Foto: Pavel Jiřík st.
Újezdu jsme to dokázali zprotivit, porážka v poslední minutě bolí, říká o pohárové přestřelce opora Uhříněvsi

Újezdu jsme to dokázali zprotivit, porážka v poslední minutě bolí, říká o pohárové přestřelce opora Uhříněvsi

Kousal zklamání. Porážka 3:5 na hřišti Újezdu Praha 4 v semifinále Teskahor poháru oporu Uhříněvsi Tomáše Podvína bolela. Lídr týmu z I. A třídy byl ještě před dvěma lety jedním z klíčových hráčů právě Újezdu Praha 4. Teď se vrátil poprvé v roli soupeře na místo činu. „Jsem moc hrdý na náš tým, na kluky, jak jsme si všichni hrábli. Když pak dostanete rozhodující gól v poslední minutě, samozřejmě to hodně bolí,“ konstatoval Podvín.

Jak jste si první návrat na Újezd užil?
Jednou už jsme tam s Uhříněvsí hráli proti Kunraticím, ale teď jsem hrál poprvé proti Újezdu. V létě to budou dva roky, co jsem pryč. V době, kdy jsem z klubu odcházel, tak se mluvilo o tom, že si dáme přípravný zápas. A v té době jsem se na něj ani netěšil, nechtělo se mi hned hrát proti klukům. Teď, po té době, už bylo všechno jinak. Před čtvrtfinále poháru jsem dokonce dával motivaci do kabiny. Říkal jsem si, že když vyhrajeme my i Újezd Praha 4, tak na to utkání dojde.

A to se povedlo. Určitě jste byl se spoustou známých v kontaktu. Proběhlo hecování?
Samozřejmě, že v Újezdu znám spoustu lidí i mimo tým a mám s nimi skvělý vztah. Z týmu jsem skoro v každodenním kontaktu s hráči Malčánkem a Valešem, ale nic ve stylu sázek, nebo že bych to hecoval jako, my vám to nandáme, to se nekonalo. Jediné, co jsem udělal, bylo, že jsem slíbil motivaci do kabiny.

Věřil jste, že máte šanci uspět?
Upřímně, vždycky jdu na hřiště s tím, že chci vyhrát. Tentokrát jsem měl někde vzadu trochu obavu, aby z toho nebyl debakl. Nevyšel nám poslední zápas na Pragovce, nemáme asi nejlepší formu, chyběli nám hráči. Ale do utkání jsem samozřejmě šel s tím, že vyhrajeme. Po utkání, když jsem se bavil s kluky z Újezdu i s trenérem, tak přiznávali, že to tak těžké ani nečekali.

Soupeře z vyšší soutěže jste trápili a rozdílový gól přišel v poslední minutě...
O to je všechno krutější, když rozhodující gól padne takhle na konci. Dostali jsme ho po dlouhém autu, stejně jako branku na 3:3. Ten zápas rozhodly standardní situace. Domácí z nich dali čtyři góly, my jen tři. Tahle prohra bolí. Někdo říká, že je lepší prohrát 0:4, než gólem takhle v závěru. Já s ním ale nesouhlasím. Na tým jsem hrdý, jak jsme to odehráli.

Zklamání ale muselo být obrovské, ne?
Po utkání jsem byl zklamaný hodně. Tohle byl pro mě speciální zápas a už jsme se všichni viděli, že jdeme do penalt. Po utkání nás všichni chválili. Na tomhle výkonu můžeme stavět, s touhle touhou a nasazením musíme hrát vždycky.

Poměrně zásadní postavou zápasu jste byl i vy. Trefil jste se do sítě soupeře a pak si dal i vlastní gól. Čekal jste takovou divočinu?
Nejdřív jsem se namotal k našemu gólu na 1:1, který padl po rohu. Rozhodčí se mě ptal, ale přiznal jsem, že jsem se míče nedotkl. Pak už jsem se trefil opravdu já, vedli jsme 2:1.

Jak vypadala oslava?
V první chvíli to byla klasika. Ale hned jsem se zastavil, ten gól jsem nechtěl slavit. Jen kluci přiběhli a byly nějaké plácačky.

Za chvíli jste vyrovnal na 2:2. Co se stalo?
Ten vlastní gól si nevyčítám. Soupeř hlavičkoval do tyče, míč se odrazil do mě a do sítě. Za mnou byl ještě úplně volný hráč Újezdu, takže by dával gól do prázdné branky.

Pak jste znovu vedli 3:2, to vypadalo hodně nadějně, že?
Ano. Ale Újezd pak udělal důležitou věc. V půli vyměnil trenér čtyři hráče, za chvíli ještě pátého, občerstvili sestavu. Začali nás tlačit a dalo se čekat, že šance přijdou.

Úplné tutovky však soupeř neměl...
Nebyly tam stoprocentní šance, ale domácí se tlačili za vyrovnáním a v 75. minutě se jim to povedlo. V devadesáté minutě vlastně přišla podobná situace, dlouhý aut a Tomaides uprostřed našeho malého vápna skóroval. Pak jsme to museli zkusit vabank, vysunul jsem se do útoku a Újezd pak výhru pojistil z penalty. Tu náš gólman vyrazil, ale následná dorážka už skončila v síti.

A bylo hotovo.
Věřil jsem, že Újezdu dokážeme zápas zprotivit, myslím, že se nám to povedlo. Věděli jsme, že týmy, co tam chtějí hrát otevřený fotbal, tak mívají problém. Měli jsme před zápasem nějaký plán, ale nečekali jsme, že padne tolik gólů.

Musel jste vědět, že standardní situace jsou silnou zbraní Újezdu. Štve vás, že se po nich domácí stejně prosazovali?
To sice víte, ale kvalita na straně Újezdu se stejně prosadí. Poznal to třeba o víkendu i Motorlet B. Není lehké Újezd ubránit. Tým má sílu, a to i tu vnitřní. I když prohrávali, dál si věřili, že to otočí.

Teď už budete asi fandit Újezdu, jak v poháru, tak v Pražská teplárenská přeboru?
Jednoznačně. Když jsem byl v Újezdu já, tak se vyhrál přebor a ve finále poháru jsme prohráli. Teď bych přál klukům double.



Související články