Štumpf se vrací po zranění do sestavy Vltavínu. Je nenahraditelný, říká o něm trenér Kronďák

14. února 2012 07:00 » Velké naděje vkládá kouč Loko Vltavín Radek Kronďák do středního záložníka svého týmu Bedřicha Štumpfa. Osmadvacetiletý špílmachr byl na podzim vinou zranění dlouho mimo hru a teď se snaží dostat zpátky do co nejlepší formy, aby jeho fotbalové schopnosti a zkušenosti přinesly jedinému zástupci hlavního města v ČFL na jaře co největší užitek.

Jaké zranění vás vlastně přibrzdilo v první polovině sezony?
Odehrál jsem asi pět utkání a potom mě postihly problémy se zraněním zadního stehenního svalu na pravé noze. Bylo to docela náročné. Neměl jsem to poprvé, asi i proto, že nejsem nejmladší. Doufám, že už se mi zdravotní problémy vyhnou a budu moci pravidelně trénovat i nastupovat do zápasů.

Po loňském odchodu Tomáše Kuchaře se počítalo, že převezmete dirigentskou taktovku a vůdčí roli, z toho ale brzy sešlo.
Myslím, že Lokáda na podzim podávala kvalitní výkony i beze mě. Cíl v podobě zisku pětadvaceti bodů za první polovinu sezony jsme také splnili. Moje absence nebyla vůbec znát. Přišel kvalitní hráč Honza Předota, jenž se vším všudy převzal roli Tomáše Kuchaře. Včetně toho, že dával důležité branky. Ve spolupráci s Karlem Fraňkem to byla naše ofenzivní síla velké kvality (Předota a Franěk dali na podzim v ČFL a Ondrášovka Cupu dohromady 15 branek, pozn. red.).

Trenér Kronďák by ale stěží souhlasil s tím, že vaše absence nebyla znát…
Záleží na posouzení, nicméně viděl jsem vesměs všechna naše utkání naživo a mohu říct, že ti, co nastupovali, svoji roli plnit a splnit dokázali. Doufejme, že těch pětadvacet bodů zopakujeme i na jaře.

Přezimujete na sedmém místě, nebylo přece jen v silách mužstva ještě o něco lepší umístění?
Bylo, protože se nám nepovedla tři z posledních čtyř podzimních utkání, která jsme měli všechna dobře rozehrána. V nich jsme poztráceli celkem sedm bodů, a ty pochopitelně chybějí.

Jaké je vaše současné zařazení v týmu?
Nastupuji vždy na jednom ze tří postů ve středové řadě, za námi pak operuje výborně hrající štítový záložník Valášek. Je to čistič, můžeme se na něj spolehnout.

V posledním zápase s Vyšehradem jste ale v závěru neudrželi dvoubrankové vedení…
To jsme určitě měli dotáhnout do vítězného konce, a ne to zremizovat. Máme ale velkou marodku, k zápasu nás nastoupilo třináct. Ve druhé půli hrál v poli také gólman Čaba.

Který střídal právě vás!
Docházely mi síly, tak mě trenér vystřídal. Je to trochu komické, že tam šel gólman, ale věřím, že s tím, jak se marodka postupně vyprázdní, získá mužstvo znovu svoji kvalitu.

Docházely vám síly kvůli vašemu tréninkovému restu z podzimu?
Přesně tak. Navíc jsme hráli tři dny předtím ve středu utkání s Čížovou. To nás bylo do hry také jen dvanáct. Je vidět, že si budu muset v tréninku přidat.

Jak jste se vyrovnal s faktem, že bylo při zápase minus čtrnáct stupňů Celsia?
Pro organismus jde o velký zápřah. Silný mráz se na úrovni zápasu podepsal, i když pro všechny hráče to bylo stejné. Každý z nás se s tím musel vypořádat, jak nejlépe uměl.

Dvě sezony jste odehrál za druholigový Most, pak jste se vrátil do Holešovic. Není vám líto, že jste opustil sféru profesionálního fotbalu?
Popravdě mi to líto není. Vyzkoušel jsem si to, ale jsem rád, že jsem zpátky v Loko Vltavín. Už rok a půl. Jsem tady spokojen a věřím, že to tak bude i nadále.

Jste rád zpátky i z toho důvodu, že jste Pražanem?
Ano, žiju tady a mám tu i své zaměstnání. Vystudoval jsem vysokou školu, konkrétně FTVS, a tak jsem teď učitelem tělocviku a občanské výchovy. Tahle práce mě baví.

Jak dlouho jste středoškolským profesorem?
Druhým rokem. Učím na gymnáziu v Říčanech.

Druhým rokem tedy válčíte s puberťáky a postpuberťáky, dá-li se to tak říct?
Snadné to zrovna není, ale myslím, že jsme našli se studenty společnou řeč.


Štumpf očima trenéra Radka Kronďáka:
„Béda Štumpf je pro mě nenahraditelným hráčem. Pokud by neměl četné zdravotní potíže, určitě by to dotáhl výš než do druhé ligy. Ono stále znovu a znovu začínat je hrozně těžké. Stoprocentně s ním počítám jako s lídrem mužstva.“

                                                                                                                                                             Denis Postler