Facebook YouTube
PFS »  Zpravodajství »  Huňa dal první gól za Motorlet, teď ale bude řešit svou budoucnost v klubu

Huňa dal první gól za Motorlet, teď ale bude řešit svou budoucnost v klubu

Huňa dal první gól za Motorlet, teď ale bude řešit svou budoucnost v klubu

16. září 2014 10:30 » Do šestého kola čekal někdejší ligový kanonýr Daniel Huňa na svou první trefu v dresu divizního Motorletu. Trefil se krátce před půlí v Úvalech a pomohl týmu z Jinonic k výhře 2:0. Možná ale, že to bude také jeho poslední gól za pražský tým. V pondělí se totiž stal asistentem kouče Pavla Tobiáše v ligové Příbrami. „Vážně nevím, jak to bude. Všechno se seběhlo hodně narychlo,“ hlásil Huňa.

Původně měl být rozhovor o vašich plánech s Motorletem a teď to vypadá, že se mění plán. Jak to vypadá s vaší budoucností v divizním klubu?
Teď na tuhle otázku neumím odpovědět. Přišla šance být asistentem trenéra Tobiáše u prvoligového týmu, na to jsem samozřejmě čekal. Je to pro mě další krok v kariéře.

To vypadá, že jsou vaše dny v Motorletu sečteny. Chápu to správně?
Takhle to není. Na Motorlet pojedu a o všem se tam budeme bavit. Já jsem určitě nechtěl s fotbalem končit, takže se podíváme, co mi nové povinnosti v Příbramí dovolí směrem k mému hraní v divizi.

Je to trochu paradox, že váš první gól může být třeba i posledním, že?
Všichni čekali, že budu střílet góly, ale s tou rolí jsem do Motorletu nešel. Já přišel kočírovat tým. Myslel jsem, že budu lídr, který bude spíš branky připravovat. Hraju za útočníky, máme na hrotu šikovné mladé hráče, tak proč bych jim bral fleka. Bylo by to zbytečné. V záloze mám hodně míčů, diriguju si to před sebou, to se mi líbí. Ale góly jsem chtěl pochopitelně dávat dál, věřil jsem, že to přijde. A přišlo to. Hlavní byl úspěch týmu, že jsme získali tři body.

Jaký vůbec máte z Motorletu pocit?
Motorlet mi sedí. Jsou tam mladí kluci a já si říkal, je to blízko od domova, kolektiv je tam skvělý. Měl jsem z toho původně lehké obavy, že mě budou brát jako starého chlapa, který bude spíš odstrčený. Čekal jsem, že se budu bavit s těmi staršími, ale tak to vůbec není.

A co divize. Ta vám sedla?
Čekal jsem, že si povedeme po té povedené přípravě lépe. Dařilo se nám tam takticky i herně, měl jsem dobrý pocit. Herně jsme to zvládli zatím velmi dobře, výsledkově tolik ne, ale já nechci komentovat proč.

Mám si to vyložit tak, že vás divize něčím negativně překvapila?
Divize je pro mě nová věc. Někdy před deseti lety jsem hrál za Baník Souš, ale nechci se k divizi teď negativně vyjadřovat, ani na to nemám právo. Ale překvapilo mě to, jakým způsobem se dá prohrát zápas, aniž bychom hráli špatně.

Bere vám to do fotbalu chuť?
Nemám z toho dobrý pocit. Člověk se těší, chce vyhrát zápas a udělat všem radost. Nějakým způsobem se ode mě něco očekává a já bych to chtěl výsledky i výkony klubu vracet. Je pravda, že jsme dělali chyby a inkasovali góly. Ale dva góly můžete dostat, to se může stát. Jenže jich taky můžete dát pět. Musí to být na nějaké úrovni, musíte mít šanci těch pět gólů dát.

Teď jste asistentem v prvoligové Příbrami, v klubu jste už ale vedl výběr do 19 let. Nekoukal jste na fotbal už víc z pozice trenéra?
Věci, co se učím jako trenér, jsou hrozně zajímavé a říkám si, že kdybych je věděl jako hráč, některé záležitosti bych řešil úplně jinak. Snažím se to i na hřišti vnímat jako trenér. Chci hráče posouvat, dávat jim pokyny, usměrňovat je.

Takže má trenér Kmoch na Motorletu ve vás konzultanta?
K trenérovi je tam z mé strany samozřejmě veškerá úcta. Někdy spolu hodíme řeč, on se zeptá, jaký mám názor, a já mu řeknu, co bychom mohli zkusit. Ale do sestavy mu nemluvím.

Během kariéry jste si vyzkoušel, jaké to je chodit do práce. Pomáhá vám to v náhledu na spoluhráče v Motorletu?
Je těžké zvládat pracovní zátěž i trénink. Na Motorletu jsou nějací kluci třeba pošťáci a musejí vstávat ve čtyři hodiny ráno, za což je obdivuju. I já jsem makal, vstával brzy a chodil domů pozdě. Když jsem pak začal hrát ligu, byl to pro mě jenom přínos. Vážil jsem si peněz a všeho, co jsem dostal, i soutěže, co jsem mohl hrát. To bylo plus.

Myslíte, že mladí kluci, co rychle přičichnou k profesionálním podmínkám, by si měli vyzkoušet normální zaměstnání?
U některých hráčů, co nikdy nepracovali a fungují jen ve fotbale, vidím, že si peněz nedokážou vážit. Nekoukají na to, kolik co stojí, a nedávají do toho všechno. To mě docela mrzí. Určitě by si práci měli vyzkoušet, to je úplně jasný.

Ale vám už návrat k řemeslu asi nehrozí, zůstanete u fotbalu, že?
Nikdy nebudu říkat nikdy, nevíte, co se může stát. Ale snažím se dělat všechno pro to a učím se, abych byl dobrý trenér. Abych dokázal to, co jsem v lize předvedl jako hráč, i v trénování a třeba i mnohem víc. Líbí se mi práce trenéra Pepa Guardioly. Je mým vzorem. Takže se mi líbí, jak hraje Barcelona nebo teď Bayern, i to jak v pozici trenéra přistupuje k hráčům.

To se mají fanoušci na co těšit…
Snažím se, abychom hráli co nejvíc kombinační fotbal a byli co nejvíce na míči. To je naše vize a zatím nám to vychází. Samozřejmě záleží na tom, co máte za kvalitu hráčů kolem sebe, ale vždycky budu pracovat na tom, abychom byli silní na balonu. To je pro mě základ. Radši se prosadit kombinovaným útokem než rychlým protiútokem.

René Machálek

Soutěže

Soutěže