Facebook YouTube
PFS »  Zpravodajství »  Trenér Kmoch si v Motorletu užívá překvapení. Získal Huňu i posilu ze Sýrie

Trenér Kmoch si v Motorletu užívá překvapení. Získal Huňu i posilu ze Sýrie

Trenér Kmoch si v Motorletu užívá překvapení. Získal Huňu i posilu ze Sýrie

4. srpna 2014 11:00 » Samé překvapení je zatím pro trenéra Jana Kmocha angažmá v divizním Motorletu. Ten už za necelý týden odstartuje do nové sezony. Jaké budou mít Pražané pod vedením zkušeného kouče plány? „Když jsem koukal na tabulku a viděl, že byli třetí, tak to by se mi líbilo. Chtěl bych, abychom byli do pátého místa,“ poznamenal Kmoch.

V klubu z Jinonic fungujete v roli kouče tři týdny. Jak na vás nové prostředí zapůsobilo?
Musím říct, že to na začátku bylo samé překvapení. Třeba v tom, že na prvním tréninku se mi sešlo skoro čtyřicet hráčů. Takže jsme se hlavně seznamovali, potřeboval jsem zjistit, jak na tom který z fotbalistů je.

Čtyřicet hráčů je pořádná porce, na druhou stranu jste si aspoň mohl vybírat. To bylo jistě příjemné zjištění, že?
Ano. A taky z těch čtyřiceti hráčů bylo asi devadesát procent z nich věkově mezi dvaceti a dvaadvaceti lety. Za to jsem rád, práce s mladými hráči mě baví. A pak přišlo i další překvapení.

Jaké?
Já jsem prošel různými profesionálními kluby, ať už tady v Čechách, nebo v zahraničí. A teď jsem v Motorletu, kde nejsou kluci rozmazlení. O nějakých penězích nikdy nepadlo ani slovo. Tady když se zakopne míč, tak ho jde hledat celé mužstvo. Samozřejmě je třeba z těch čtyřiceti lidí udělat tým, ale tohle prostředí se mi líbí.

Zaznamenal jsem, že trenérský tým rozšířil i bývalý kouč Zličína Michal Šilhavý. To byla vaše práce?
Michal Šilhavý i David Lukeš jsou super kolegové. O Michalu Šilhavém mi říkal šéf klubu, že je volný, tak jsem neváhal ani vteřinu. Je to ambiciózní trenér, stejně jako je dobrá práce vidět i za Davidem Lukešem.

Známá jména jsem zahlédl i v kádru. Mezi mladíky září jméno zkušeného Daniela Huni. Ten se objevil v Motorletu jak?
Dokončoval si A licenci. Byly tu na něj nějaké kontakty a on chtěl ještě někde hrát a domluvil se v Motorletu. Je to dobrý kluk, který trénuje ještě ligový dorost v Příbrami. Myslím, že na hřišti ukázal, že jeho výkony budou pro Motorlet plus. Všichni víme, že to nejde hrát jen se školkou, jakou Motorlet má. Je třeba i zkušenost.

Pro fanoušky Motorletu je v sestavě nové jméno - Amar. Zkuste toho hráče představit.
Je to fotbalista ze Sýrie. Hrál tam ligu, stejně jako v Libanonu, má z těch soutěží asi šest titulů, dokonce nastupoval v tamní Champions League.

Toho jste tedy přivedl vy? V Čáslavi jste měl pro změnu Martina Abenu…
Já mám v mužstvu vždycky nějakého takového hráče. (usměje se) A jak jsem se k němu dostal? Když jsem byl naposledy s Pepou Chovancem v Abú Zabí, byl tam arabsko-český tlumočník, který byl jeho tchánem. Situace v té jejich zemi je hodně těžká, přišli sem se ženou. Je tu teprve tři týdny a rozkoukává se, učí se jazyk.

Profesionál to ale asi není, že?
Klub mu asi lehce pomůže. Je mu osmadvacet. Uvidíme, jak na tom bude za půl roku. Buď si bude muset najít práci, nebo je taky možnost, že bude za půl roku v lize. Takový hráč vám vždycky přinese do týmu nové věci, má jiné návyky, fotbal se vylepší.

Pojďme k Motorletu jako celku, co jste tedy za ty tři týdny o týmu zjistil?
Že je to tu jiné. Všude jinde honí trenéři tým do rychlosti. Já to tu ale brzdím a krotím kluky, vždycky jim říkám, ať neblázní. Chci to mít všechno přesné. Musel jsem si srovnat typologie hráčů, zkoušely se posty. Musím říct, že mě moc baví ta pokora a snaha kluků.

Po posledním přátelském utkání s Aritmou jste ale moc spokojený nebyl. Skončilo 3:3…
H
oši mi předvedli, jak se dá zremizovat jasný zápas. Byly tam chyby, některým klukům chybějí určité návyky, kam se při standardní situaci postavit. Všechno vychází z jejich nezkušenosti. Budeme na všem pracovat a posouvat se, abychom tyhle věci odstranili.

Po remíze 3:3 by v soutěžním utkání přišla novinka sezony – penaltový rozstřel o další bod. Co na to říkáte?
Zápasy to zpestří, ale víc nemá cenu to komentovat. Je to dané, stejně jako pět střídání v utkání. Na tréninku jsme si penalty párkrát dali, ale správce hřiště asi nebyl rád. Už po dvacáté penaltě by nás ze hřiště nejradši vyhnal, protože tam měl ďolík. (směje se) Je pravda, že po utkání s Aritmou jsme si později s trenérem říkali, že jsme to mohli vyzkoušet. Tak to přijde až v soutěži.

René Machálek

Soutěže

Soutěže