Hraješ v základu, slyšel asistent Šandera od legendy. V Radotíně musel překousnout porážku

S čím jste nebyl spokojený?
Minulý zápas s Hostivaří doma jsme drželi balon, vypadalo to hezky, kluci se nebáli hrát. Tentokrát na nás soupeř nalezl, byl bez bodu, vyměnil trenéra a hrál účelně. Vlezli na nás zkušení hráči a my jsme byli mlaďounký. Kluci byli trošku pos...í.

Je pravda, že byli ze strany vašeho týmu pěkné akce, ale přebíjely je strašidelné chyby. Co se s tím dá dělat?
To je dané mládím. Kluci nemají nic moc odkopáno. A přechod z dorosteneckého fotbalu do dospělého je složitý, ať si říká, kdo chce, co chce. Je to prostě tak. Chlapi hrají o body, třeba o prémie, hraje se prostě jiný fotbal.

Ale šance jste měli...
Soupeř na nás nalezl, ale paradoxně jsme měli v první půli asi čtyři vyložené šance. Šli jsme sami, třikrát jsme to doklepávali z malého vápna. Takže jsme šance měli, i když jsme hráli špatně. Druhou půli jsme začali lépe, ale zase jsme nic nedali. A pak jsme z jednoho nákopu dostali gól a řekl bych, že remíza by asi byla spravedlivější. My jsme měli šance a soupeř prostě chtěl.

Jak je těžké dirigovat mladší hráče přímo z trávníku v roli asistenta trenéra?
Teď jsem hlavně asistentem u A týmu, v Radotíně vlastně měl být Jirka Novotný, ale nebyl. Měl jsem to vést jen trenérsky, ale pořád hraju, tak jsem si vzal i kopačky. Je to těžký, no. Trenér Dan Veselý tam je, ale člověk z placu ty věci prostě nevidí.

Ale dirigoval jste i střídání, takže něco jste vidět musel. Nebo to byl instinkt?
Dirigoval jsem věci, které byly potřeba. Ale ve výsledku by to Dan udělal stejně. Konzultovali jsme to s trenérem. Když je tady Jirka Novotný, tak to taky konzultujeme, když přijdu. Ale tentokrát to bylo z mojí strany víc hráčské než trenérské.

Sestavu na zápas dělal tedy Jiří Novotný, který na utkání nebyl?
Sestavu určil v pátek na tréninku Jirka Novotný, pak mi ale ještě večer volal, že hraju. Já jsem mu totiž volal, že nehraju. A on mě ukecal (směje se), že budu v základu. Já jsem si říkal, že půjdu týmu pomoci, když tady on nebude. Měli jsme s áčkem předzápasový trénink a měl jsem na něm být.

S áčkem si užíváte jiné pocity, v soutěžních zápasech jen vyhráváte...
Vyhráváme, to je pravda. Ale je to tím, že my chceme všichni postoupit a děláme pro to maximum. Fakt tvrdě trénujeme, připravujeme se na soupeře, v áčku je povinností dost. Musíme se vyrovnat i s tím, že každý ve třetí lize se chce na Viktorku vytáhnout.

Zaslechl jsem, že by Jiří Novotný měl hráčské angažmá v Kralupech ukončit. Nebo bude hrát dál a kombinovat angažmá ve středočeské A třídě a trenérské působení u béčka Žižkova?
Jasné je, že Jirka je tady trenérem, sezonu hráčsky rozjel tam. Je otázkou, jak se to všechno nastaví. Třeba se ten model v zimě upraví, uvidíme. Tréninky přes týden stíhá všechny v pohodě, jen teď to prostě vyšlo takhle, že měl i svůj zápas jako hráč. Je ale lepší, když tu je.

On v Kralupech dává na začátku sezony i vítězné góly. Nepřemluvíte ho, aby šel hrát ze rezervu na Žižkov?
Ukecával jsem ho, že si to můžeme strčit spolu. Ale zatím říkal, že to tak nevidí. (směje se)

Bývalí spoluhráči ze Sparty říkají, že je Novotný ve dvaapadesáti letech snad ještě hubenější, než když hrál ligu...
Je hubeňoučkej, to je neuvěřitelný. Já jsem minule dostal asi ve dvacáté minutě koňara a říkám, že střídám. A on, že ani náhodou, že takhle hraje pořád. Tak jsem tam kulhal, to bychom byli pěkný tandem na středu hřiště. On je skvělý.

Pro talentované hráče to musí být zážitek, Novotný má čtrnáct mistrovských titulů. Jak ho berou mladí hráči?
Pro mladé kluky je to kapacita. Když jim něco řekne, berou to. Je to super kluk.