme nahoře, třeba do třetího, do pátého místa, to ano. Ale pět výher? Až takový optimista jsem nebyl ani já. Jen v prvním utkání s Královicemi se hrálo víc otevřeně, a teď proti Dukle taky. Ty další tři utkání jsme útočili a soupeř byl vzadu. S Duklou to byl opravdu těžký zápas, těch prvních pětatřicet minut. Mohla dát více branek, ale pak začala bránit a nechala nám prostor. Máme v týmu kluky, co hrají nejen fotbal, ale i futsal, jsou schopní se uvolnit. Využili jsme toho a mám radost, že jsme vyhráli.“